Měsíc s dýmkou

(Asi spoilery.) Naivnímu provedení závěrečného odhalení odpovídá po obsahové stránce výslovné zdůvodnění, že Štěpán chtěl svým poťouchlým žertíkem přimět vraha jeho přítele, aby se přiznal. To jako vážně? (Že to vůbec nepasuje k postavě, je ten nejmenší problém.) Jde o snadno přehlédnutelný lapsus, zajímavo ovšem je, že zobrazení tzv. narušitelů státních hranic apriori jako zločinců, nepoctivců či alespoň potížistů frčí v kriminálce i v těsně předjarním roce 1967 (podle předlohy jen o rok starší), o převaděčích nemluvě. Naštěstí to vše překrývá docela slušně nastrojená hustá atmosféra, inkriminovaný obraz skutečně působí jako hlodavá záhada a navíc je tento černobílý film točen s estetickým zaujetím, takže se lzre kochat celou řadou záběrů. Neříkám, že originálních, ale pěkných. Zaujetí čiší i z tria Macháček, Voska, Drahokoupilová, z nějž každý svým projevem pozvedá scénář z banality. Na průměrnou televizní kriminálku tedy docela dost důvodů k zhlédnutí. (09.06.2018)

´V příběhu se podařilo vytvořit postavu detektiva Horáce, malíře na volné noze, sympaťáka a smolaře, který se řídí citem i intuicí a chápe pohnutky činů, ať jsou jakékoli.´ Tak popisuje dobová kritika povídku od spisovatelky Hany Proškové, která byla v roce 1967 zpracována do televizní inscenace, kde se poprvé představuje malíř Horác v podání Václava Vosky a kriminalista Vašátko s tváří Jiřího Holýho. https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/154/283_bg.jpg A na dnešní dobu je to inscenace ukázková. Výborný scénář, výborně použito prostředí, neboť se to celé odehrává na jednom místě a hlavně výborné herecké výkony, kde převážně exceluje Miroslav Macháček. Televizní černobílá detektivní klasika má všechny atributy a přednosti v rámci žánru. I takovéto přepracování do inscenační podoby má své napětí a vede diváka k odhadnutí, kdo že je tím pachatelem. Příběh se točí kolem malířského umění a je zcela nepodstatné, že se odehrává kdesi v pohraničí poblíž hranic. Ve své podstatě je to příběh jednoduchý a snad i banální, ale zaujme a to i po tolika letech. (18.08.2018)

,,Z psychologického hlediska na tom byli jako krysy v bubnu!" Pro našice již asi pamětnická klasika televizní detektivky, která ale až do nedávné reprizy na ČT nebyla dlouho k sehnání. Drobné slabiny v podobě nevýrazných (některých) vedlejších figurek občas zaškrípou, nebo těch repriz již pro mne bylo moc, abych si zachoval bezvýhradné nadšení... nicméně dobře budovaná temná atmosféra v některých scénách opět na mne zapůsobila. Stejně jako Miroslav Macháček v postavě výstředního malíře... ty jeho svérázné hlášky jako odpověď na otázku, co se tady změnilo, ,,tady někdo ztratil glanc" nebo homosexuální úchylky v opilosti k Horáci (Voska), pro podobné role se prostě tenhle podivínský herec narodil.. Kameraman občas k tomu stylizoval pěkné záběry na záhadný obraz nebo zádumčivého Václava Vosku coby amatérského vyšetřovatele vraždy. Spočátku mi Voska přišel v hlavní roli trochu méně výrazný, nicméně jeho fušování do řemesla zkušenému "kolegovi" (Holý) mne velice bavilo, při opětovném zhlédnutí zjišťuju, že do třetice si pak nejvíc užívám na první pohled trochu nenápadného Ferdinanda Krůtu, v překvapivé roli. Hlavně fantazie Hany Proškové se nezapře a tohle bude zřejmě nejlepší z filmových (televizních) adaptací jejich detektivních próz. Metoda odhalení vraha na základě analyzy uměleckých výtvorů pachatele i oběti – takhle osobitou možnost při řešení vraždy jsme neměli možnost vidět ani v slavném seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Povedené a originální! (80%) (14.05.2017)

