Půlnoc v Paříži

Nech mi niekto nehovorí, že tohtoročný oscar za scenár dostal Woody za tento film čisto kvôli jeho výnimočným kvalitám. V jeho tvorbe sa jedná o rovnako dobrý film, akých natočil väčšinu. Prisudzujem to tohtoročnej inklinácii akademikov k dielam vzdávajúcim hold starým filmom, respektíve umeniu začiatku minulého storočia. No a aj faktu, že starkému Allenovi urobia nepochybne radosť. Takže k filmu: Super obsadenie, Wilson zatiaľ najviac vyhovuje nálepke Allenova mladá verzia.Odškrtávame si výrazné umelecké osobnosti na scéne a stále si robíme srandu z intelektuálnych samožerov. Ako to skončí, všetci tušíme. (26.05.2012)

Vzhledem k výchozím předpokladům (můj vztah k Paříži a všemu francouzskému je přinejlepším neutrální) nakonec Půlnoc v Paříži asi nedopadla až tak špatně. Potěšil jistě Wilson, který ukázal, že má více než na debila v debilních komediích. A myšlenka iracionální idealizace časů minulých se mi také moc líbila. Snobský pár a jeho konfrontace s Gilem neměl chybu. Jako celek mne film však příliš nezaujal, i když navozená atmosféra byla příjemná. Stejná je i hudba, leč po čase začne svou monotónností lézt na nervy... 70% (17.10.2013)

I kdybych poznal všechny ksichty, co se tady objevily (samozrejmě, že nepoznal), mé hodnocení by nebylo vyšší. Nevědomost neospravedlňuje, noo opravdu? Tak boží to zas nebylo... moje oblibená Rachel tu hraje namyšlenou krávu, které chybi co i jen kousek mozgu, aaa Owen (to jako fakt) jeho první skutečná role, kde po něm Woody vyžaduje vážnější ksicht, který mu samozrejmě nejde... nevim no 6/10 Nej. 3min. role Adrien Brody jako nochorožec. (05.10.2011)

Zamiloval jsem se.. :) (21.11.2011)

Nerad to přiznávám, ale můj velice chladný přístup k Woodymu se postupem času začíná měnit, na skoro až velké sympatie. Se všemi svými posledními filmy, se mi tenhle, nejen slavný režisér trefil do mého vkusu a ne jinak to bylo i s Půlnocí v Paříži. Velice originální námět, spousta známých herců, ve vedlejších rolích, pár opravdu komických situací, samozřejmě Marion a pak už jen čarokrásná Paříž, kde se hlavně po půlnoci dějí velmi pozoruhodné věci, které jsou pro normálního smrtelníka naprosto nemyslitelné. (30.06.2014)

Další příjemná Allenovka, která pohladí na duši. Kdo by jen nechtěl prožít aspoň pár nocí uprostřed 20. let s Dalím a Hemingwayem? Musím říct, že Gilovi naprosto rozumím. Praktická Rachel McAdams je tu výborná. Owen Wilson sice předvádí jen svůj zmatený standard, ale svou postavu i tak vystihnul. Nejlepší roli si pro sebe urval Já-vidím-jednorožce Brody, který mě svým Dalím dostal do kolen. Přesto bych tenhle film tak nepřeceňovala, protože Whatever Works bylo možná ještě o chlup lepší. Tak jako tak je Midnight in Paris lahodná jednohubka nebo spíš zákusek, který si dám kdykoliv znova. A teď mě omluvte, jdu se zaposlouchat do Colea Portera a snít o charlestonu v Paříži. (09.10.2011)

I když mám romantické komedie rád, tak tahle mě moc nechytla a nezahřála, upřímně... 45% (03.02.2012)

Hoodně překvapivý výkon Owena Wilsona a ještě překvapivější námět a scénář! Návrat do historie Paříže a jejích dávných uměleckých představitelů mě přesvědčil o tom, kde bych chtěl strávit svou příští dovolenou. A doufám, že spadne i nějaká ta kapka! 75% (23.10.2011)

Už som sa pravdepodobne vyjadril v tom zmysle, že radšej sa nadchýnam Woodyho bonmotmi, než sledujem jeho na bežiacom páse vyrábané filmy. Pričom väčšiu šancu na spokojnosť s nimi majú tie, v ktorých nehrá. Preto som dúfal,. že Polnoc v Paríži prekoná to, čo som od neho doteraz videl. Neprekonala. Po úvodnom turistickom klipe nasledovala neobjavná cesta do rokov minulých, ktorú flanker.27 vtipne pripodobnil k pasážam z filmu Jára Cimrman ležící a spící. Určite bolo pre veľkú časť divákov potešujúce, že poznajú mená ľudí, ktorých na svojich výletoch do minulosti Gil stretal. Ale to je tak asi všetko a viac ako na tri hviezdičky to nevydá. (31.12.2013)

Akoby Owen Wilson vystúpil z tieňa béčko-vých komédii a konečne sa rozhodol ukázať, že sa dokáže adaptovať aj do náročnejšie pozície. V podstate na oko jednoduchý príbeh medzi snom (ilúziou) a skutočnosťou, priniesol celkom zaujímavé situácie. Je zaujímavé koľko veci a skutočnosti si ľudský rozum počas spánku premieta a spracováva až do takých detailov, že máte pocit že je to realita. Z tohto námetu sa dalo podľa mňa vyťažiť ešte viac. (07.02.2012)

K Woody Allenovi mám neutrální vztah. Některé věci se mi líbí, některé méně a některé vůbec. Některé jsou přesné a podepsal bych každé slovo, některé jdou mimo mě. Taky mám rád město v letním dešti, noc považuji za magický čas a jako snílek občas uvažuji o tom, jaké by to bylo vrátit se doby, která byla ta nejlepší. A z této pozice nadšeně halekám, že tohle je asi to nejlepší co kdy Allen natočil. Romantická, okouzlující pohodovka o hledání sebe sama, otevírání očí i o tom, jak to vlastně je s těmi zlatými časy. S parádní atmosférou, výbornými dialogy, skvěle nahozenými postavami, včetně těch vedlejších, s občasným zábleskem humoru a hrou „spočítej slavné, kteří se tu mihnou“. Pohádka, která beze studu a zcela otevřeně ukrývá za zády všechny špatné a špinavé stránky Paříže a kdyby tu byly nějaké trávníky, natřela by je na zeleno. Ale dělá to takovým způsobem, že mi to vůbec nevadí. (22.12.2013)

Celovečerní reklama na Paříž (z produkčního hlediska překvapivě ve španělsko-americké koprodukci) jako romantická komedie o nostalgii po zlatých časech. S nostalgií Allen celou dobu pracuje, ale ještě ji stihne zanalyzovat a zavrhnout, aniž by to jakkoli narušilo celkový dojem z filmu. Owen Wilson je občas velmi allenovský, Marion Cotillard je neustále k sežrání a přehlídka slavných osobností historie má tak málo prostoru, že jsou všichni osekáni až na hranici parodie (pár postav i kus za ni). To není kritika – filmu to nevadí a ani by to jinak nešlo. Takže další vtipná a chytrá komedie od mistra, který už je pro mnohé také součástí nějaké té zlaté éry. (03.11.2011)

S Woodym Allenem to mám pořád trochu jako na houpačce, zdaleka ne vždy si sedneme, ale tento romantický příběh s kouzelnými výlety hlavního hrdiny do dob meziválečné Paříže ve společnosti slavných umělců ze světa všech druhů umění mě velmi potěšil. Velmi se mi zde líbí mj. hudba s novou, přesto jedinečnou interpretací klasických písní Cole Portera, nebo s nadhledem úžasně ztvárněné postavy E. Hemingwaye či S. Dalího... no a samozřejmě malé setkání s panem Buñuelem. „Já vidím film!“ :-) Přestože na první dobrou na mě Půlnoc v Paříži nezapůsobila jako něco vyloženě geniálního, s opakovaným zhlédnutím jsem ještě více u tohoto dílka musel uznat, že někdy stále platí ono známé heslo, že v jednoduchosti je krása. A tenhle film tu krásu v sobě určitě má, ať už jde o humor, hudbu, výtvarní stránku nebo samotný příběh s hřejivým koncem a nakonec mu musím dodatečně přidat i pátou hvězdičku. Poprvé se mi sice zdálo, že současná Paříž je tady vykřeslena jako vyloženě malebná a pozlácená, v tom ryze krásném světle, bez jakýchkoliv stop po případných negativách současných velkoměst, stejně tak Gilův život, když pominu uvadající vztah s jeho aktuální milenkou (uvadající jeho vinou), se mi zdál možná až moc pohodový a romantický na to, aby pak tu při procitnutí v jeho milovaných starých časech vynikl vůbec nějaký kontrast.... jenomže film završuje myšlenka, s níž právě tato křišťálově průzračná stylizace současnosti, stejně jako minulosti, má svůj význam. Dialog Gila se Zeldou na posledním společném tanečním večírku tento myšlenkový odkaz krásně podtrhuje... a jak tak sleduji tento film z roku 2011, říkám si, že tato nedávno uplynulá 10. léta aktuálního století se možná taky jednou stanou pro někoho onou vyvolenou „zlatou érou“... už jen skrze to, jak se od března 2020 a teď po dvou letech opět náhle smutně mění společenská situace kolem nás, skoro mám tendenci si u tohoto filmu vedle výletů do 20. a 30. let minulého století začínat vychutnávat i téměř nostalgickou vzpomínku na tu zlatou, nedávno uplynulou současnost. Inu, skutečně krásný filmeček, který umí potěšit a cosi i sdělit navíc... [90%] (06.03.2022)

Po španělské Barceloně opět Woody Allen sází na jistotu, vybírá tentokrát francouzskou Paříž a samozřejmě opět slaví úspěch. Atmosféra romantického města zamilovaných je okouzlující a to hlavně za deště:)) (16.10.2011)

Woody Allen je a bude zárukou kvality až do své smrti. Kterou, doufám, ještě nějaký čas hodlá oddalovat. A Půlnoc v Paříži je další do sbírky těch nadmíru povedených Allenovek. Paříž útočí na diváka trošku jinak než Barcelona, ale stejně úspěšně. Plné nápadů, i když myslím, že z těch historických postav šlo vytřískat trošku víc. Jeden z těch vzácných filmů, kde bych potřeboval dvojnásobnou stopáž, jelikož hlavní nápad by ji s přehledem utáhl. Owen Wilson je překvapivě dobrý a asi se mu budu muset brzy omluvit. Jen škoda, že "hlavní" ženská představitelka je opět tak černobíle zlá. Ale ! Hlásám více Allena a jen ať jede dál po své městské tour. Dodatek: Asi jsem se spletl....Řím vypadá příšerně. Všechno zapomeňte. (06.02.2012)

Film pre mňa ako stvorený ... odporúčam. (10.09.2013)

Půlnoc v Paříži má dost možná nejlahodnější začátek ze všech Woodyho filmů. 190 vteřin pro rovnou kopu krásných záběrů, které se povětšinou mění rytmicky podle (jak jinak než lahodné) hudby. Woody nemá zapotřebí cokoliv komukoliv dokazovat, chce se natáčením bavit a tenhle film i přes maličké mouchy baví. Owen Wilson jako první herec dokázal napodobit WA coby herce. (11.08.2011)

Woody Allen přehodil směr, po dlouhé době vynechal svou múzu Scarlett Johansson, neobvykle si vybral do hlavní role Owena Wilsona, svůj oblíbený New York (a občas zaskakující Británii) vyměnil za Paříž a natočil komedii svého vlastního střihu s menší příměsí fantasy. Pro Allena poněkud atypický film, ve kterém sice nechybí precizní dialogy ale přeci jen je to něco jiného, než by od něj očekávali jeho obdivovatelé i příležitostní fanoušci a hlavní problém jsem viděl ve vlažném tempu vyprávění, které pro režiséra není atypické ale zde mi to vadilo více než jindy. Každopádně se ale jedná o další z jeho povedených filmů, ve kterém ukazuje, že ještě nepatří do starého železa a stále má co nabídnout. (29.02.2012)

Vôbec nie zlé. Možno trochu inťošské (samí umelci a umelcov obdivujúci hrdinovia), ale celkom svižné. Dialógy už možno nie sú čím u Allena bývali, a film nemá až takú silnú pointu... Páčilo sa mi, ako bezostyšne sa film vrhol na najznámejšie atrakcie Paríža... A ako to celé dokopy s hudbou fungovalo... (14.02.2016)

Styl Woodyho Allena je pro mě asi jako knihy od Hrabala. Nekonečný děs. (22.12.2020)