Železná lady

Kupodivu mnohem více zaměřené na současný život hlavní hrdinky než období její největší slávy. Události dějin jsou tu předhazovány jen náhodně, útržkovitě a neznalec britské politiky si tak z filmu odnese spíše vědomí, že Británii kdysi vedla osamělá žena, která dnes trpí halucinacemi, než že by se dozvěděl něco o životě a politických názorech první britské premiérky. Celý film na mě tedy vyznívá podobným dojmem jako My Week With Marilyn: Výborně zahraná vsuvka do života kohosi slavného a velmi zajímavého, která je ale po scénáristické a režisérské stránce podána nikterak výjimečným, spíše zapomenutelným dojmem. Malý pokus o předpověď: Pokud film získá Oscara pro nejlepší herečku v hlavní roli a nejlepší make-up, vůbec bych se nedivila. (09.01.2012)

Na to, že místy problesknou tak hluboké a kontroverzní myšlenky jde o plytké plácnutí do vody, kdy je zřejmé, že scénárista nevěděl jaké stanovisko má k samotné postavě Margaret Thatcherové zaujmout. Nicméně už kvůli uhrančivé Meryl Streep těch sto minut uteče jako nic - jen celek nevzbuzuje téměř žádné emoce – měli bychom jí nenávidět nebo milovat? Nada! Coby fiktivní biografie by zvolená forma mohla působit jako zajímavý experiment, ale jako ilustrace skutečného života je proklatě nedostačující. PS: Meryl Streep by měla ještě stihnout natočit životopisný film o Meryl Streep,protože nikdo jiný jí nezahraje lépe, než ona sama. (24.02.2012)

Politika Spojeného království 20. století je natolik populární, že si vyžádala za pochodu nesčetně referencí v médiích všech druhů. Z té masy, které jsem se účastnila, snad více mohu doporučit Audienci u královny hranou v ND, jejíž součástí je také příběh Thatcherové. Ale chápu, že fanoušci Meryl si zde přijdou na své. (15.07.2017)

Weak weak weak... Teda až na tu Streepovou, samozřejmě. Pokud se o Margaret Thatcher zajímáte z politického (či psychologického) hlediska, zkuste to raději jinde. A pokud se jen rádi bavíte u filmových biografií, tahle patří k těm nudnějším... 40% (26.08.2015)

U filmu Železná lady jsem pochopila jednu věc. V mluvě politiků s vychováním a důstojností je obrat "dvojctihodný pan poslanec" synonymem k u nás obvyklejšímu "arogantní blbec". (04.03.2012)

Popravdě musím říct, že jsem bál. Bál jsem se, že tento snímek bude podobný tomuto biografickému snímku a že mě bude nudit. Opak byl ale pravdou. The Iron Lady mě prakticky ani na jediný okamžik nenudila. Ano, největší zásluhu na tom má (opět) jednoznačně fenomenální Meryl Streep (já jsem říkal, že si toho Oscara odnese ona, ne Viola Davis) které věříte prakticky vše. Přijde mi vcelku úsměvné, jak si zde film vede a co vše mu zde uživatelé vyčítají. Pro mě totiž fungovalo naprosto všechno a hlavně po skončení filmu mě napadlo, že režisérka tohle má opravdu dobře vymyšlené. Točila totiž film o ženě, kterou všichni podceňovali a která byla jiná a právě tímhle získala lidi. A tento film je stejný jako ona - už ze začátku podceňovaný (hlavně díky režisérčinu jménu) a jiný… zatím moc fandů nezískal, to je pravda, ale u Margaret to taky trvalo nějaký ten pátek, ne? 90 %. (25.10.2012)

