Reklama

Reklama

Děj snímku Her se odehrává v Los Angeles v nedaleké budoucnosti. Theodore (Joaquin Phoenix) je komplikovaný a citlivý muž, který se živí psaním dojemných a osobních dopisů pro druhé. Se zlomeným srdcem po ukončení dlouhého vztahu se začne zajímat o nový, pokročilý operační systém, o kterém jeho výrobce tvrdí, že představuje zcela unikátní a intuitivní bytost. Po jeho instalaci se seznamuje se „Samanthou", umělou inteligencí s milým ženským hlasem (Scarlett Johansson), která má zajímavé postřehy, je citlivá a překvapivě vtipná. Jak její potřeby a požadavky rostou společně s těmi jeho, mění se jejich přátelství ve skutečnou vzájemnou lásku. (Falcon)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (1 264)

Eddard 

všechny recenze uživatele

Skvostný, vypiplaný scénář, plný úžasných nápadů, který mi ale - minimálně napoprvé - úplně neprodal ústřední romanci. Přiblížil se tomu velice blízko, ale nakonec to se mnou moc nehlo - rozhodně se to v intenzitě emocí ani nedotklo duchovního bratránka tohohle snímku, Věčného svitu. Joaquin Phoenix byl skvělý, stejně jako obě jeho životní ženy - nejlepší kamarádka Amy a osudová láska Rooney. Každopádně snímek, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek "chytrých" filmů a ultimátní katedrála vystavěná k poctě hipsterské kultury. 80% ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Já chápu, že si z té zápletky hodně lidí sedne na zadek, přesto mi dovolte vykázat snímek do patřičných mezí vzhledem ke zdrojům, které s tak nízkým pochopením vysává. ***** Těch několik promile lidí, kteří čtou Grega Egana a orientují se v současné top-class filosoficko-vědecké reflektivní literatuře podobného druhu, na první pohled odhalí zploštělý, nudně hollywoodsky natočený sladkobolný milostný příběh, který si nárokuje přitažlivé, nově mapované prostředí nového tisíciletí, byť se ho neumí chápat jinak než trapně postaru - chápe se nových možností mřížkou staré morálky, etiky a logiky, a o moc dál než za tohle pochopení se jeho postavy nedostanou. Specificky nového se neukáže nic, hranice se jen tajemně rozostří, pár zamlžených slov od UI a pak už ticho, odloučení a samota. Spike si víc představit neumí a z Egana víc nepobral. ***** Trochu to připomíná americkou invazi na Mars, jak ji svého času tak poeticky a sarkasticky popsal Bradbury - Američané na Mars vynesou sami sebe a všechno jiné vzhledem ke své sebestředné a sebeobranné povaze a pohodlnosti paradigmat, v nichž se zabydleli, zničí dřív, než by se k tomu mohli přiblížit a poučit se o jinakosti. Američané (míněno zobecněle) tak nikdy nepoznají nic nového, protože před sebou hrnou svoje teze a prizmata jako buldozer, před nímž nic nového neobstojí a všechno přeživší je srovnané do známých plochých struktur a rovnic, nebo odsouzené do říše neviděného. ***** Právě tak Spike Jonze paradoxně vykrádá divoké, myšlenkově bohaté a skutečně znepokojující úvahy, vize a obrazy Grega Egana tím nejméně zajímavým, notně zastaralým, až středověkým způsobem a ze všeho radikálně nového míchá bez skrupulí lehce stravitelný salát mdlé chuti znehodnocený tradičním kořením červené knihovny - glutamáty a kečupem lidských emocí. ***** Spike Jonze zkrátka dokáže ukrást jen tolik, kolik jeho hlava pobere, a to vážně není nic moc - jak vidno, obehrané nástroje a kolovrátky 2. tisíciletí se pro loupeže v nové epoše vůbec nehodí. Jako by se kdysi pokoušel vyhmátnout tajuplnou DNA krumpáčem nebo do síťky na motýly lovit nepostižitelné atomy, tak se dnes staví k jemnému předivu budování identity a sebe-poznávání bytostí zbavených fyzických omezení času, prostoru a požadavků kauzálního vyplývání, povrchové logiky příběhů. Spike to odbaví rychle a zkratkovitě: vztah s lidmi není možný, protože UI jsou moc rychlé a kvalitativně náročnější, než si umíme představit; zase zůstaneme sami (ale právě ono paradoxní "víc, než si umíme představit", dělá z filmu tradiční středověké melodrama s prázdnou vykolíkovanou dírou tam, kde to mělo být vzrušující a kde třeba texty Grega Egana jsou naprosto závratné a nevratně měnící perspektivy čtenáře). ***** Filmové médium tu navíc ničemu nepřispívá, hollywoodská nenáročná kamera je jen mechanickým převodem zploštělých tezí na plátno, působí to jako mizerný referát tlusté desetileté holčičky o mysteriích kodaňské školy kvantové mechaniky z 20. let. Jonze nic nepochopil a to málo povrchového prachu, co v něm ulpělo, nedokázal transformovat do obrazů s adekvátně novou estetikou. Chcete-li být opravdu vzrušení, sežeňte si sbírku povídek Axiomat, a pak si přečtěte třeba navazující Město permutací, Karanténu a Diasporu od Grega Egana. Doba, kdy se tyhle věci dostanou v odpovídající dech beroucí formě na plátno, ještě chválabohu nepřišla. Máme se na co těšit, věřte mi. ***** Přesto je však tenhle snímek zajímavý - ukazuje, že dnes vůbec není potřeba, aby nějaký fenomén prošel obdobím seriózního rozkvětu - a už se stává potravou pro kafemlýnek šoubyznysu a zábavního průmyslu. Snad ještě přijde čas, kdy se Greg Egan bude číst na střední a studovat na univerzitách humanitních i vědních oborů. *** Nevím, jestli Jonze skutečně četl Egana, nebo jestli už sám použil některé z nesčíslných béčkových textů, které na Eganovi samy parazitují, ale na tom nezáleží, jména v řadě plagiátorů, mělnitelů a przničů originálních myšlenek jsou vždycky zástupná a jejich zločin ignorance je konečně týž. *~ () (méně) (více)

