Borgiové

Obecně považuji tyto historické seriály za přínosné a to i přes určitou bulvarizaci historie. Pořád zde však existuje vyšší infromační dějinná hodnota a oheldně oné skandalizace, ono to zase nemusí být od pravdy až tak daleko. Asi tím nejdůležitěšjím je samozřejmě scénář a právě ten považuji za nejsilněšjí stránku seriálu. První série je poměrně nadupadná událostmi a je zde hodně málo druhořadé vaty. Téměř všechny pasáže nějak rozvíjejí děj a i přes některé nadbytečbé scény má celá série tah. Dalším kladem je určitá „erudovanost“ dialogů, které tak nějak souznějí s duchem doby, ve které se děj oderhává. Až si myslím, že to může být někdy k nevoli některých diváků. No a samozřejmě film zdobí to, že se nešetřilo. Tj. na seriály slušná výprava, hudba a kostýmy jsou snad na nejvyšší možné úrovni. (15.03.2012)

Cirkev vo vrcholnom kontraste k svojmu oficiálnemu poslaniu. Vraždy, sexuálne neresti, majetky, prakticky neexistuje hriech, ktorý by tí najvyšší predstavitelia neochutnali. Napriek tomu sa mi to zdá priemerné. Politický boj Borgiovcov je zaujímavou líniou seriálu, na druhej strane to presexualizovanie bolo na úrovni Tudorovcov, kde sa to dalo viac akceptovať. O Lukrezii sa dobre vie, že nerestne žila, napriek tomu je to práve ona ukázaná spočiatku ako nevinné dievčatko. Pobavili ma ale dobové cirkevné praktiky, kde si sami sebe odpúšťali hriechy, ale najmä výrok z prvej časti, ktorý situáciu medzi kňazmi znamenite vystihuje: "Kto z vás je bez detí, nech hodí kameňom." (24.02.2016)

Skvělá výprava, kostýmy a troufám si říct, že i herecké výkony byly poměrně dobré. Na druhé straně pak ale ležely scénář a povrchní psychologie postav - málokdy člověk zažije tolik zjednodušování a momentů, které mu hlava nebere. Nejčastější situace: v nějaké scéně se TAJNĚ setkají dvě strany, nikdo je nevidí, ani oni pomalu nevěděli, že se mají setkat... v další scéně se pak o tom všichni ostatní okolo baví jako o jasné věci... nebo se něco opět beze svědků přihodí, další den o tom mluví celý Řím! Kdyby to byl seriál pro děti, mohu takové zkratky brát, tady je to ale vážně k smíchu (nebo pláči, vyberte si sami). Nedělám si srandu, není díl, kde by nebyl alespoň jeden moment, kdy bych nad tím nekroutil hlavou. Vraždy lidí se očividně taky neřeší (je to jak v nějaké old-school hře, zabiješ, schováš se za roh a vše je v pohodě). Beru, že to bylo jednodušší a pro ústřední děj by to vysvětlování nehrálo sebemenší roli, pro mne to ale vyznívalo jako lenost tvůrců dát si práci se zdůvodněním - jen chtěli aby se to stalo. První dvě série jsou i přesto dobře sledovatelné - vždy první díl a druhá polovina série, protože mezitím je spousta zbytečné a nudné vaty. Třetí série je pak už jen smutné divadlo, kde se herci snaží, ale dialogy, děj a psychologie jejich postav jsou natolik otřesné, že mi herců bylo až líto.1. série - 4*, 2. série - 4*, 3. série - 2* (27.01.2014)

Scénář Neila Jordana kopíruje obecně příjímanou představu historie jako dobu temna, ovládanou přízemními lidskými choutkami. A tak se tu vraždí, souloží, intrikuje a vše se topí ve špíně, protože taková je dnešní představa o středověku. Jenže tohle nemá s historií nic společného, to je pouze představa současníků o ní a vypovídá jen o neschopnosti pochopit delikátnější aspekty duchovního života středověku. Borgiové jsou taková moderní soap opera naruby. Místo sentimentu protěžuje přihlouplý nihilismus, ale pracuje na stejně primitivních principech. (09.01.2012)

Kanadská verze historických událostí staví do centra dění papeže v naprosto nevýrazném pojetí mdlého Jeremy Ironse, jehož postava, papež Rodrigo Borgia, vzbuzuje nějakou záhadou respekt, strach a celkově oplývá dojmem mocného člověka, ačkoliv sám o sobě se chová jako nejistý slaboch, který se na papežský stolec asi dostal omylem. Pozornost tak na sebe strhává především jeho syn Cesare, který vzbuzuje sympatie svým osudem papežova syna, díky čemuž nikdy v životě nepozná strádání, ale zároveň musí být duchoním. Další postavy, které jsou obdařeny alespoň nějakým náznakem psychologie, je nájemný vrah Micheletto; Lucrezia má hlavně ke konci seriálu docela dost prostoru, a samozřejmě francouzský král. Jenže jako celek zůstává seriál nemastný neslaný, příliš nevýrazný, a samozřejmě papež až přilíš nesympatický, než abych se s ním chtěl ztotožnit. Kromě toho považuji za určitý nedostatek, že události cca 3 let seriál prezentuje způsobem, jako že se vše odehrálo během dvou tří týdnů... _____ Věřím, že evropská verze, která se točila v Česku souběžně s touto, bude mít mnohem charismatičtějšího papeze (John Doman), a bohatší dějové linky. (06.06.2011)