Ip Man 3

Čo oceňujem, je návrat k old school apolitickému zázemiu. Mám ale problém s fake patetickými konfliktami, ktoré sa vynorili ako zámienky pre súboje. Tam je to celkom OK, hoci aj tie sú už enhanced spôsobom, ktorý sa mi pre HK filmy s "hercami" , ktorí sa vedia mlátiť, jednoducho nesadne. Vlastne mi po filme ostalo dosť smutno. (01.05.2016)

I v tomto pokračování nechybí souboje jeden na jednoho nebo proti početné převaze. Akční režii dělal Yuen Woo-Ping. Příběh se odehrává v roce 1959 a to bylo Ip Manovi (narozen 1. 10. 1893 - zemřel 2. 12.1972 ve věku 79 let) 66 let. Konzultanty na Wing Chun byli Ipovi synové Ip Ching (nar. 1936) a Ip Chun (nar. 31.7.1924). Mezi top souboje patří Ip Manův střet s thajským boxerem (Sarut Khanwilai ) ve výtahu a na schodišti. Mike Tyson (Frank) je boxer a dostal přesně takový prostor, který maximálně využil. Cheung Tin-chi (Zhang Jin / Max Zhang), který o sobě prohlašuje, že reprezentuje autentické Wing Chun, je Ip Manovi ve finále rovnoceným soupeřem. Danny Chan Kwok-Kwan se jako Siu Long / Bruce Lee objeví pouze ve dvou krátkých scénách a k dovyprávění by to chtělo čtvrtý film. (26.03.2016)

Všechno špatně. Když zapátrám v paměti a vzpomenu si, jak úžasný první Ip Man byl, tak je mi skoro až do pláče, v jakou neskutečnou sračku se zvrhl. Příběh je opravdu těžce debilní a koukatelné zůstávají výhradně solidní choreografie soubojů, kterých je tu brutálně moc, ale vzhledem k tomu, že příběh byl evidentně psán rukou těžce lobotomizovaného retarda, tak to všechno všecičko vyznívá to ztracena. Skoro z každého záběru je cítit, jak hrozně to tvůrci tlačili na nějaký ten 3D efekt. Kdybych to býval tušil, počkal bych si na pořádnou 3D verzi. Takhle jsem pro spousty záběrů nenašel pochopení. O nejvtipnější, respektive jediné vtipné pasáže, se staral ten potetovaný, dnes již obtloustlý, negřík, který jediný dovedl, v celé historii Ip Manova dobrodružství, nakopat mistrovi, pro kterého obvykle 69 nepřátel v jednom okamžiku nepředstavuje problém, jeho čínskou sedinku. Kdyby tomu tak nebylo, jeho ego by mu nedovolilo se této taškařice zúčastnit. Kromě Majkího je k vidění ještě jeden tradiční bažant, který se domnívá, že jeho Kung-fu je to nejlepší pod sluncem, takže dojde k tradičnímu srovnání sil. Aby se zahrálo i na sentiment, tak nechybí nějaká ta rakovinka. Konec této taškařice byl vrcholný kokotismus. Brutální zklamání, které je třeba náležitě ohvězdičkovat a varovat svět před utrpením, kterého se mi dostalo v míře obrovské! (24.03.2016)

Pravda je, že s životem Ip mana už toto nemá nic společného (kromě jednoho faktu). Chabá dějová linka spojující jednotlivé souboje slouží k výchově (které je to pravé Wing Chun), a vlasteneckému apelu (to byla doba, kdy Hong Kong ovládali bílí - tedy západní, ať neopomenu Tysona - ďáblové). Na druhou stranu souboje jsou plné odkazů, ať už na Bruce Lee - one-inch punch, "be like water" , a na jeho taneční schopnosti, či na Tysonovu schopnost knokautovat soupeře v prvním kole (dávám ti tři minuty). A právě za ty souboje si trojka ty čtyři hvězdy zaslouží, protože jsou vždy přehledné a uvěřitelné, i když Yen likviduje třeba v loděnici desítky statistů. A upřímně, co bychom dali za to, kdyby třeba John McClane se takto kvalitně opakoval, místo toho, aby tancoval na stíhačce. (18.06.2017)

Dokonalé spojení tradičních, klasických prvků martial arts filmů s uměním a dramatem. Klišé, ohranost, ale zhmotněná režii Wilson Yipa do neskutečného zážitku z něčeho tak pokleslého jako může být kung-fu film. Režie půlí film na drama a akci, kde souboje jsou přímou součástí dojemného příběhu způsobující zasloužené dojetí a obdiv. Technicky brilantní dílo - kamera, střih, nasvícení, choreografie, zvuk a opět Kawaiova úžasná hudba. Donnie Yen je v současnosti stále bezkonkurenční komplexní představitel bojovníka na jehož styl se dokážu nekriticky dívat a věřit mu, že i ve skutečnosti by většina jeho fyzických výkonů dala na frak jiným filmovým bijcům. Lákadlem (zbytečným) je zde cvičený Tyson, který dostal prostor ukázat jaké motovidlo, že je. Stejně tak vsuvka s Bruce Lee mi přijde spíše do traileru pro lákání diváků. První díl Ip Man považuji za jeden z nejlepších filmových zážitků v žánru. Tento díl, díky tomu, že tu divák může projevit i emoce, tak mohu poctít podobnou poklonou. (15.03.2016)