Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Šakal
    ****

    Tak jsem včera večer zjistil, že máme s M. Donutilem min. jednu společnou věc....SKROMNOST. Taky se (v drtivém počtu případů) spokojím s tím NEJlepším. Tím sice tento snímek Tomáše Bařiny na motivy knihy M. Viewegha není (určité pasáže ve scénáři a dialogy „jdou mimo“), nicméně příjemnou oddechovkou, při které se divák (překvapivě) nejen pobaví, ale v dosti momentech i souhlasně pokývne hlavou, rozhodně ANO! A nenechte se mýlit, pod tou silnou slupkou zaobalenou a schovávající se za řádnou špetkou ironie, nadsázky, nadhledu, sarkasmu, absurdity... se skrývá pravda. Tohle je také skutečný život, (alespoň jedna z jeho mnoha podob), byť se to mnohým nemusí pozdávat a především zajídat. Troufám si tvrdit jedno:tento snímek rozhodně není pro současné teanegery (důkazem budiž zdejší hodnocení, kde se opět projevil „stádový efekt v plné kráse a síle“), ale pro odrostlejší publikum, které má již něco v tom svém životě za sebou a nebojí se při snímku přemýšlet. Závěrem musím konstatovat jediné: jak se mi v posledních letech silně zajídá osoba jménem M. Donutil, kdy mám neodbytný pocit, že dotyčného není pouze plná Tv (popř. rádio), ale straší mě představa, že jednoho dne vlezu doma na WC vykonat potřebu a na míse bude trůnit Mirek připraven vytasit se s historkou „do placu“, tak musím zároveň (sám sobě) přiznat jedno. S postavou bezkrupulentního, životem otřískaného a naučeného Cyrila si nemohl poradit lépe. Nesouhlasím s výtkami typu: „M. Donutil opět hraje M. Donutila“. Naopak, dotyčný předvádí (překvapivě) vyzrálý , naprosto přirozený herecký výkon (projev). Spokojenost (v mém případě) panuje také jak s M. Vladykou, tak především s Janem Budařem a koneckonců výraznějších námitek nemám ani proti ženskému osazenstvu v podobě V. Hybnerové a T. Pauhofové. Nemůžu si pomoct, ale slovo, které se mi první vybaví ve spojitosti s tímto snímkem je PŘIROZENOST a nikoliv VYUMĚLKOVANOST, což musím přiznat, mě (zvlášť po zdejším hodnocení a komentářích v jejichž světle jsem shlédnutí snímku dlooouho odkládal), notně překvapilo (nutno dodat, že veskrze pozitivně). Nevím, do jaké míry se v mém hodnocení promítla skutečnost, že jsem se právě vrátil z dovolené jako hl. hrdinové (Vysokých Tater, byť letní), ale já dávám (a rád) 4* a zároveň apeluju na všechny ty z vás, kteří se tohoto snímku (ve světle zdejších skutečností) „bojí“, klidně mu šanci dejte. Je pouze potřeba jedna taková „maličkost“ , brát snímek s NADHLEDEM. Zajímavý (naprosto výstižný) komentář: uživ. novoten(8.9.2011)

  • Slarque
    ***

    Cestovní kancelář Bařina nás po propagační akci na krásy jižní Moravy vzala na výlet do Vysokých Tater. Opět by neuškodil lepší scénář, protože realizace je velmi slušná. Komediální dvojice Jan Budař a Filip Čapka strčí na velmi malém prostoru do kapsy hláškujícího Donutila. A protože jde minimálně z poloviny o (melo)drama, je třeba na druhé straně pochválit dámskou dvojici, zejména Vandu Hybnerovou, jejíž postava jediná vypadá jako normální člověk, ne jen lehce načrtnutá figurka. Ale bohužel mi to tentokrát přišlo o něco slabší než Bobule (50%).(15.10.2010)

  • paascha
    **

    Ne tak blbé, jak jsem čekal, ale ne tak dobré, abych se k tomu vrátil. U mě slabší podprůměr, především díky trapnému humoru a ještě trapnějším pokusům o drsnost u Donutila(10.11.2011)

  • Hellboy
    odpad!

