Román pro muže

Román pro muže je odpudivý film. Nevím přesně, do jaké míry obviňovat Tomáše Bařinu, protože Michal Viewegh podle své knižní předlohy sám psal scénář, každopádně režie je mizerná, nenápaditá a dává slovu rutina zcela nový rozměr. Scénář zase nese neklamné příznaky nemoci zvané scenáristická impotence. Tohle veledílo je další ukázkou nesmírně zajímavého, ale bohužel vůbec ne raritního jevu komediálního filmu, který vůbec není vtipný. Značného množství zamýšlené komiky je zde dosahováno sprostou mluvou, a je mi jedno, jestli je v knize sprostých slov více. Stavět "vtipy" na sprostých slovech je hrozně ubohé a celkově by si "komické situace" z filmu zasloužily pořádný rozbor. Ten by sice pravděpodobně odhalil něco nehezkého o Vieweghově povaze, ale vlastně by to bylo nehorázné plýtvání časem. Co příběh? Postavy se po zbytečném úvodu potácí odnikud nikam, nedochází k žádnému vývoji ani v jejich charakterech, ani v ději. Ze zajímavých typů (zkorumpovaný soudce, umírající člověk) se spisovatel/scenárista ani nepokusil vykřesat nějaké zajímavé situace. A je příznačné, že film nijak nekončí... Reportérka Aneta chvíli pracuje na odhalení špinavostí ve vládě, ale pak na tento motiv Viewegh asi zapomněl. O linii s Janem Budařem a Filipem Čapkou se ani nebudu vyjadřovat. Snad jen postava Miroslava Vladyky dojde k jakémusi konci. ____ První polovina, přesně 50. minut, se odehrává na cestě na hory, přičemž je to tak zdlouhavé, nudné, a prošpikované trapnými "dialogy jako ze života", že jsem v jednu chvíli uvěřil, že tam snad nikdy nedojedou a celý film se bude odehrávat na cestě. Nicméně tam nakonec dorazí a druhá půlka se odehrává v tatranském hotelu. Tam se naplno rozjede oslava "luxusu", kterou prezentuje bohatá hlavní postava v podání Miroslava Donutila. Ten hraje svou odpornou postavičku tak přesvědčivým způsobem, že si bude divák po pár minutách přát, aby mu na hlavě přistálo 16 tunové závaží. Slyšet ho pak citovat Oscara Wildea ("Mám velmi jednoduchý vkus. Spokojím se vždy s tím nejlepším.") je skutečně na pěst, která ale samozřejmě směřuje na Viewegha. Donutilova postava bude působit na obecenstvo asi dost schizofrenním dojmem, jelikož je bohatá, což jí prostě cílové publikum bude závidět, zároveň je to odporný charakter. Jak se s tímhle asi divák vyrovná? Román pro muže je filmem, který potvrzuje českou malost, jakkoliv tento termín nemám rád. Jak jinak si vysvětlit plivnutí do jídla? Nadšení pro pětihvězdičkový hotel? Obyčejné krámské (abych citoval Siegfrieda Kracauera) se dojmou, zasmějí se, popláčou si a budou závidět, jen aby se nakonec ujistily, že za peníze si člověk štěstí nekoupí, a po promítání se rády vrátily do svých mizerných životů. Hnus. Jo a film je prolezlý product placementem, ale to je dnes tak běžná věc, že nemá cenu se nad tím pozastavovat. (15.09.2010)

Donutilovi sedí role namyšleného a arogantního státního zástupce jako ušitá a snaží se pobavit co to jde. Bohužel mu v tom kromě "čur-ka" a Vladyky hazejícího psí oči,nikdo nepomáhá a tak je těch pár vtipných scének utopených v moři nudných a zbytečných.Ke konci se nám film přiklání spíš k dramatické lince (Vladykovo umírání) a snaží se zřejmě vyvolat nějaké emoce.. v mém případě marně.Přijde mi, jako by se řežiser nemohl rozhodnout,co chce vlastně natočit a která rovina má udržovat divákovu pozornost, takže se to ve výsledku nedaří ani jedné.Škoda:-( (19.03.2011)

