Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)

(více)

Recenze (480)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi silný dobový schematismus ruší jinak docela pěknou a dobře natočenou pohádku. Bez otěží doby by byla možná jednou z pohádek vůbec nejlepších (škoda toho hypertrofovaného sociálně-kritického tónu) a to hlavně co se hereckých výkonů týče, ne nadarmo ji režíroval nestor české režie Mac Frič (tehdy ovšem zase už znovu Martin). Zajímavý je tak typický lidově morbidní scénář i celá ta studiová stylizace společná pro většinu pohádek točených v těch letech (Hrátky s čertem coby zjevný příklad), kulisy jsou možná až příliš kýčovité, ale přesto mají svůj zvláštní nostalgický půvab...stejně jako celá tahle pohádka na náměty režimem protěžovaného Jana Drdy... ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Moje oblibena pohadka a to hlavne diky tomu, ze je to hodne do komedie a neni to takova ta klasicka pohadka o princeznach, ale je celkem originalni. Navic je tu skvelej zaporak v podani Hrusinskyho, vynikajici smrtak Lohnisky, jehoz je to zrejme zivotni role a pak vcelku slusnej Sovak. A diky stopazi se clovek bavi celou dobu. ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nesmírně pozoruhodný film, který bych se zdráhal nazvat pohádkou. Nedejte se zmást optimistickou hudbou v úvodních titulcích a místy ladovským vizuálem. Je to spíše trpká existenciální úvaha, rozvíjející jeden motiv z Erbenovy pohádky "Dobře tak, že je smrt na světě", která posloužila autorovi scénáře J. Drdovi jako volná inspirace. Václav Lohniský (zde ve své životní roli) hraje Smrťáka tak sugestivně, že se prý tehdejší "Pandrholové" po zhlédnutí tohoto filmu na zač. 60. let dočasně zalekli, aby nedopadli stejně jako filmový záporňák v podání R.Hrušínského. Moc dlouho jim to ale asi nevydrželo... Film, který na mě vždy svou atmosférou a sdělením zapůsobí jako zjevení, a z některých scén mě až mrazí. Většinový divák tento snímek ale spíše redukuje na notoricky známou "pohádku", kterou televize každý rok opráší kolem Vánoc, a která je i tak trochu poplatná době svého vzniku. Současně je "Dařbuján a Pandrhola" jediný mně známý hraný film - spolu s o dva roky starší Bergmanovou "Sedmou pečetí" z r. 1957 (zapomenout nelze ani na Allenův snímek "Láska a smrt" z r. 1975, která si utahuje mj. právě ze Sedmé pečeti) - ve kterém se objevuje postavy Smrtky jako viditelná osoba. A ačkoli bylo ztvárnění Smrti v podání Bengta Ekerota strhující, na Lohniského přece jen nemá. UPDATE 26.12.2019 - Když si zpětně čtu ten svůj tehdejší pseudointelektuální komentář, musím se docela smát (btw. to s tou smrtkou jsem tehdy slyšel od Civala a dneska mi to přijde jako blbost, filmů se smrtkou coby viditelnou postavou je podle mě hromada nebo aspoň mám pocit, že jsem jich v posledních letech viděl hned několik). Samozřejmě, že Dařbuján a Pandrhola je pohádka, akorát brutálně poplatná době, což mi tam dneska dost vadí, podobně jako to, že už to znám nazpaměť, protože to v telce reprízují pořád dokola do omrzení a už to vůbec nemůžu vidět. Když se od toho ale odmyslím, tak za mě je tenhle film prostě strašná sranda, u které mám mimochodem tendenci fandit Pandrholovi než té hladové holotě, která se vrhá střemhlav do tekoucího piva, jako správný čecháčci slyšící na vše, co je zdarma (btw. ta představa, že by se skutečně vzalo pivo a nalilo do bahnitého břehu, mi přijde strašně nechutná, navíc by to byla ekologická katastrofa pro ryby a další vodní živočichy). ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

