Román pro muže

Já jsem se na tenhle film tak těšil! Výsledný dojem je ale strašně rozporuplný. Ano, bavil mě o poznání víc než jiné české filmy z poslední doby - třeba u tolik oceňované Kawasakiho růže jsem usínal nudou, kdežto Román pro muže jsem si místy skutečně užil. Já bych jednoduše tak strašně chtěl, aby někdo natočil skutečně oddychový pohodový český film, u kterého by se dalo vypnout a prostě se jen pobavit, ale aby to nebylo blbé, podbízivé, lacině vulgární, prolezlé product placementem a s topornými hereckými výkony. Chci tak moc? Na tomhle filmu mi asi nejvíc vadilo to, že scénář nestojí za nic. Všechny postavy jsou prostě debilně napsané a k reálným lidem z ulice mají asi tak blízko jako sám Viewegh, který se postupem doby začal uzavírat do svého sociálního skleníku z prachů za prodané knížky. Román pro muže je podle mě typicky česky nevydařený pokus o kombinaci vážného s komickým, kdy pořádně nefunguje ani jedna složka a ve filmu jdou spíše proti sobě. Přičtu-li k tomu místy vyloženě blbé dialogy a celkovou nepřesvědčivost filmu jako takového, který byl očividně natočen výhradně s komerčním cílem, pak nemohu nevyjádřit své zklamání. A přitom se mi tam tolik věcí líbilo - ten film má třeba úžasnou kameru, většina záběrů je skutečně lahůdka. Vtipný abecední trojlístek Anety, Bruna a Cyrila v podání Vandy Hybnerové, Miroslava Vladyky a Miroslava Donutila se mi líbil moc, všichni jsou výborní. Pro Táňu Pauhofovou si pak slova chvály nechávám stranou, ta slovenská zrzečka je anděl, s okouzlujícím úsměvem a skvěle vystavěnou figurou. Velká škoda, že zatím nedostala nějakou výraznou roli, kde by mohla svůj talent ukázat naplno, většina filmů z její dosavadní filmografie byla velmi slabých, což je ostatně i případ Románu pro muže. Btw. knihu jsem nečetl a ani po tom nijak netoužím. (13.09.2011)

Michal Viewegh je jeden z autorů, od kterých bych si za absolutně žádných okolností knihu nekoupil. A přesto už jsem narazil na spoustu filmových adaptací jeho knih. Tenhle film je jedna z nich. Kdyby zde nebyl vždy a všude skvělý Miroslav Donutil, kdyby zde nebyla vysoce koukatelná Táňa Pauhofová, kdyby zde nebylo pár slušných vtípků, tak bych to asi po chvilce vypnul. Naštěstí tu vše výše zmíněné bylo, takže jsem to zdárně dokoukal. Nebyl to teda žádný trhák, ale to od českých filmů poslední doby snad ani očekávat nelze. * * (14.05.2011)

Cestovní kancelář Bařina nás po propagační akci na krásy jižní Moravy vzala na výlet do Vysokých Tater. Opět by neuškodil lepší scénář, protože realizace je velmi slušná. Komediální dvojice Jan Budař a Filip Čapka strčí na velmi malém prostoru do kapsy hláškujícího Donutila. A protože jde minimálně z poloviny o (melo)drama, je třeba na druhé straně pochválit dámskou dvojici, zejména Vandu Hybnerovou, jejíž postava jediná vypadá jako normální člověk, ne jen lehce načrtnutá figurka. Ale bohužel mi to tentokrát přišlo o něco slabší než Bobule (50%). (15.10.2010)

Očekávaná megatragédie se nekoná, není to sice pastva pro oči, ale mohlo to dopadnout mnohem hůře. Trošku nevím na co si divák stěžuje, na to že mu někdo pod nos nachystal způsob jakým se dneska chovají pracháči? Nemůžu si pomoct, ale Donutil zahrál přesně to co měl, a to lidské hovado Cyrila. Film je místy dost vulgární, ale to je dnešní společnost přece taky. A závěrečná scéna plně podtrhuje jak je svět hnusný. Fanfáry se nekonají, ale já jsem docela spokojen. (10.04.2011)

Tak jsem včera večer zjistil, že máme s M. Donutilem min. jednu společnou věc....SKROMNOST. Taky se (v drtivém počtu případů) spokojím s tím NEJlepším. Tím sice tento snímek Tomáše Bařiny na motivy knihy M. Viewegha není (určité pasáže ve scénáři a dialogy „jdou mimo“), nicméně příjemnou oddechovkou, při které se divák (překvapivě) nejen pobaví, ale v dosti momentech i souhlasně pokývne hlavou, rozhodně ANO! A nenechte se mýlit, pod tou silnou slupkou zaobalenou a schovávající se za řádnou špetkou ironie, nadsázky, nadhledu, sarkasmu, absurdity... se skrývá pravda. Tohle je také skutečný život, (alespoň jedna z jeho mnoha podob), byť se to mnohým nemusí pozdávat a především zajídat. Troufám si tvrdit jedno:tento snímek rozhodně není pro současné teanegery (důkazem budiž zdejší hodnocení, kde se opět projevil „stádový efekt v plné kráse a síle“), ale pro odrostlejší publikum, které má již něco v tom svém životě za sebou a nebojí se při snímku přemýšlet. Závěrem musím konstatovat jediné: jak se mi v posledních letech silně zajídá osoba jménem M. Donutil, kdy mám neodbytný pocit, že dotyčného není pouze plná Tv (popř. rádio), ale straší mě představa, že jednoho dne vlezu doma na WC vykonat potřebu a na míse bude trůnit Mirek připraven vytasit se s historkou „do placu“, tak musím zároveň (sám sobě) přiznat jedno. S postavou bezkrupulentního, životem otřískaného a naučeného Cyrila si nemohl poradit lépe. Nesouhlasím s výtkami typu: „M. Donutil opět hraje M. Donutila“. Naopak, dotyčný předvádí (překvapivě) vyzrálý , naprosto přirozený herecký výkon (projev). Spokojenost (v mém případě) panuje také jak s M. Vladykou, tak především s Janem Budařem a koneckonců výraznějších námitek nemám ani proti ženskému osazenstvu v podobě V. Hybnerové a T. Pauhofové. Nemůžu si pomoct, ale slovo, které se mi první vybaví ve spojitosti s tímto snímkem je PŘIROZENOST a nikoliv VYUMĚLKOVANOST, což musím přiznat, mě (zvlášť po zdejším hodnocení a komentářích v jejichž světle jsem shlédnutí snímku dlooouho odkládal), notně překvapilo (nutno dodat, že veskrze pozitivně). Nevím, do jaké míry se v mém hodnocení promítla skutečnost, že jsem se právě vrátil z dovolené jako hl. hrdinové (Vysokých Tater, byť letní), ale já dávám (a rád) 4* a zároveň apeluju na všechny ty z vás, kteří se tohoto snímku (ve světle zdejších skutečností) „bojí“, klidně mu šanci dejte. Je pouze potřeba jedna taková „maličkost“ , brát snímek s NADHLEDEM. Zajímavý (naprosto výstižný) komentář: uživ. novoten (08.09.2011)