Dařbuján a Pandrhola

Excelentní tvůrčí sešlost dává této milé a krásné pohádce onen "jiný" nádech a dokonalou atmosféru. Pod taktovkou jednoho z nejzásadnějších režisérů československé kinematografie, tu sehrává stará herecká garda Drdovu klasicky sociálně mířenou veselohru o dobru, zlu, a hlavně o spravedlnosti, jak to tak v pohádkách bývá. Zobrazení duchovní i světské moci a nuzný život havířů na pokraji bídy. I přesto. Mají se rádi, i svých jedenáct dětí a nic jim nezkazí náladu, ani když vrána přinese dvanácté. Proč taky, jedná se o pohádku, ve které dobro vítězí nad zlem. Podobně laděný příběh s čistě dramatickým, nepohádkovým nádechem o tehdejší společnosti, by jistě mnohé diváky překvapil. A bez problémů by to mohli sehrát i ti samí herci. Celá podstata tohoto snímku mi dlouho unikala. (07.08.2014)

Neviem o čo presne tvorcom išlo. Akože som mal súcitiť so Sovákom (Dařbuján), že namrdal jedenásť detí a nemá im čo dať jesť a ešte prirobí dvanáste a najviac ho trápi, že kto mu pôjde za kmotra či čo? Keď robím baníka za malý plat, tak budem mať jedno, dve, alebo tri deti a nebudem čakať od iných pomoc, že mi budú živiť deti. Keď to nevie pred výstrekom vytiahnuť, tak nech nemrda. To je také nezodpovedné ako to dnes predvádza istá menšina v dnešnej dobe. Len debil kombinovaný s blbcom robí rok čo rok dieťa, keď nemá ani na chleba pre seba a to málo preslope a ešte plus naviac na sekeru. Samozrejme na vine je Pandrhola, že je Dařbuján ko*ot. Pekná socialistická konina. Tak ako za sociku boli trezorové filmy, tak dnes by mali do toho trezora strčiť toto, lebo to sú nebezpečné myšlienky vôbec. A aby som nezabudol, tak tých 82% je humánnych? Keby zmýšľa väčšina tak ako to predvádzal Dařbuján, tak to by sme tu boli za dve-tri generácie ako v Kambodži, alebo v Indii. (01.08.2018)

Kdo by neznal nejznámějšího českého amatérského "doktora" Dařbujána a lakotného Pandrholu, jemuž se stala osudnou chuť na jitrničky. Člověk už zná tuto pohádku v podstatě nazpaměť, nicméně se jedná o film, který se jen tak neokouká a má stále co nabídnout. Ať už jde o plejádu skvělých herců (nejvíce mě pobavil Stanislav Neumann), pěkné kulisy či humorně pojatý příběh plný vran, jitrnic, kurýrování a v neposlední řadě jednoho velkého "moribundusu". (24.12.2021)

Pohádka, jak má být. Na jedné straně dobro, na druhé zlo. Jasně a nekompromisně definováno. Hledat v něčem takovém levicový podtext, a dokonce silný, není na místě. Ano CaptainNore, já to tam nevidím. Když udřený chudák má jen prázdný žaludek a Pána Boha, vidí svět jako nepravedlivý. Pak chápe jako jedinou spravedlnost na světě jen tu smrt. Pohádka jako taková, přece vždy bývá o dobru a zlu, chudobě a bohatství či o dobrém nebo zlém charakteru. Že znázorňuje bohatství jako něco špatného? Ale ne. To špatně chápeme. To jen to bohatství kazí charaktery lidí. Bohatství samo o sobě není špatné, ale člověk, který si ho může dopřávat nesmí být víc a víc chamtivější a charakterově zkaženější. A vo tom to je.... ;-) (03.07.2008)

Jedna z klasik staré školy, kterou zná snad každý. A musím potvrdit, že i já si tento styl vyprávění, kamery a osvětlení někdy rád připomenu. Je to návrat do starých let se starou slavnou filmovou bandou, s níž u žádného projektu nešlo sáhnout vedle. Dařbuján a Pandrhola je toho důkazem. 70% (24.12.2015)