Já jsem se na tenhle film tak těšil! Výsledný dojem je ale strašně rozporuplný. Ano, bavil mě o poznání víc než jiné české filmy z poslední doby - třeba u tolik oceňované Kawasakiho růže jsem usínal nudou, kdežto Román pro muže jsem si místy skutečně užil. Já bych jednoduše tak strašně chtěl, aby někdo natočil skutečně oddychový pohodový český film, u kterého by se dalo vypnout a prostě se jen pobavit, ale aby to nebylo blbé, podbízivé, lacině vulgární, prolezlé product placementem a s topornými hereckými výkony. Chci tak moc? Na tomhle filmu mi asi nejvíc vadilo to, že scénář nestojí za nic. Všechny postavy jsou prostě debilně napsané a k reálným lidem z ulice mají asi tak blízko jako sám Viewegh, který se postupem doby začal uzavírat do svého sociálního skleníku z prachů za prodané knížky. Román pro muže je podle mě typicky česky nevydařený pokus o kombinaci vážného s komickým, kdy pořádně nefunguje ani jedna složka a ve filmu jdou spíše proti sobě. Přičtu-li k tomu místy vyloženě blbé dialogy a celkovou nepřesvědčivost filmu jako takového, který byl očividně natočen výhradně s komerčním cílem, pak nemohu nevyjádřit své zklamání. A přitom se mi tam tolik věcí líbilo - ten film má třeba úžasnou kameru, většina záběrů je skutečně lahůdka. Vtipný abecední trojlístek Anety, Bruna a Cyrila v podání Vandy Hybnerové, Miroslava Vladyky a Miroslava Donutila se mi líbil moc, všichni jsou výborní. Pro Táňu Pauhofovou si pak slova chvály nechávám stranou, ta slovenská zrzečka je anděl, s okouzlujícím úsměvem a skvěle vystavěnou figurou. Velká škoda, že zatím nedostala nějakou výraznou roli, kde by mohla svůj talent ukázat naplno, většina filmů z její dosavadní filmografie byla velmi slabých, což je ostatně i případ Románu pro muže. Btw. knihu jsem nečetl a ani po tom nijak netoužím. (13.09.2011)

Cestovní kancelář Bařina nás po propagační akci na krásy jižní Moravy vzala na výlet do Vysokých Tater. Opět by neuškodil lepší scénář, protože realizace je velmi slušná. Komediální dvojice Jan Budař a Filip Čapka strčí na velmi malém prostoru do kapsy hláškujícího Donutila. A protože jde minimálně z poloviny o (melo)drama, je třeba na druhé straně pochválit dámskou dvojici, zejména Vandu Hybnerovou, jejíž postava jediná vypadá jako normální člověk, ne jen lehce načrtnutá figurka. Ale bohužel mi to tentokrát přišlo o něco slabší než Bobule (50%). (15.10.2010)

Doprdele...47 %? A víte, že mě to vůbec nepřekvapuje? Stačí, aby film byl nad normu, co by si mohl dovolit a hned se tady z toho můžete posrat. Stačí, aby Donutil ve filmu naprosto s přehledem řekl pár slov, který nejste zvyklý poslouchat, a hned film srážíte dolů s tím, že je to trapná, ubohá sračka. Abyste se z těch vulgárních slov neposrali. V americkejch filmech se nadávat může, a je to cool, ale jakmile se upřímnost projeví v českém filmu, je to všecko vlastně špatně. Tak proč na ty filmy koukáte? Nemáte co jinýho na práci? Vůbec nesledujete, že Donutil tu postavu toho sráče, kterýho tady tak kritizujete a o kterýho bych osobně nevopřel ani lopatu, zahrál vlastně naprosto skvěle. Že závěrečné scéna s Miroslavem Vladykou vlastně představila to nejkrásnější na životě, volnost, fakt, že stačí málo, aby člověk mohl být šťastný. Že samotný Miroslav Vladyka taky vlastně zahrál naprosto skvěle, i když toho příliš nenamluvil. Vám prostě tenhle film nepřišel natolik originální a zajímavej, a tak jste ho opět sundali do sraček, ve kterejch tady na databázi teď plave. Tomáš Bařina Román pro muže nenatočil vůbec špatně. Jediný, co bych skutečně vytknul, by byla asi jenom hudba. (04.04.2011)