Půlnoc v Paříži

Když jsem na plakátu k filmu viděla Owena Wilsona, tak jsem v první chvíli měla pocit, že vidím Roberta Redforda. Jsou si tak podobní. První záběry filmu působí jako by byly z video průvodce po Paříži a vyzývaly na procházku po tomhle krásném městě. Woody Allen prostě ví, jak svým divákům zprostředkovat tohle město. Úplně jsem cítila tu zvláštná atmosféru, kterou Paříž má. Návrat do starých časů byl velmi příjemný. Takovou Paříž bych taky chtěla moc zažít. Připadala jsem si jako malé dítě, které vleze do hračkářství a neví na kterou hračku se má podívat. Přirovnávat umělce ke hračkám, to se mi zase povedlo. Nic lepšího mě totiž nenapadlo, ale je to prostě tak. Woody Allen mě neustále překvapuje a já doufám, že mě nikde překvapovat nepřestane.Natočil úžasný balzám pro duši. Každý jeho nový film očekávám s velkou netrpělivostí. Přiznám se ještě k tomu, že mě hodně lákala přítomnost První dámy Francie. Carla Bruni, přestože měla epizodní roličku, tak působila naprosto nenuceně, vyrovnaně a věrohodně. (25.10.2011)

Nikdy předtím jsem si ani neuvědomila, že tolik významných osobností vlastně žilo ve stejné době. Každopádně lidem, kterým jména jako Modigliani, Picasso, Coco Chanel, Braque, Dalí, Buñuel, Matisse nebo Fitzgerald nic neříkají, asi z tohoto snímku nebudou mít tak velkou radost jako já. Popravdě jsem Gilovi záviděla. Tak strašně moc bych si přála, aby se něco takového stalo mě:) I když já bych měla asi největší radost se setkání s Modiglianim či Braquem a ne s Hemingwayem, jak to vyznělo ze snímku. Samozřejmě ani tím bych nepohrdla. Každopádně tu byla krásně vylíčena atmosféra tehdejší doby, jak si ji Allen vysnil - posedávání v barech, kavárnách, karnevalech v kouzelné Paříži. Jinak musím říct, že opět nepopiratelně skvělé dílo. Woody Allen holt ví, jak natočit parádní film. (05.11.2011)

Myšlienkovo a umelecky nesmierne bohatá óda na nádherný Paríž a jeho najznamenitejšie „zlaté éry“. Ten roztržitý romantik je v podaní Wilsona o dosť znesiteľnejší, než to bolo u raného Allena a vo mne sa zrejme tiež ukrýva kusisko zasneného rojka a milovníka dôb minulých, pretože Allenovi i Gilovi som dokonale porozumel. Ten príbeh o idealizovaní minulosti, o vplyve nostalgie, hľadaní inšpirácie a vlastne i seba samého ma jednoducho fascinoval. Taktiež ma fascinovala úchvatná atmosféra 20. rokov a bezchybné herecké obsadenie s famóznymi štekmi vo vedľajších rolách. Rozprávkový, priam až magický retro zážitok. (9/10) (06.11.2011)

Veľmi pôsobivá záležitosť, vlastne ako každý Woody. Skutočne príjemná hodinka a pol na prechádzke Parížom. (21.01.2012)

Nostalgie, romantika...krása. (26.01.2012)

Woody prekvapuje, on je hravy a prijde mi, ze jeho posledni filmy jsou proste veselejsi, prijemneji se na ne diva. I kdyz namet je velmi jednoduchy, tak bavi.. prekvapive bavi hodne. ... a vzdy si myslime, ze tehdy bylo lip... :) (10.07.2012)

Woody Alllen a jeho cestování po Evropě pokračuje. Podle všeho to bere ze západu na východ, protože po filmu "Vicky Cristina Barcelona" přišel snímek "Půlnoc v Paříži" a v současné době se do kin dostává povídkový film "Do Říma s láskou". Že bychom se dočkali i Prahy? Však uvidíme, kam se režisér, scénárista a stále ještě herec zase podívá na dovolenou a co tam natočí. "Půlnoc v Paříži" však není pouze autorovým rozmarem, ale na první pohled se jedná o film, který v sobě má víc. Woody Allen zde vzdává hold americkým spisovatelům jako Fitzgerald a Hemingway, ale stejně tak i evropským malířům a dalším umělcům, jakými jsou Dalí, Picasso, Buňuel, Gaugain a další. Ve filmu jich je mnohem více. A jak se to vlastně přihodilo, když je děj zasazen do Paříže současnosti? Americký spisovatel Gil Pender v podání Owena Wilsona cestuje spolu se svojí nastávající a jejími rodiči do Paříže kvůli obchodu. On zde již pobýval, a tak se vrací do místa, které miluje. Zároveň má sám problémy s poslední knihou, protože ta mu nějak nesedí. Chystá se však svatba, a tak má i jiné starosti. Jenže jednou však zůstává venku v Paříži po půlnoci a vrací se v čase. Právě zde se setkává s velikány umění a uvědomuje si, co dělá špatně a kam by jeho život vlastně měl směřovat. "Půlnoc v Paříži" je krásně snový snímek, lehká komedie, která ale nabíjí pozitivismem, který se k nám dere z minulosti. Přítomnost není špatná, ale na minulost se nesmí zapomínat. Přesvědčil jsem se, že Owen Wilson může lidem v této postavě vadit - a nebude to asi poprvé. Snesl jsem ho, stejně jako tentokrát skutečně výtečnou Rachel McAdams. Tohle je film, který rozhodně stojí za doporučení. Pokud jste obdivovateli umění psaného i malovaného, bude se vám líbit o to více. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/lode-stud-zoo-marylin-pulnoc-v-parizi.html (24.02.2013)

