Poupata

A pak že Češi neumějí udělat drama… Poupata jsou filmem, který může být označen DDD (a nemá to žádnou spojitost s hrudníkem Anety Krejčíkové :-)) - Dobré, Drsné Drama. Mnoho českých filmů se v poslední době snaží zachytit českou společnost a nějak ji reflektovat, ale většinou jde o pokusy chabé, jejíchž postavy přímo šustí papírem, jak jsou "skutečné". Ale tohle v Poupatech nehledejte. Neměl jsem ani na sekundu problém uvěřit, že v Česku je takovýchto rodinek víc než jedna. Ani jedna postava v tomto filmu mi nepřišla zbytečná či "papírová". A to je v dnešním českém filmu (a hlavně dramatu!) poměrně unikát. Na konci jsem měl nutkání snímek trochu nadhodnotit, ale to bylo jen pár minut, myslím, že těch 80 % bude pro toto nevšední a uvěřitelné drama tak akorát. Možná, že to po druhé projekci budu vidět jinak, uvidíme… (01.08.2012)

S českou kinematografií je něco špatně. To cílené zaměření na lůzry, nezodpovědné jedince, lidi, kteří si prohrávají sami svůj život svou pasivitou. Je v tom obdiv? Memento? Heroizace? Proč mankote všechny tyhle snímky o lidech prázdných jako vyschlý potok? Hoďme to do vánoční atmosféry (tohle je minimálně čtvrtý pátý lůzerský český film, kde hraje velkou roli vánoční pozadí, a je z toho umění. Kamera je zde skvělá, hudba ujde, Javorský se snaží, ale to je tak vše pozitivní, co jde o tomto filmu napsat. Jinak jde odnikud nikam, a podobně jako "vánoční" Alois Nebel nemá ani smyslupný příběh.... Mimochodem, někdo tu řadí režiséra tohoto dílka k Robertu Sedláčkovi - jenže ten dokáže používat humor, nadhled a vidět v lidech i to pozitivní. (28.05.2012)

Takže tento film byl zvolen v roce 2011 tím nejlepším, jaký se v naší malebné zemi zrodil... Film vypráví o povedené rodince, kde má každý její člen zkurvený život takovým způsobem, jak si jen život zkurvit lze. Takové pěkně depresivní téma slibuje mnohé. Bohužel se jedná o další z bezemočních snímků. Jediná pěkná scénka je ve filmu ta, kdy jede Vietnamec na projížďku zimní krajinou a ztratí po cestě čelní sklo. Zbytek filmu mi skutečně nemá co říct. Co si ve filmu zaslouží extrémní kritiku jsou ,,herecké" výkony. Tedy s vyjímkou Vladimíra Javorského, který si svoji roli užíval a působil důvěryhodně. Zbytek obsazení se minul povoláním. Byli totálně nepřesvědčiví, což se dost podepsalo na tom, že ten vlak, ve kterém jsem seděl já, minul veškeré emoce obrovskou objížďkou. Dávám 1*. Ani pořádně nevím za co. Nejspíš za to, že jsem se u filmu nepoblil. (08.09.2012)

Nejlepší český film za tento rok....určitě. Nejlepší český film za posledních pět let...velmi pravděpodobně. Filmem nahozená udice na emoce, nemusela lovit dlouho a po pár minutách už jsem byl zachycen na jejím háčku. Každá postava má svůj vlastní poměrně nekompromisní přběh a jestli tady někdo pochybuje o reálnosti, tak v kontextu s osudem Jardy se mě vybavil kámošův spolupracovník, který díky forbesu postupně přišel, o holku, o svůj !! byt a nakonec i o osobní důstojnost. Poupata smrděj životem ze kterýho kluše deprese na všechny strany. Depinka a "špinavost" příběhu se navíc násobí naprosto vynikajícím výběrem exteriérů a volbou zimního období ve kterým se děj odehrává. A herecké výkony ? Tak to je kapitola sama pro sebe. Nebudu vyzdvihovat jednoho, protože co by byl platný super výkon pana Javorskýho, kdyby ostatní plavali. Tady naprosto všichni odvedli dokonalou práci. Ze všech herců šla přirozenost a právě díky mimořádnýmu hereckým výkonům jsem polykal hořkost života po kilech. Sázka na neznámé herce se vyplatila na stoprocent. Navíc Marika Šoposká a Aneta Krejčíková jsou jak stvoření pro na vizitu v mý postýlce. Tvůrci filmu říkali, že nečekají vysokou návštěvnost, kvůli blbýmu načasování premiéry a asi maj pravdu. Mé dvě projekce v kině a koupě DVD tak vyjadřují jasnou podporu takovýmto filmům a současné fandovství všem lidem co se na Poupatech podíleli. Mrzí mě ten obrovský nezájem diváků, ale hlavně medií, tam je vidět, že kamarodšofty stále fungujou. Kdyby tohle natočil Sedláček, Hřebejk nebo Zelenka, tak se mediálové poserou aby jejich film zviditelnili, ale takhle čeká Poupata stejný osud jako Pusinky, pár ocenění v zahraničí a pak zapomění a nevysílání. Komentář se kterým důrazně nesouhlasím: Matty, zejména z částí, že se ve filmu všichni muži chovají jak kreténí a ženy jak děvky. (21.12.2011)

Zahrajme si na Popelku a přeberme českou nabídku dramat za rok 2011. Pokud do ní zahrnu česko-slovenský Dům a u Vendety na okamžik škrtnu označení thriller, dostanu spolu s Poupaty jednoznačné stupně vítězů. Na pořadí ani tak nezáleží, důležitá je pro mě jiná věc. A sice, že se u nás stále umí točit poutavé drámo, které diváka dokáže strhnout a neruší jej nevyrovnanými hereckými výkony, tupou myšlenkou, mizivou atmosférou a kdo ví, čím ještě. Že jsme mistry laciných, horkou jehlou šitých komedií všichni dobře víme. Díky odvážné a zatím neznámé partě okolo Poupat jsme se však navíc dozvěděli i to, že je v našich podmínkách přeci jen možné natočit film s velkou lidskou duší. Pod tíhou svého vlastního komentáře zvedám hodnocení na pět hvězd s přáním všeho dobrého do další tvorby celému týmu Poupat. (13.01.2012)