A mně to docela sedlo. Nejen díky fenomenální Meryl Streep, ale tentokrát má velkou zásluhu i jinak docela zatracovaná (na divadle to má přesně naopak) režisérka Phyllida Lloyd. I když moc nepohlídala, aby na sebe jednotlivé výjevy lépe navazovaly, výsledek docela uspokojí. Určitě souhlasím, že by si tahle dáma zasloužila komplexnější portrét a nebyla tu jen proto, aby se zalíbila všem, nicméně desítky jiných životopisných filmů dopadly podstatně hůř. Pro tentokrát berme zavděk to, co je, tvůrci nezaujímají pražádný hodnotící postoj. Nekritizují jí, ani neoslavují. Zarputile intelektuální publikum si tak zřejmě nepošmákne, protože hlavní postava je tu vykreslená pouze jako obdivuhodná politička (vyvedla Británii z ekonomické krize, zdárně bojovala o Falklandy, čelila odborovým stávkám), případně těžce dezorientovaná žena, kterou sžírají stařecké halucinace. Takže tu máme klasiku rozdělenou mezi soukromí a veřejnou roli. Streep, jejíž hrdince ubývají síly a pomalu bilancuje, je jednoduše výtečná. Obešel bych se naopak bez výjevů z hrdinčina mládí (nejsou zajímavé a logicky v nich nevystupuje třínásobná držitelka Oscara a osminásobná laureátka Zlatého glóbu). A i některé konkrétní útržky jejího života by mohly být lépe zdůvodněné. Jinak spokojenost. U životopisných filmů to rozhodně nepíšu často. (03.09.2014)

Že tenhle film vypadá (snad kvůli hojně používaným dobovým záběrům) televizněji než mnohé díly seriálu Koruna, by mi ani nevadilo, nicméně on může ke Koruně vzhlížet hlavně co do kvality scénáře, která je nesrovnatelná. I když se mi líbil výkon Meryl Streep i Alexandry Roach coby mladé Margaret, i když mě bavil Jim Broadbent a líbilo se mi jeho použití ve scénách ze současnosti, i když byl scénář příjemně vyvážený a Thatcherové ani nenadržoval, ani ji neodsuzoval, na konci filmu jsem bohužel vlastně nevěděl, o čem byl, co mi chtěl říct.____P.S. Film vznikl dva roky před smrtí Margaret Thatcherové, ale z posledního záběru mi vzhledem k jejímu výroku, že nehodlá umřít při mytí hrnku od čaje, tak nějak vyplynulo, že ukazuje právě její smrt. Zvláštní. (14.11.2020)

Dokument o Margaret Thatcher by byl asi zábavnější. Za pochvalu samozřejmě stojí Meryl Streep i její maskér, příběh samotný byl ovšem bezzubý a ani režisérka nevěděla, co vlastně chce vyprávět. (29.02.2012)

Vynikající herecký výkon Meryl Streep. Ale to je tak všechno, co si budu za týden pamatovat a vlastně i všechno, co bych si pamatovat chtěla. Režisérce nemůžu upřít snahu, je tady i pokus o velkolepost a emoce. Jenže Phyllida Lloyd na to zkrátka nemá. Neumí emoce podat tak, aby v divákovi něco vyvolaly, neumí podat velkolepou scénu, aniž by nevypadala spíše směšně a už vůbec neumí pracovat s postavami. Snaží se Margaret podat jako ženu, která by měla být vzorem každé ženy, jenže tomu, kdy je Margaret na vrcholu, se věnuje minimální část filmu, celý film nějak uběhl a já jsem tam neviděla v Margaret žádnou výjimečnost a už vůbec to nebyl někdo, s kým bych se chtěla jakkoliv ztotožňovat. Jako režisérka Phyllida prostě selhává, pro mě je Železná lady docela zbytečný film. Vlastně zbytečný film to asi není, Meryl si totiž pravděpodobně půjde pro svého dalšího Oscara. (23.02.2012)

O stáří trochu jinak. Masky sice berou dech, nesjednocenost filmových žánrů však zbytečně odvádí pozornost od jinak pozoruhodného existencionálního dramatu. (05.07.2015)

"Vždy cíl máš mít a za ním si jít..." Tento film je hereckým koncertom M. Streep, ktorá za svoj výkon dostala zaslúženého Oscara. V tomto smere je film špičkový, pretože divák vidí, že sa do toho Meryl oprela zo všetkých síl. Problém je, že herec môže filmu výrazne pomôcť, ako aj v tomto prípade, ale všetko jednoducho neutiahne. Jednotlivé krátke scény či už z politického alebo súkromného života sú výborné. Stará Margaret nakupuje mlieko, je u doktora, háda sa v parlamente, volí ťažké politické rozhodnutia, kolegom neváha naložiť a prehovoriť im do duše...Dobové zábery skvele dopĺňajú obraz o vtedajšej dobe. Veľký problém má film s neustálym preskakovaním medzi politickým a súkromným životom, v ktorom Alzheimerom postihnutá Margaret všade vidí svojho manžela. Týchto "duchárskych" scén, kde hovorí s mužom, no v skutočnosti sama zo sebou je viac než je nutné. Filmu by sedelo vrátiť sa ku klasike a vyrozprávať ho chronologicky, ale to dnes zrejme nie je moderné a preto sa vždy vymyslí nejaká iná forma ako v tomto prípade. Mne však nesadla. Film 60%, Meryl Streep 100%. (05.10.2016)

Železná lady vyvolává dojem, že ji točil někdo, kdo ničemu moc nerozumí - politice, kariéře Margaret Thatcherové ani třeba starým lidem. A tak skáče z jednoho na druhé, přičemž nejvíce se zdržuje u toho stáří, protože tam se dá zdánlivě nejméně pokazit. Časové roviny střídá na základě hodně násilných asociací a naprosto kašle na gradaci vyprávění. Jde spíš o sled více či méně vtipně vypointovaných scének. Nicméně Meryl Streepová má toho Oscara právem. Po zhlédnutí jejího výkonu mám chuť jít nakoupit nějaký modrý hadry a pořádně si v nich zapištět. (28.02.2012)

Nebyť typologicky presne zvolenej a samozrejme rigorózne hrajúcej Meryl Streep tak potom ani pes neštekne. Ono to aj tak po týždni z hlavy vyfučí, kedže Ms. Lloyd akosi ušlo, že curriculum vitae tak povestnej političky by malo vychádzať predovšetkým z detailného zmapovania jej aktívnej kariéry, prípadne neopomenuteľných okamihov zo súkromia a až potom by mohlo (ale nemuselo) dôjst k zbytočne okázalému dramatizovaniu (schýza). Takto v pamäti ostane len záblesk z ďalšieho životopisného "romániku", ktorý k svojmu predobrazu síce vzhliada, no veľký úspech mu na poli dômyselných biopicov teda neprináša. Tak nejak zjednodušene by sa dalo povedať, že Phyllida sa skrátka preflashbackovala... (10.01.2012)

Meryl Streep nezklamává.. (03.04.2018)

So sklamaním musím skonštatovať, že film "Iron Lady" mi nepriniesol komplexný portrét jednej z najvplyvnejších političiek v britskej histórii. Spôsob, akým bol životopisný príbeh podaný bol zaujímavý, Meryl Streep bola vynikajúca, ale najväčším mínusom celého filmu zostáva jeho spracovanie. Fakty a ich zobrazenie na filmovom plátne. Myslím si, že režisérka viac stavila na Margaretin život v postproduktívnom veku, ktorý pôsobil nevyvážene s tým, aký silný potenciál mala jej osobnosť v časoch, keď bola ministerskou predsedníčkou. Čakala som väčší filmový priestor pre krušné chvíle a ťažké časy, v ktorých bola Margaret politicky aktívna. Takisto som bola zvedavá na jej motiváciu vstupu do politiky, čomu sa nedostalo toľko pozornosti. Za úspešnosť možno vďačiť hlavne Meryl Streep a maskérom. (12.03.2012)

