Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

„Proč ten chlap neumřel v zimní přestávce. Takhle přijdu vo podzim!“ Jsem moc rád, že tenhle „fanouškovský“ film vznikl. „Prodloužený“ čas s oblíbenou skvadrou oceňuju. Před zhlédnutím jsem sice měl trochu strach z nastavované kaše a nehodícího se ukotvení, ale zcela zbytečně, tvůrci zajeli do těch správných kolejí a „poetiku“ původního seriálu se jim podařilo zachovat takřka úplně. I když je pravda, že film zhořkl a humoru trochu ubylo, za to je o dost černější (s čímž jsem neměl žádný problém). A to s velkým přispěním hlavní „akvizice“ snímku, tedy excelentního Krobota, kterému byla role ušita přímo na tělo (nedokážu si na jeho místě představit nikoho jiného). Jeho Hnátek je podobný samotnému filmu, tedy stejně zábavný jako tragický (myšleno smutný, kvalitou je na úrovni seriálu). A (znovu) se vydařil i konec, žádné slzavé údolí se (naštěstí) ani trochu nekonalo, naopak pobaví. „Ale…něco mě štve daleko víc.“ – „Co?“ – „Ty mě štveš! Vytváříš tady to…negativní atmosféru!“ – „To snad dělám celej život, ne?“ (13.07.2016)

Rád jsem houslické plejery zase jednou viděl v akci. Jirka Luňák si sice zlehka pokřivil charakter, Jarda Kužel vyměnil Rooneyho za Cantonu, předseda Orel ztratil něco ze svého dobráctví. Áda se příliš nutil do jazykové retardace, světští mne nijak zvlášť nezaujali a tak při udělení pěti hvězd zlehka pochybuji o své svéprávnosti. Jenže mě nikde na světě není líp, než na drnovišti v Houslicích, kde negativitu šířící Hnátek naprosto ovládá hřiště i přilehlé prostory, stahuje sparťany z kůže, nenávidí slávisty, snaží se ignorovat barcelonské trojúhelníky, zaplňuje svůj deníček brilantními poznatky a od jeho znuděných úst se práší humor nejsuššího kalibru. (10.09.2012)

V kině jsem na tomto filmu nebyla a dnes jsem ho v televizi viděla poprvé, přičemž nemůžu skrýt mírné rozpaky. Slabé čtyři hvězdičky a to s přimhouřenýma očima a se zatnutými palci na nohou. Seriál jsem si vychutnala a patří do mé topky, film je taky fajn jenomže mi tam chybělo to něco co si mě udrželo od prvního do posledního dílu v sérii o fotbalistech Slavoje. Bylo mi opět požitkem bavit se hereckým uměním Ondřeje Vetchého, který tady opravdu dokonale zahrál cholerického a cílevědomého kapitána a mám i ráda zádumčivého Miroslava Krobota. (07.09.2013)

Otřesný. Tohle bych natočil i já s oběma zlomenýma rukama a ze židle bych to řídil jak Lorenc stavění baráků. Prušinovský zná fotbalové zápasy zjevně z vyprávění a žije na planetě jménem stupidita, není možné, aby pro kina natočil film, který vypadá jako druhořadá televizní inscenace. Krobot byl dobrý a všichni zůstali v jeho stínu, respektive scénář neumožnil nikomu vtipně zazářit. Opět jsem se ani jednou nezasmál. Tohle byla kontumační prohra pro všechny tvůrce a sestup z přeboru na školní plácky. Doporučuji návštěvu tvůrčích učeben, kde se vyučuje nejen fotbal, ale hlavně režie, psaní kvalitních scénářů a v podstatě vznikají filmy o něčem s nosnou zápletkou a ne o ničem a rozdrolené do epizodních etud. Mnohem horší než celkem slabý seriál a to je co říct. 20% (09.04.2012)

Chyba bude více méně v mém vkusu a dojmech. Od Pepika jsem čekal jakési peckové napínavé utkání nakonec a důraznější brnkání na depresivnější, dramatické struny. Holt neplést s hollywoodskými sportovními snímky! Jinak si totiž Prušinovského práce vážím (seriál neznám), oceňuji snadno viditelné kvality a styl, a i když mi několik gagů stejně připomnělo povšechně slabá, trapná místa českého filmu (Kameňák), bavil jsem se. A taky nebude úplně od věci napsat, že celkové hodnocení mírně pokřivil silně podprůměrný Intelligence Quotient v sále. S hulvátskými pleškami v barevných šálách jsem si připadal spíše jako na pražském derby. (05.04.2012)