Režie:
Martin FričKamera:
Jan NovákHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský, Václav Lohniský, Běla Jurdová, Vladimír Menšík, Pavla Maršálková, Bohuš Záhorský, Otakar Brousek st., Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)
(více)Recenze (479)
Vždycky mě překvapí, jak je tahle pohádka výborná! Drdův scénář nemá chybu. Brilantní režie Martina Friče, obsazení, kulisy, humor, nezřízené chlastání, myšlenka a svatá pravda, že smrt je tady pro každého. "Neřekneš to bábě, neřekneš?" "Tak Zdař Bůh!" Kýbl vody na ženské, rozštípaná postel, jitrnice na stromech, pivo v potoce, muškáty v květináčích na oknech, kovaní koně v kovárně, vykrmená prasátka, těsta na lívance, kroje, groš muzice do trumpety, facka v hospodě a Smrťák zavřený v sudu. Absolutní pohádka. Zvláštní, že si z klasických, pohádkových prvků dnešní scénaristé nechtějí nebo nedovedou vzít příklad. Drda měl svoje komunistické mouchy, ale pohádky psal peckovní. Tahle je až taková ladovsky-haškovská. A jasně, agitka tam citelná je, ale zároveň je tam taky pán Bůh, přičemž ten už byl v letech natáčení komunisty "na věky věků" zakázán. "Pole- louky- dům". ()
Moc pěkná pohádka o tom, že bohatí většinou bývají svině a chudí dobří lidé. Jasně, že to neplatí vždycky, ale co si budeme namlouvat. Často. K tomu režisér Frič přidal na svou dobu dost slušné efekty. Také si mimochodem pamatuji, že sv. Barbora je patronkou horníků a co je to vůbec havíř. Přínosný film. 90% ()
Představila jsem si, že bych se měla napít piva, které proteklo korytem potoka a obrátil se mi žaludek. Scénka hysterického Hrušínského, jehož absťák z nedostatku kosterního svalstva zvířat v žaludku dohnal ke střílení všeho, co se na dvoře hnulo, mi připomněla i pár přátel z mého okolí. Ti by bez denního přísunu masa, byli snad schopni spáchat i harakiri. Každopádně jedna z mých srdcových pohádek, na kterou se člověk vždycky rád podívá. ()
Pohádka je to hezká, o to nic. Má to klasickou stavbu, jasně vyhraněné postavy (dobro je dobro a zlo je zlo. smrťák je neutrál, který lehce přihrává hodným) a výborné herce. Rok 59 je na filmu bohužel v mnoha ohledech hodně cítit - podobný, ne-li horší, případ je Pekařův císař (a vice versa). Kdybych neměl se socialismem přímou zkušenost, byl bych snad schopen tam tu propagandu nevidět, takhle to dost dobře neumím odfiltrovat. ()
Pohádková agitka o hodných havířích a zlém panu správci, který jakoby z oka vypadnul Trautnberkovi, mě nikdy za srdce nevzala. Všechno to bylo takové kýčovité a na efekt. Včetně kulis. Zachraňuje to aspoň ansámbl skvělých herců, pro které je tento kousek opravdová škoda. Na našeho smrťáčka zatím nikdo na světě nemá. ()
Galerie (12)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (23)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné pohádky Jana Drdy, který je i spoluautorem scénáře. (Terva)
- Když se čert v podání Otakara Brouska představuje Dařbujánovi (Jiří Sovák), udělá ukazováčkem a malíčkem pravé ruky gesto „rohů ďáblových“. Stejné gesto zavedl v metalové kultuře zpěvák Ronnie James Dio, ovšem o desítky let později. (heavy66)
- Rozprávka inšpirovala súčasného spisovateľa Pavla Göbla na napísanie románu "Penis pravdy". (Raccoon.city)
Reklama