Megamysl

Co by superpadouch dělal, kdyby konečně opravdu zlikvidoval superhrdinu? Šel by do důchodu, nazul papuče, začal pít pivo a buď by se uchlastal nebo chcípl nudou. Totéž ale platí i o definitivně zvítězivším superhrdinovi. Zábavná přehlídka šíleností na téma kudy z nudy, ale kdybych tvrdila, že jsem se z toho nějak tetelila, tak to bych lhala. (02.08.2016)

Vždycky jsem si říkal, co by si takový superpadouch počal, kdyby skutečně ovládl svět (který bývá v superhrdinských filmech suplován supermegapolí, ať už je to Gotham nebo Gothaj). Ať už je to Joker nebo pandimenzionální nestvůra z Mogadonova mračna, bavilo by ho to? Autoři Megamindu si položili stejnou otázku a odpovídají na ni: nebavilo. U tohoto závěru ovšem nekončí a nejen že ho rozvádějí dál, ale ještě si přitom zvládnou pohrát si typickými postupy superhrdinského příběhu. Celkově nápadité, zábavné a svižné. (12.03.2012)

Skvelý a vtipný animák. Jeden z najlepších. Skvelý príbeh a postavy. Hudobná stránka je tiež na výbornú. Skvelá komédia pre celú rodinu. Megamozog vyzeral dobre už z trailerov. Moj očakávania sa vyplnili a môžem ho zaradiť medzi elitu animákov. Poteší aj fakt, že tvorcovia rozvinuli svoje fantastické vízie a dokázali ich preniesť na plátno. Predvídateľnosť dejovej zápletky je síce miestami veľmi vysoká, ale o prekvapenie (a zázraky) tu nie je núdza, a navyše, keď sa vám do uší zarežú rockové pecky od Guns N 'Roses alebo AC / DC, nie je čo riešiť. (10.12.2012)

Lepší než Já, padouch. Hudební složka potěší každého rockového fanouška. Zpočátku se mi to nezdálo, ale Megamind se může směle opřít o kvalitní scénář a Will Ferrell nečekaně nevadícího Willa Ferrella. Ten se vyvaroval většiny svých nejapností a za mikrofonem předvedl že dokáže utáhnout celý film. Oproti Padouchovi je Megamysl vyspělejší zábavou pro dospělé. Chválit bych mohl dlouho. Prostě 80% (04.03.2011)

Animovaná variace na komiksové a filmové příběhy Supermana, převrácená postmoderně tak nějak na hlavu, neboť ustálená dualita superhrdina - hlavní padouch je tu variováním narušena a negována, až dojde k úplné záměně obou pólů. Jestli má Megamysl nějaký velký klad, pak samozřejmě aluze na různé popkulturní odkazy a ikony, kterých je tu citována skutečně přehršel, ale to už je vlastně v tomto odvětví počítačově animovaných snímků takřka standard. Druhým kladem tak zůstává výrazný důraz na pohrávání si s pravidly žánru, která, jak již bylo dříve řečeno, staví zpravidla na hlavu (superhrdina ničí a ohrožuje své vlastní město atd.). Originální je též samo rozvíjení a variování supermanovské předlohy - kupříkladu Supermanovo maskování se za nemotorného novináře Clarka Kenta tu tvůrci transformovali do podoby 3D hologramu se zdrojovým kódem v hodinkách, které jsou pak využívány ještě v mnoha dalších proměnách identity... Dívat se na superhrdinská klišé z nezvyklých úhlů pohledu je poslední dobou v kinematografii takřka trend (namátkou připomenu mimořádně ulítlý britský seriál The Misfits, stejně jako záplavu snímků hollywoodské provenience), Megamysl přináší ale potřebnou přidanou hodnotu. Celkově patří k tomu lepšímu, co v daném ranku vzniklo... (04.05.2011)