Reklama

Real Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Ktovie, či si stav umelej inteligencie k roku 2013 (resp. teda 2017) pamätám korektne, no predstava videného v snímke Her pretavená do reality vtedy pripadala pritiahnutá za vlasy, mimo možností. Bolo však príhodné sa k zatiaľ poslednému Jonzeho filmovému režijnému zárezu vrátiť, hoc i len o 6 rokov neskôr, kedy svet ohúrila vecička menom ChatGPT, dodatočne najmä jeho štvrtá verzia. A dívajúc sa na ňu, táto predstava sa už nezdá až tak absurdná. Jonze tu nenaservíroval ani tak mrazivý či dystopický pohľad na budúcnosť sociálnej interakcie, minimálne indikoval potenciálny smer jej uberania sa (čo už istým spôsobom aj vidíme), prezentoval jej výhody/prínosy a tiaž jej rizík preniesol na jednotlivca, čo cením. Her je ale zvláštny film, ťažký na pozeranie v prípade nestotožnenia sa s ničím zobrazovaným, scenár je plný myšlienok a úvah, no jednotlivé konverzačné segmenty, hoci všeobecne vťahujúce, pre mňa pôsobili odťažito. Obsadenie Phoenixa je tým správnym nárezom, hlas Johansson detto. Spokojnosť aj s vedľajším obsadením Mary, Wilde a Doubleday. Primárne je však ale potrebné vyzdvihnúť prácu scénografov, farebnú paletu v použitých interiéroch, ale hlavne bravúrne odvedenú prácu Hoyteho Hoytemu, jeho strhujúceho snímania výškového Šanghaja a centra Los Angeles. Bez chýb. Sú to ale témy a motívy, ktoré robia film filmom. Či môže byť (respektíve bude) niečo ako Samantha OS produktom eventuálnej reality je určite relevantná otázka s výhľadom pozitívnej odpovede, minimálne čo sa týka jej miery sofistikovanosti v prvej fáze filmu, pred jej značným tempom exponenciálnym rastom a rozvojom. Bude rozhodne pozoruhodné sa k snímke vrátiť o dekádu, možno dve. Teším sa. Alebo vlastne, bojím sa... ♪♫ (x) (x) (29.9.2017) (22.5.2023) "Choke me with that dead cat!" ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Theodora opúšťa manželka, ktorá pre neho bola všetkým na svete. Začína sa cítiť osamelý a frustrovaný zároveň. Výdobytok novej doby však ponúka riešenie. Imaginárneho priateľa, ktorý má dušu, vníma vaše pocity, je kedykoľvek pripravený prebrať Vaše problémy, poradiť, či radovať sa. Jedným z nich je aj "Samantha". Kam, ale speje tento krok, dobrovoľného odstupu od komunikácie s bežnými ľuďmi? Môže Vám dať "stroj" to, po čom človek najviac túži? Tak celkom neviem čo si myslieť. "Her" je síce naprosto dokonalá, no zároveň chorá a absurdná myšlienka, ktorá prezieravo naznačuje budúcnosť, ktorá ľudstvo čaká. A to viac, ako by si niekto mohol myslieť. Ľudia sa odsudzujú a prestávajú mať radi. Upínajú sa na sociálne siete a iné zbytočnosti. Z tohto filmu síce je smutno, ale je to akýsi osobitý pocit. Divný, ktorý sa ťažko opisuje. Človek si totiž nie je tak celkom istý, či chcel aby tento film, skončil tak, ako skončil. Je toľko opustených ľudí čo nemajú šťastie na lásku a zaslúžili by si ju. Nebolo by fajn keby mali aspoň tú "imaginárnu", aby neboli tak osamelí? A keď tak teraz rozmýšľam, nie som si vlastne istý, ani svojim hodnotením. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Marně se pokouším deflorovat počítačový operační systém již od doby slavného MS-DOS a tak jsem rád, že v tom nejedu sám. Nicméně jsem si přitom chtěl užít víc zábavy, než jakou mi smutně osamělý Theodore se svým "ušním" vztahem mohl poskytnout. Zkrátka to bylo celkem zajímavé, ale také zdlouhavé a kdo se chce nudit, ten si k tomu prostor mezi filmovými okénky určitě dokáže najít. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (31)

  • Ve scéně, kdy je Theodor (Joaquin Phoenix) na posuvných schodech ve žluté košili, stejná dívka ho mine čtyřikrát. (Geriel)
  • Samanthu původně namluvila Samantha Morton, která byla přímo na place, i když měl ve filmu zaznít pouze její hlas. Jonze ale došel k názoru, že se její hlas do filmu nehodí, a tak byl během postprodukce nahrazen hlasem Scarlett Johansson. (ČSFD)

Související novinky

Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz

Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz

30.12.2014

Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)

Startuje BEST FILM FEST

Startuje BEST FILM FEST

10.07.2014

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 10. do 16. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Oscary - výsledky

Oscary - výsledky

03.03.2014

Výsledky 86. udílení cen Akademie filmového umění a věd vesměs potěšily a v něčem i překvapily. Špinavý trik, snímek s deseti pro nás nepochopitelnými nominacemi, neproměnil ani jednu. Naopak… (více)

Reklama

Reklama