Insidious

Ano... i já se musím přidat k nadšené=vystrašené většině. Tohle je pravý horor v pravém slova smyslu. Svojí atmosférou se vrací ještě do černobílých dob filmu, aby nás vyděsil k smrti. A daří se mu to od první minuty, do poslední minuty. Osobně musím za sebe napsat, že jsem se nikdy u hororu takhle nebál!! Možná v dětství u Čelistí v kině, jako malý kluk. Ale to bylo spíš trauma. Něco jsem již v životě viděl a zažil, aby mě nějaký horor vystrašil. Ovšem tomuhle se to docela povedlo. Osobně když to teď po filmu píšu, tak sice nejsem vyděšený, spíš jsem dostal na konci záchvat smíchu z toho, jak si se mnou film pohrál a jaká to byla jízda (prostě nával adrenalinu), ale jsem spocený jak čuně, pc hučí nějak moc nahlas a poskakující laboratorní potkan v kleci za zády mě docela slušně znejisťuje ... :-)) Ale k filmu. Jako film, to není kdo ví co. Děj špatný, herecké výkony nic moc. Ale efekt, který film vyvolává je ve svém subžánru (duchařiny - dejme tomu) na samém vrcholu. Je to jako "kung-fu film" se špatným dějem, špatnými herci, ale špičkovou choreopgrafií soubojů. Takže pokud se tady zaměříme pouze na scény, které děsí diváka, je to absolutní VRCHOL hrůzy!!!! Právě že film překračuje/nedodržuje "pravidla" hry a sází na nás šílené scény neplánovaně, nečekaně a v šílené intenzitě. Za celý film si člověk nemá skoro vůbec kdy odpočnout a vydechnout. Tlak na diváka je co nejintenzivnější hned od startu a pořád zesiluje. Pokud to mám hodnotit jako film, je to 3/5, pokud ale horor-duchařina, je to plný počet bez mrknutí oka. A já hodnotím vždy v rámci žánru. Takže pro mě osobně - nejstrašidelnější film všech dob (zatím ...). (06.05.2011)

Málem jsem se posral hrůzou. Že to nikdy neskončí! Ale popořadě. První polovina - Abnormal Passivity. Rodinka stěhuje nábytek, uklízí dům a do toho jim nasraný poltergeist tu a tam houkne do komína, zaskřípe špatně namazanými dveřmi, a co je nejstrašnější, občas jim zpřeháže abecedně seřazené tituly v knihovně. Pro tohle mám ještě docela pochopení. Mně někdo vrazit Koontze před Kinga, mám z toho dva měsíce tiky a panicky se pětkrát denně vracím do bytu, abych se přesvědčil, jestli jsem opravdu vypnul sporák. A to nemáme plyn! A pak to konsternovaná ektoplasma rozjede naprudko! Synáček začne byt duchem nepřítomen, po domě běhá hihňající se trpajzlík, na stropě visí pán s červeným xichtem a mě mrazí. Při té hrůze jsem totiž úplně zapomněl zavřít v obýváku okno. Naštěstí přichází paní v plynové masce a její dva retardovaní synové a hrajou si na Akroyda s Murrayem. Komediální vložka výborná! Paní má ve filtru asi nějaký nějaký pětilebkový matroš, nadýchá se THC, prohlásí, že tatínek je astrální kosmonaut a měl by okamžitě odstartovat, protože jinak má synáček v Houstonu děsnej problém. Pomalu mi tuhne úsměv na rtech. Pan Wan v této fázi patrně nevěděl kundy kam, a tak se začal drápat na Tichý kopec v celé jeho sračkovitosti. Chudáka tatínka totiž pošlou za mlhu hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál. No co vám budu povídat! Tma jako v prdeli, do toho třikrát BUBU, dvakrát BAF, nějaké to kopýtko, trochu kouře, jeden nehezký obličej a teprve potom se vynořil Rákosníček a pravda a láska opět zvítězila nad lží a nenávisti. Naposledy jsem se takhle vyděsil, když mi přišel červený pruh z magistrátu. Řidičák mi naštěstí neprocvakli, chtěli jen pět litrů výpalné a prý, když si budu zbytek svých bodů hýčkat, nějak už to dojezdím. Ale byl to horror! (28.04.2011)

James Wan atmosféru navodit umí, o tom není pochyb. Atmosféra se tady buduje pozvolna, ale v některých scénách je opravdu mrazivá a lekačky zde rozhodně nepatří mezi ty laciné, při kterých vás vystraší spíše hlasitý zvuk. Navíc se může Wan opřít o výborné herce. Jenom škoda slabého scénáře, který mi osobně příliš nesednul. A finále mi oproti zbytku filmu přišlo dost slabý. I tak ovšem další Wanův sympatický horůrek, ale příště už by si měl vybrat k ruce trochu originálnější scénář. (20.05.2011)

Děsivé, ale taky pěkně zmatené. Dvě různé poloviny, jedna slušná, založená na atmosféře z rozvrzaného baráku, druhá taky solidní, ale už víc mimo, postavená na vymítání. A to je špatně!! James Wan to i přes mizerný rozpočet celé natočil nesmírně zručně, nechybí feeling, mizivá předvídatelnost, solidní budování napětí, slušní herci. Wan má totiž jednu velkou výhodu – stačí mu mít k ruce dobrého kameramana, zvukaře, maskéra a jede na plné obrátky. Kazí mu to naopak výstavba nelichotivé zápletky a zmiňovaný závěr, kdy předesílaní duchové začnou skákat odevšad a vše pečlivě budované si režisér sám tak trochu sráží. Astrální vody prostě moc nefungují a o důmyslnější scénář si film přímo volá!! Když to ale všechno přejdu, tak sledovat Insidious je hodně nepříjemné, myšleno dokonale strašidelné. Moment překvapení a umění vyděsit diváka dostal Wan asi už do vínku. Už jenom proto nelze jeho žánrový kousek přehlížet!! (10.08.2012)

Dokud se Wan drží v klasických vodách, tak nejde sice o zázrak, ale funguje to. Jakmile zabrousí do neprobádaných astrálních vod, tak jde vše do kopru, protože je to rázem tak debilní a směšné, že nezbývá prostor pro atmosféru a napětí; což u žánrovky podobného ražení při projekci ve tři ráno se zvukem na plné pecky očekávám jako samozřejmost. (26.06.2011)