Hunger Games

Asi nejdoslovnější katastrofa od posledního Harryho Pottera, ale ani ten Potter nevypadal jako inscenovaný televizní dokument a neubíhal svižně jako Stalker. Tím, že se tvůrci snažili narvat do filmu co nejvíc detailů z předlohy, bezmyšlenkovitě okopírovali a umocnili i její zásadní vady vyplývající z její struktury a obrali ji o její hlavní přednost, a sice příběhovost a perfektní plynutí. Řádka scének postavených vedle sebe se holt dokonalou filmovou řečí chlubit nemůže. Implicitně se počítá se znalostí předlohy, a tak spousta očividně důležitých scén a gest zcela postrádá samostatný emocionální náboj. Kupodivu budu hájit nenáviděné Stmívání, neb to si dokázalo s převodem ich-formy poradit i navzdory nesnesitelné hlavní hrdince mnohem lépe: informace sdělované v myšlenkách Katniss nyní nahlas pronášejí postavy, a výsledkem tudíž je, že nikdo ve filmu nemluví normálně, ale jen dramaticky pronáší expozici a filozofické teze. Naproti tomu způsob přemýšlení, který Katniss charakterizuje, byl převeden protagnostčiným zarputilým mlčením, a tak v adaptaci zbylo už jenom podrobné zobrazování událostí, jež ovšem nyní nic neznamenají. Kvůli nepochopitelné roztahanosti je spousta času klást si otázky týkající se toho, že filmový svět HG naprosto nedává smysl: jak proboha můžou hladové hry sloužit jako naděje pro obyvatele nebo pomáhat potlačit vzpouru? Proč Katniss tolik záleží na cizí holce a kde se skrývá její potenciál vyvolat povstání? Proč se hrne za někým, kdo ji chtěl zabít, a jak to že mu najednou padá kolem krku? Proč sadistický vrah brečí a proč děti z distriktu 12 hajlují? Je taky hezké vidět, že jak předloha, tak adaptace na plné čáře selhávají v kritice toho, co zobrazují, byť každá jiným způsobem: zatímco předloha do společenského zřízení otevřeně buší, je však kvůli líbivému zobrazování nechtěně pokrytecká, tak film se tváří jako odvážně syrový válečný záznam, ale přitom nic nesděluje. I ta velice letmo načrtnutá myšlenka podkuřování tupému diváctvu a manipulace skutečnosti ve prospěch dobré televize se nevybíravým převodem ztratila a zůstaly po ní jen mizerné CGI plameny. Neříkám, že je předloha bůhvíjaký literární klenot, ale vzít svižné a celkem chytré dílo a uplácat z něj něco, co se pomalu podobá poslednímu Stmívání, to už chce talent. (11.08.2012)

Nepoznamenaný knižnou predlohou a oboznámený s dielami, ktoré majú Hunger Games vykrádať či v niektorých aspektoch pripomínať, som však ani na moment nemal problém s pravidlami sveta a užíval si dej od prvých scén. I keď nejde o dielo, ktoré by sa zlomovým spôsobom zapísalo do filmovej histórie, v rámci kategórie, ktorej je adresovaným funguje výborne a nielen v nej. V thrillerových scénach napínavý, v komornejších pôsobivý a vďaka spôsobu snímania dostatočne vťahujúci uprostred diania. Ide o neskrývanú kritiku reality show alebo je to jedna veľká reality show? Každý nech si to vyloží po svojom. Výhra po takmer všetkých stránkach a u Jennifer Lawrence to platí dvojnásobne. A po prečítani knihy sa kladné pocity ešte viac násobia. 90% (09.04.2012)

Twilight pro patnáctileté intelektuály. Nemyslím to ale vůbec tak zle, jak to možná zní. Hunger Games jsou prostě určeny pro podobnou věkovou skupinu jako výše zmíněné zlo, ale alespoň se snaží (a v knižní podobě dost možná i úspěšně, nevím, nedokážu posoudit, nečetl jsem) o nějaký společensko-kritický přesah a jde v nich o mnohem víc než o to, jestli si jedna labilní kravka vybere za milence upíra, nebo vlkodlaka. A i motivace hlavní postavy jsou mnohem hlubší. Jako nenáročný blockbuster je film vcelku povedený, zábavný, docela pěkně vypadá (vzhledem k nízkému rozpočtu), výtvarná stylizace Kapitolu a Kapitolanů zaujala. Zajímavější témata jsou spíše jen načrtnuta, nedotažena, ale to se třeba povede dotáhnout v dalších dílech, na které jsem zvědavý. Nejvíc mi tak nakonec vadilo místy až příliš nevěrohodné chování hráčů v Aréně a taky fakt, že jsem tak nějak vůbec nepochopil, jakým způsobem přesně instituce Hladových her pomáhá Kapitolu k nadvládě nad ostatními kraji. Film tedy určitě není nějaká velká pecka, ale s přivřenýma očima jsem se bavil slušně. Jennifer Lawrence výborná. 7/10 (28.03.2012)

Hunger Games aneb dystopie pro teenagery využívá mnohokrát v literatuře i ve filmu použitého konceptu vybíjené v aréně. Nějaké hlubší psychologie nebo přesvědčivého zobrazení společnosti se pochopitelně nedočkáte, ale kdo by to od hollywoodské produkce tohoto typu taky čekal. Rozsah násilí je uzpůsobený cílovému publiku, takže kdo si představuje nekopromisní drsnou akci, zákonitě musí být zklamán. Právě s ohledem na cílový segment divácké obce ale snímek funguje obstojně po emocionální stránce, zdařile pracuje se sentimentem a relativně nosná je rovina vztahového trojúhelníku mezi dospívajícími hrdiny. Filmu hodně pomáhá obsazení, mladé hvězdičky v čele s charismatickou Jennifer odvádí svou práci spolehlivě. Kýčovitě naopak působí vyobrazení společenské smetánky z Kapitolu, které vypadá spíš jako nechtěná parodie amerického televizního šoubyznysu křížená s drogovým tripem filmového kostyméra. I když mám k cílovce hodně daleko, vzhledem k Jennifer bych se patrně přiklonil ke 3. hvězdičce, nebýt šíleného střihu, který film potápí především v akčnějších scénách. Celkový dojem: 45 %. (31.01.2022)

Takže nie. Bol som maximálne otvorený, pretože v zásade nie som hater týchto spotrebných "young adult" báchoriek a fakt mám rád Jennifer Lawrence. Ale... nie. Nič proti opätovnému vareniu podobných námetov, ale čo je veľa, to je veľa. Podobný problém ako s Eragonom - nejaký chytrák vykradne klasiky a potom to primitívnou a vykastrovanou formou servíruje deťom, ktoré to žerú, pretože to hladko kĺže dolu gágorom. Navyše tu ten svet nefunguje. Všetko vyzerá ako televízny film z roku 1990. Ani jedna postava nie je živá, v dialógoch si okrem komentovania základných posunov v zápletke nemajú čo povedať. A paradoxne od chvíle, keď začne "hra o život", vypukne už úplná nuda s nezmyselne roztrasenou kamerou. Ničomu v tom filme som neveril ani minútu. (04.04.2012)