Král Králů

Třídně uvědomělý, spolehlivý a praktický montér těžebních zařízení Jiří Sovák je další filmovou postavou, ke které se donesla, pro čtenáře laciné literatury už úplně banální, zpráva o tom, že se má stát králem kdesi v Tramtárii, tedy Tamánii. Když se to však přihodí v socialistické společnosti, vyvstanou tu problémy vskutku nečekané. Na rok 1963 je film už dost odvážnou reflexí odlišných stylů vlád, i když stále pouze v hávu socialismu s lidskou tváří. (Velice odvážná je například věta o neoblíbenosti poprav v Československu.) Přes svůj ne příliš originální a snadno odhadnutelný humor je film díky galerii hereckých výkonů stále kvalitním Fričovým dílem. Za všechny alespoň geniální postavu totálního flegmatika Edy (absolutně zamlklý Vlastimil Brodský), jenž se zmůže pouze na to, aby v pyžamu, pochrupuje, blaženě stočen do klubíčka požvykoval buřta, kterého si právě v náměsíčném stavu přinesl z ledničky. (01.01.2005)

Tamánský král má za úkol řádně vládnout své zemi. Vždy tak svědomitě činil, ale tentokrát poprvné byla tato funkce svěřena cizinci a to až z exoticky socialistického Československa. Nový král, montér Lojza Král, by byl po menším naléhání ochoten pokračovat v tradici a chránit své království před buržoazními choutkami na ropu, ale nejprve musí zvládnout daleko těžší bitvu - s neporazitelným úředním šimlem, jemuž funkci král nevykazuje žádná ze statistických kolonek. (19.12.2008)

Ovšem, aby člověk tomuto filmu dal pět hvězdiček, musel v té době žít. Tahle komedie byla především výbornou satirou, která musela nadzvedávat žaludky mocným. Lehce ironické narážky na tehdejší ideologii, frazeologii, nádherně vyznívající "soudruhu králi" atd. Pěkné navození absurdní situace, do níž se dostal Alois Král a s níž si neví rady nikdo počínaje kádrovým náměstkem a závodním výborem strany až po ministra zahraničí. Alois Králů podědí království v Rudém moři, kde se pere o moc nebožtíkův bratr Abdulláh a nezletilý králův syn a nástupce. A samozřejmě, že si ruce namočí i všudypřítomná CIA, která nemůže nechat ve štychu zájmy bezpečnosti USA, tedy vlastně zájmy vysoce ekonomické. Bylo to přitom velmi úsměvné a protože jsem film neviděl drahná léta, několikrát jsem hlasitě vyprskl smíchy. Výborný Sovák, Bohdalová i Kopecký, krásné autíčko Kemrovo a roztomilý závěr s elektrickým křeslem a odprásknutím agenta po slovech "čert tě vem". Dnes by to byla urážka církve svaté... Vlastně by si dnes nikdo nedovolil film, který je nelaskavý k našemu zřízení, natočit. (15.09.2017)

Král Králu je překvapivě povedená komedie s velmi netradičním tématem a řekl bych že na dobu svého vzniku i poměrně odvážná. Ve filmu jsem postřehl několik skrytých narážek na tehdejší zřízení, což mě od pana Friče ani nepřekvapuje. Dokonce ve filmu otevřeně vyzdvihuje nesmyslnou byrokracii, kterou byla tehdejší společnost zatížená. Takže pro mě je tento film trošku více než jen "obyčejná" komedie. Zaslouží si poctivé 4 hvězdy. (19.06.2008)

Já mám tuhle komedii prostě hodně rád, i když má částečně socialisticky angažovanou ideu. Zejména návštěvy p. Sováka na ministerstvu - kde úřaduje p. Prachař - na to se dá dívat znovu a znovu. Kdyby nebyl arabský agent ztvrárněn p. Kopeckým (další z jeho galerie postav nafoukaných sobeckých zbabělců rádoby na úrovni), asi by to celé drželo pohromadě podstatně húře. (25.07.2011)