Slabé 4 hvězdy, na tři mi to přijde málo s docela slušnou atmosférou, hereckými výkony a poměrně zdařilým scénářem, navíc atmosféru hospod já rád. Shodou náhod druhý den po sobě vidím film, který se odehrává v podstatě v hospodě (tím prvním byl Noční host). Zajímavé. Jinak začátek se podle mne dost vlekl, ale přesto v něm zazněly pro pozdější děj a pochopení podstatné informace. Jen mi přišlo, že Macháček hraje jen na půl plynu. V podstatě v sobě dusí nějaké tajemství, to je brzy jasné, ale přece jen jeho postava asi měla být jakýmsi spikleneckým druhem tajnůstkáře, takže mi pak k němu moc nešlo, jak v opilosti vykřikoval o druhých skryté narážky, ale v tom hlavním mlčel a čekal snad na pokání. Příjemně překvapí, jak fešné ženské byly Marie Drahokoupilová a Dana Syslová, a u Ráže mne překvapilo, jakou dostal roli bačkory. Úžasný dialog - Štěpán byl sice mizera, ale chlap. Ty seš hodnej, ale žádnej chlap. - Jo, toho jsem si u žen všiml už několikrát, že sice na mizery nadávají, ale neopouštějí je, zato hodní chlapi jsou maximálně přátelé... Jiří Holý hraje svůj standard. Závěrečné rozuzlení mi přišlo trochu rychlé, koneckonců Horác neměl žádný důkaz a vrah či vražedkyně (abych nespoileroval) se mu mohli jen vysmát. Co mne tedy zarazilo, kolik kriminálníků se nakonec v té horské chatě sešlo, to snad ani statisticky nejde spočítat, taková náhoda (ti dva, ten mladý ožrala..) Ale celkově příjemný film s jistými podpříběhy a zajímavými vedlejšími linkami. (18.02.2019)

Československý televizní film natočený podle stejnojmenné detektivní předlohy H. Proškové zabývající se vraždou malíře Štěpána Nováka (M. Macháček). Tento výstředně vystupující a provokativně se chovající umělec pozval do hospody v neznámé zapadlé pohraniční obci své přátele, aby s nimi po letech navázal kontakt a aby jim ukázal nadějnou malířskou tvorbu tamějšího hostinského Šímy (F. Krůta). Během úvodního bujarého večírku se divák může seznámit se všemi postavami, kteří tvořili Novákovo okolí a tento okruh podezřelých představoval manžele Tomanovi (Z. Procházková a V. Bouška), kteří plánovali nelegální přechod státní hranice, dále Novákovu bývalou partnerku, okouzlující Emku (M. Drahokoupilová) s jejím manželem, nudným normovačem Bayerem (V. Ráž) a především jeho přítele malíře Horáce, který se nejvíce zasloužil o vypátrání pachatele a jehož ztvárnil jako vždy noblesní V. Voska. Vyšetřování Novákovy smrti se ujal kriminalista v podání J. Holého, jenž i přes jeho nesporné detektivní nadání nebyl schopen vraha dopadnout, neboť klíč k odhalení pachatele spočíval v neobvyklém Šímově obrazu, který na sebe poutal pozornost především zobrazením měsíce s dýmkou. Právě tento detail natolik zapůsobil na mistra Horáce, že díky svým znalostem výtvarného umění, pochopení Novákova malířského stylu a dedukčnímu uspořádání souvislostí sahající do minulosti odhalil motiv a totožnost pachatele. Ve vedlejších rolích se objevila mladá D. Syslová jakožto Šímova dcera a mladík M. Masopust coby její nápadník, který se ke své milé nechoval zrovna příkladně. Detektivní film Z. Kubečka hodnotím jako mírně nadprůměrnou kriminálku, jejíž hlavní devizy spatřuji v kvalitním hereckém obsazení a také v zajímavě napsaném příběhu, přičemž divák je stěží schopen určit identitu pachatele dříve, než mu to dovolí scénář. (26.07.2019)