Maškaráda čili Fantom Opery

Spolu se Slouhou dvou pánů asi nejlepší divadlo v TV co jsem kdy viděl. Zdá se mi, že jsem Prachetovy konečně přišel na chuť a hodlám číst a číst a číst, protože pokud vím, tak toho už moc z filmů není co k vidění. Moje oblíbená postava SMRŤ se zde sice moc nevyskytoval a nebyl tak dokonale ztvárněn jako ve filmu, ale ostatní hlavní role to vynahradili dostatečně. Od začátku dokonce sem se usmíval a prostě ty vtípky tak akorát, byly vtipné, ale ne podbízivé ani přehnané. A konečné rozuzlení stalo taky za to. Prostě bomba. (26.12.2009)

"Pochopte, opera peníze nevydělává, to dělají syrečky. Do opery musíte peníze vkládat..." - "A co z toho budu mít já?" - "No přece operu!" Jedna z nejlepších divadelních her, které jsem kdy viděla a to jsem se s díly Terryho Pratchetta dosud neseznámila jinak, než z doslechu. Zábavně střelené, vtipné představení, které navzdory své dlouhé stopáži vůbec nenudí. Naopak je škoda, že to ČT sestříhala, uvítala bych záznam ještě delší, pokud by to nějak prodloužilo scény s mistrem Sardellim. ;-) Hereckým výkonům jednoznačně kraluje pan Jan Vondráček, ale výborní jsou též Miroslav Táborský, Jaroslava Pokorná a Helena Dvořáková. (04.10.2014)

Pro mne trochu nesnadné hodnotit něco, co jsem měla tu možnost vidět naživo, byť v jiném divadle (Moravské divadlo v Olomouci) a v přeci jen poněkud pozměněné úpravě. Změn ve scénáři není tolik, kolik by se mohlo zdát. Táborský i Vondráček jsou (podle mne) skvělí, nicméně Urban a Juřica byli prostě lepší. Nad to něco Maškarádě chybí. Snad trochu větší spád. Dobré, ale ne vynikající či výborné, přesto fanouška Terryho Pratchetta jistě potěší. (26.12.2009)

Po Soudných sestrách nás Česká televize s Divadlem v Dlouhé konečně obšťastnilo druhým zpracováním knihy z pera Terryho Prachetta. Turek, Vondráček a Táborský - trojice, která svým herectvím zastiňují i všechny ostatní - a to přitom divadlo má vynikající herce. Co mě dostalo nejvíc? "Vložíte do toho peníze a vypadne vám opera." Úžasné ekonomické smýšlení :D (18.01.2010)

Líbilo se mi to méně než Soudné sestry, děj není tolik sevřený a vlastně jde jen o řadu scének za sebou (přičemž se dosti ke slovu dostává stříh, který v divadelním záznamu působí ještě více než obvykle opravdu nepatřičně - tohle by lépe vypadalo jako film či alespoň inscenace). Nejvíce mě pobavil Krysí Smrť, ten obyčejný bohužel nedostal moc prostoru (tohle údajně bylo pro televizi vystřihnuto). Jo a Sardelli mi strašně připomněl brněnského herce a skladatele docenta Martina Dohnala:) (25.12.2009)