    Román pro muže je odpudivý film. Nevím přesně, do jaké míry obviňovat Tomáše Bařinu, protože Michal Viewegh podle své knižní předlohy sám psal scénář, každopádně režie je mizerná, nenápaditá a dává slovu rutina zcela nový rozměr. Scénář zase nese neklamné příznaky nemoci zvané scenáristická impotence. Tohle veledílo je další ukázkou nesmírně zajímavého, ale bohužel vůbec ne raritního jevu komediálního filmu, který vůbec není vtipný. Značného množství zamýšlené komiky je zde dosahováno sprostou mluvou, a je mi jedno, jestli je v knize sprostých slov více. Stavět "vtipy" na sprostých slovech je hrozně ubohé a celkově by si "komické situace" z filmu zasloužily pořádný rozbor. Ten by sice pravděpodobně odhalil něco nehezkého o Vieweghově povaze, ale vlastně by to bylo nehorázné plýtvání časem. Co příběh? Postavy se po zbytečném úvodu potácí odnikud nikam, nedochází k žádnému vývoji ani v jejich charakterech, ani v ději. Ze zajímavých typů (zkorumpovaný soudce, umírající člověk) se spisovatel/scenárista ani nepokusil vykřesat nějaké zajímavé situace. A je příznačné, že film nijak nekončí... Reportérka Aneta chvíli pracuje na odhalení špinavostí ve vládě, ale pak na tento motiv Viewegh asi zapomněl. O linii s Janem Budařem a Filipem Čapkou se ani nebudu vyjadřovat. Snad jen postava Miroslava Vladyky dojde k jakémusi konci. ____ První polovina, přesně 50. minut, se odehrává na cestě na hory, přičemž je to tak zdlouhavé, nudné, a prošpikované trapnými "dialogy jako ze života", že jsem v jednu chvíli uvěřil, že tam snad nikdy nedojedou a celý film se bude odehrávat na cestě. Nicméně tam nakonec dorazí a druhá půlka se odehrává v tatranském hotelu. Tam se naplno rozjede oslava "luxusu", kterou prezentuje bohatá hlavní postava v podání Miroslava Donutila. Ten hraje svou odpornou postavičku tak přesvědčivým způsobem, že si bude divák po pár minutách přát, aby mu na hlavě přistálo 16 tunové závaží. Slyšet ho pak citovat Oscara Wildea ("Mám velmi jednoduchý vkus. Spokojím se vždy s tím nejlepším.") je skutečně na pěst, která ale samozřejmě směřuje na Viewegha. Donutilova postava bude působit na obecenstvo asi dost schizofrenním dojmem, jelikož je bohatá, což jí prostě cílové publikum bude závidět, zároveň je to odporný charakter. Jak se s tímhle asi divák vyrovná? Román pro muže je filmem, který potvrzuje českou malost, jakkoliv tento termín nemám rád. Jak jinak si vysvětlit plivnutí do jídla? Nadšení pro pětihvězdičkový hotel? Obyčejné krámské (abych citoval Siegfrieda Kracauera) se dojmou, zasmějí se, popláčou si a budou závidět, jen aby se nakonec ujistily, že za peníze si člověk štěstí nekoupí, a po promítání se rády vrátily do svých mizerných životů. Hnus. Jo a film je prolezlý product placementem, ale to je dnes tak běžná věc, že nemá cenu se nad tím pozastavovat.(15.9.2010)

  • Fingon
    **

    Druhá hvězdička za Táňu Pauhofovou, vypadá trochu jako Felicia Day:) Jinak jde o neskutečně hnusný film - ani tak ne zpracováním, jako spíše zobrazením života. Za příběh může Viewegh, ale kde vzal inspiraci? Někdy ten svět fakt za moc nestojí..(16.6.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace