Proti všem

Z ohlasů na toto monumentální dílo je nejlepší citace z dobového pramene, která jen potvrzuje oprávněnost všeho, o čem dnes mluví devadesátník-pamětník Vávra. Jasné Žižkovo odlišení nejen od adamitů, ale i sebestředného Želivského nejlépe vypovídá o hodnotovém směřování filmu, které je v plném souladu s Žižkovým životem (pozdější odchod z Tábora do Hradce Králové). Zpochybňování vítkovské bitvy nemůže nic změnit na jejím celkovém kontextu i úspěšném odolávání katolické křižácké přesile. Skvělý Štěpánkův výkon v tomto završujícím dílu dosahuje rovněž svého vyvrcholení - živý muž-pragmatický idealista splývá se svou epochou do dvojjediného symbolu. Symbolu demokratického češství. Prokop Veliký, Jiří z Poděbrad, Jan Blahoslav, Jan Ámos Komenský, Josef Dobrovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, TGM - zhruba takto probíhá další nosná linka pozdějšího dějinného bytí také Žižkova a Husova odkazu. Zlomem, který dal této snaze její nadčasový ráz, byla právě bitva na Vítkově hoře. A tak patos a celé velkolepé pojetí Palackého koncepce jsou víc než oprávněny. Národní malosti si užíváme do sytosti - proč si alespoň čas od času nepřipomínat také momenty a chvíle jejího opaku? (26.08.2007)

Třetí díl husitské trilogie hodnotím dost vysoko – a to hlavně proto, že se mu konečně podařilo vybřednout z agitační kejdy, ve které se utopily předchozí dva filmy. Autorský tým v nich bohatě splnil svou úlitbu režimu, takže se tentokrát mohl víc soustředit na vyprávění příběhu a nakonec z toho vzniknul víc než solidní velkofilm. Celkové pojetí taky zaznamenalo výrazný posun k lepšímu. Vávra dokonce přiznává, že nepřátelé husitů nemuseli nutně být jen karikovaní, nenáviděníhodní hnusáci. Kladné i záporné postavy jsou střízlivější a lidštější. Pochopitelně, že se děj ani tentokrát nevyhnul idealizaci a tendenčnímu překrucování. Jenom ta ideologie už z toho netrčí jak vídle z hnoje. Co se týče výpravy, tak jestli předchozí dva díly byly vele-velkolepé, tak nevím jak nazvat tento. Úžasné, věrné repliky dobývacích strojů, rekonstrukce architektury, monstrózní kulisy postavené často jen pro dva nebo tři krátké záběry, spousty opravdu hořících domů, dechberoucí kostýmy a stovky jezdců a statistů (a všechno poctivý maso, žádný 3D klony - to zíráš Petere Jacksone, pukni závistí). Sice se dá tu a tam rozpoznat „repasovaná“ husitská technika (děla, vozy) z „Jana ˇŽižky“, to je jasňačka, přece to nevyhoděj… Ale určitě do tohoto filmu bylo nalito nepředstavitelné množství peněz. Výsledek je akční, dějový a koukatelný. Jen snad škoda trochu nenadálého konce. Těšil jsem se, že natankovanej Žižka v ráži ještě stihne vymlátit Adamity. Nakonec – jako shrnutí celého třídílného seriálu – bych řekl, že si uvědomuju, jak muselo být pro Vávru těžké cokoli natáčet s bandou uvědomělých soudruhů za zadkem. To ale nic nemění na tom, že první dva filmy (a především „Jana Žižku“) považuju za nebetyčnou komunistickou odpornost. (25.08.2009)

Posledný diel tejto husitskej trilógie je určite najslabší. Má už viacero prázdnych pasáží a momentov, postavy, resp. celé hnutie je tu vyjadrené až príliš maximalisticky - naopak bitva na Vítkově je takmer dokonalá. Navzdory všetkým neduhám Boží bojovníci sú základnou kostrou naších dejín a celú trilógiu tu hodnotím predovšetkým ako celok. (01.12.2016)

Nejzdařilejší díl husitské trilogie. Jan Žižka zde sice hraje de facto druhé housle a objeví se až v polovině, je tu ale perfekně napsaná nečernobílá postava zemana (Gustav Hilmar), despotický páter Káliš (výborný Václav Voska) a bitva na Vítkově, jejíž ztvárnění nemá na svou dobu v našich končinách obdoby. 90%. (08.02.2005)

Proti všem aneb Návrat krále českého socialismu. Žižka se v první třetině filmu neobjevuje a vše tak stojí na zástupu vedlejších postav, které však kvůli nedostatečné stopáži nemají prostor se představit, natož aby pořádně zaujali. Naštěstí v závěru přichází vrchol celé trilogie. Pokud Vávra něco uměl, tak to byly davové scény, které jsou na bitevním poli v doprovodu chorálů o to působivější. (10.05.2020)