Typický Woody Allen aneb kouzelný film, který pohladí po duši. 80% (09.11.2011)

V hlavní roli Paříž. Owen Wilson není dobrý Woody Allen. Pan režisér by měl méně tlačit na pilu, přece jen, role jeho neurotického mužíčka nesedne úplně každému. A Wilsonovi vůbec ne. Rachel McAdams je stejně nesympatická jako v ostatních jejích filmech, tady to má ale ve scénáři, musí kontrastovat s polobožskou Marion Cotillard. A také se spoustou spisovatelů, výtvarníků, hudebníků a nosorožců. Chci vidět Adriena Brodyho v hlavní roli některého z dalších Allenových snímků. Půlnoc v Paříži drnká na nostalgickou strunu a sluší jí to, ale pokud nijak zvlášť nehltáte Hemingwaye, Buñuela nebo Portera, může se stát, že některé tóny přeslechnete. (19.12.2011)

Reklama na výlet do Paříže pro literárně gramotné. 1) "Krásný celovečerní sen o Paříži" (Radek99) natočil 76letý Woody Allen podle vlastního scénáře (jak jinak, že) a mám pocit, že se pokusil o jakousi zpověd určenou masovému divákovi (vzdělanému, nutno podotknouti). 2) Diskuse o tom, jak realistické je Allenovo vnímání současné Paříže, je nesmyslná. Film ukazuje, že věci jsou takové, jaké je vidíme, ať si zarytí materialisté říkají, co chtějí. 3) That Paris exists and anyone could choose to live anywhere else in the world will always be a mystery to me. 4) A nezapomeňte - Say hello to Trotsky! (01.09.2012)

Občas něco musíte skutečně zažít, abyste byli spokojeni s tím, co máte, nebo našli směr k tomu, kde budete spokojenější. Zprvu nudná klasika o páru, který je spolu jen ze setrvačnosti a možná i z vypočítavosti. Vše se ale změní v poetické výlety, v učarování nejen dobou, městem, ale i objevováním pocitů, které jste někde hluboko pohřbili. Škoda, že takový pocit nadhledu v jiné době, v jiném městě s jinými lidmi není možný pro každého. Z výletů do minulosti šlo možná vyždímat víc, ale jinak kouzelné, i když ne úplně omračující. (29.12.2012)

Moc příjemný a milý film. Bavilo by mě zajet si stylovým autíčkem do Paříže 20 let, to by bylo super. (21.05.2014)

Magické, okouzlující, svérázné a nenáročné. Moje první allenovka nemohla dopadnout líp. Ověnčená skvělým castingem, vtahujícím vizuálem a kouzelným dějstvím, je Půlnoc v Paříži velice příjemným filmem. (23.01.2017)

Příjemná allenovina s doslova magickou Paříží v hlavní roli. 80% (22.09.2011)

90 % - Woody pořád ještě ty nápady má... Paříž mě nadchla pojetím, vtipem a uměním vyprávět filmovým jazykem ze staré školy příběh. Jen ten konec se dal tak nějak tušit - no, není vše dokonalé. Ale bavil jsem se královsky. (24.10.2011)

"What have you been smoking?" :-) Romantická lehce fantasy komedie od Allena s bezva hereckým obsazením, které má ono "cosi", co vás vtáhne a okouzlí. Jak to Woody dělá? Začátek jako by byl zkráceným sestřihem mého vlastního videa z návštěvy Paříže před 3 lety - průřez snad všemi místy, kudy jsem kráčel a člověk se hned cítí jako doma. Paříž je skvělá, i v současnosti, netřeba se vracet do "zlaté éry", která je pro mnoho umělců v tomto příběhu jindy, než v době, v níž právě žijí. Život není nikdy dokonalý a nezlepší se, ani když uprchnete do vaší vysněné éry... Jeden z hlavních vzkazů filmu, který hlavní hrdina v podání jako vždy maximálně sympatického Owena Wilsona pochopí, zní asi takhle: "neutíkejte pryč, ale směřujte za tím, co vám instinkt říká, že je pro vás to pravé." Nevím proč, ale tenhle Allen mě opět chytil a už se těším, až si ho příště pustím. PS: Chudák detektiv :-) (21.11.2011)

Tentokrát u mne zůstal Allen daleko za očekáváním. Všechno je sice pohádkově malebné, propracované, naneštěstí to je tak vše. Jeho noblesní smysl pro humor vzal za své a kolotoč Wilsonových myšlenkových pochodů je nudný jako televizní reklama (spousta mých kámošů takhle po večerech hledá inspiraci pravidelně, dneska to koupíš na každém rohu). Přitom měl k dispozici takový materiál. (06.02.2012)

Už od mala mám rád umění( jak hudbu, tak malířství) a to predevším Impressionismus.......Takže film na mě udělal obrovský dojem, nádherná Paříž a skvělá hudba......5 ***** (18.02.2012)

Formálně nic nového pod allenovským sluncem, ústřední linie slabá, je to celé nějaké rozsekané, epizodické (jak a kdy se vůbec náš hrdina - mimochodem občas mi jeho "neurotický" projev už začínal lézt na nervy - vrací zpět? možná představit míň umělců a víc rozvést jejich osud). Po stránce hudební a encyklopedické o něco zajímavější. V literatuře a umění vůbec mám mezery jak vrata... (29.09.2012)

Asi nejsem schopna docenit kvality tohoto filmu, ale dá se říct, že pro hlavní poselství tohoto filmu stačí vidět závěrečných pět minut. (29.09.2014)