Baronka Margareth Thatcher patří, spolu s Ronaldem Reaganem, k mým nejoblíbenějším politikům, proto jsem na tento film čekal velmi netrpělivě. A protože jí hraje vždy skvěle precizní Meryl Streep, výsledek je perfektní, ale přeci jen trochu povrchní. Ale jít více do hloubky, bylo by to na seriál. (16.02.2012)

Ono by šlo dát jednu hvězdu za masky, druhou za Meryl, třetí a čtvrtou za zjištění, že Margaret Thatcher je schizofrenní, respektive že sama odstartovala Falklandskou válku (vážně to bylo tak jednoduché?), no a pátou třeba za hudbu, dobrou práci kadeřníka nebo povedený výkon Broadbenta. Jenže já jsem řekl ne! Šmankote, vždyť Lady T. je jednou z nejvýznamnějších žen, co kdy vstoupila do mužského politického ringu, navíc to točila další osobitá žena, tak proč to z toho nedýchá? Možná bylo záměrem promítnout senilní roztříštěnost bývalé premiérky do stylu vyprávění filmu, spíše ale došlo k promítnutí toho, že se s původně zamýšleným scénářem před natáčením zahýbalo. Očekával jsem portrét silné ženy silný tak, jak silný je název filmu, leč nedostal jsem víc, než co si můžu přečíst na Wikipedii. Při zálibě lady Lloyd vydělávat si na chleba vařením polívčiček o slavných lidech ze všech koutů Světa jsem docela rád, že Občan Havel už je natočený. P.S: Miluju tě, Meryl. (12.03.2012)

Meryl už je zase na té správné koleji a po šílenosti u které nejeden z jejích obdivovatelů volal v křečích Mamma Mia! ukazuje co umí. Celkem mně fascinovala nejen podobnost s M.T, ale i její správně britská english. Snímek mapuje politickou kariéru Margaret Thatcher a lehce zabrušuje do jejího dětství i soukromého života s manželem. Některé pasáže jsou doplněny o dokumentární záběry, talže to celé vlastně vypadá jako hraný dokument o významné politické osobnosti. Já jsem však očekával, že nám bude Železná lady přiblížena mnohem více a to zejména z té lidské soukromé stránky. Bohužel, Železná je i ve filmu a tak jedinou slabostí, kterou u ní můžeme spatřit je její stáří. Stáří, které vás nemilosrdně sejme a je jedno zda jste byli králem či nuzákem, zda jste rozhodovali o o osudu své země a Evropy či nikoliv. Nakonec z vás zbude věchýtech třesoucích se svalů a pohasínajícího intelektu... U takovýchto vyjímečných lidí si to člověk uvědomuje o to více. Při sledování si asi nejeden divák také nutně uvědomí, jak je takovýchto nekompromisních leaderů dnes v socialistickém světě třeba a to mluvím i o USA .. (o tom našem vládnoucím hnoji ani nemluvě). * * * (25.02.2012)

Bože, ta Meryl je prostě dechberoucí, tý bych, za to, co tu předvádí, z fleku vrazila pět hvězd. Škoda, že je z filmu tolik cítit, že by s méně talentovanou herečkou značně ztratil, protože je de facto o ničem a žádnou dějovou linii nenaplnil ničím výraznějším. Část s nejstarší Margaret mi navíc připomíná přes kopírák vzatou Iris Murdochovou, v jejímž příběhu si Jim Broadbent zahrál (shodou náhod?) dost podobnou roli. Ať už bude pro vás tenhle film znamenat cokoli, pro mě je to jednoznačná "one woman show" Meryl Streepové, která je tak výborná, že jsem i film tematicky mně vzdálený vydržela s napětím i úsměvem na rtech sledovat až do konce a klidně bych si ho dala znovu. Už takhle jsem měla při prvním sledování poměrně častou potřebu některé scény vracet, abych si mohla ty výborné detaily v hereckém projevu Pravé Dámy užít znovu. (28.02.2012)