V roku 1959 natočil režisér Martin Frič rozprávku "Dařbuján a Pandrhola". Je to príbeh o chudobnom Dařbujánovi, ktorý sa musí starať o svoju veľkú rodinu. Uživiť ich je takmer nad jeho sily. A do tejto biedy sa mu narodí ďalší potomok. Tomu sa však stane krstným otcom samotný Smrťák. S týmto novým kmotrom sa Dařbuján dohodne na tom, že budú spolu pracovať na tom, že sa z chudobného uhliara vypracuje na bohatého ľudového liečiteľa. Všetko sa to však zvrhne do toho, že závistlivý a lakomý Pandrhola Smrťáka uväzní, a tým pádom na svete nemôže zomrieť žiadna živá bytosť. To spôsobí chaos, ktorý bude musieť poctivý Dařbuján uviesť na správnu mieru. Dařbujána stvárnil Jiří Sovák, Pandrholu si zahral Rudolf Hrušinský a v úlohe Smrťáka exceloval Václav Lohniský. Bol to úchvatný herecký koncert pod taktovkou skúseného režiséra. **** ()

lekr 

všechny recenze uživatele

Stoprocentně to není tak hrozné jako některé dnešní televizní rádoby pohádkové počiny. Ba naopak. Exteriéry jsou sice poplatné době, doalogy i vtipy jabysmet, ale to se dá ještě překousnout. Ve filmu mi nejvíce vadí jeho notně budovatelské rysy, které se z něj snaží udělat jenom další budovatelskou dobovou frašku. Naštěstí jim to ale úplně nevyšlo. Bezpochyby největším kladem filmu jsou skvělé herecké výkony Sováka a Hrušínského, kteří zahrají úplně všechno. Potěšila mě i malá role Vladimíra Menšíka. Žádná perla to teda není, ale vzhledem k tomu, že se k režii dostal dobový profík Martin Frič a dal filmu komické rysy, tak z toho ještě není žádný budovatelský odpad, jen příejmná nostalgická vzpomínka na staré zlaté české filmové časy. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (23)

  • Běla Jurdová (Markýtka, Dařbujánova žena) spomína: "Stalo sa, že z neznámych dôvodov na konci päťdesiatych rokov vtedajší riaditeľ Barrandova rozhodol, že s filmovaním skončím. Keď sa začal natáčať Dařbuján a Pandrhola, nemala som podpísanú zmluvu. Neriešila som to, bola som ľahkovážna. Až v priebehu natáčania ma na to upozornil produkčný, tak som to podpísala. On ju následne odniesol potvrdiť na vyššie miesta, ale neskôr sa vrátil s odkazom, že ja tam hrať nesmiem a režisér Frič má ísť na koberec. Režisér sa po stretnutí s najvyšším vrátil zničený. Keď mu oznámil, že Jurdová zmluvu nedostane, tak mu povedal, že výrobu filmu okamžite zastavuje a bezo mňa točiť ďalej nebude. Pritom som v tej úlohe bola veľmi ľahko nahraditeľná. Musím povedať, že sme v ten deň nenatočili ani jednu scénu, zato však sme všetci zdecimovaný vypili spoločne nejakú tú fľašu." (Raccoon.city)
  • Rozprávka bola tak trochu problémová už pred natočením, kde súdruhom schvaľovateľom vadila Svätá Barbora. Najskôr bola zo scenára vyškrtnutá pieseň "Svätá Barbora, panna poctivá" a neskôr nočná scéna, keď Stanislav Neumann (dedo Pšuk) v opitom stave vedie rozhovor zo sochou Svätej Barbory. Nakoniec sa ale scenáristovi a autorovi rozprávky Janovi Drdovi podarilo kompetentných presvedčiť, aby scenár nebol menený. Po páde komunistov príbeh, v ktorom obyčajný baník odmietne za krstného otca Boha a dá sa dokopy so Smrťou a navyše zosmiešni bohatého pána, leží niektorým odporcom komunizmu v žalúdku dodnes. V poslednej dobe sa objavujú hlasy, či je vôbec rozprávka vhodná pre deti kvôli drsným záberom ako je strieľanie do prasiat alebo odsekávanie kohútej hlavy sekerou, ktorá zostávala v detských predstavách pomerne dlho a priama konfrontácia so smrťou, ktorá má hrozný zmysel pre humor, otvára veľa otázok. (Raccoon.city)
  • Když chce Pandrhola (Rudolf Hrušínský) zastřelit prase, tak má v jednom záběru troják (dvě brokové hlavně vedle sebe a kulová pod nimi) a v dalším záběru už drží brokovou dvojku (dvě hlavně vedle sebe). (ČSFD)

Související novinky

Reklama

Reklama