Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

Když už se Frič pokoušel o pořádnou parodii, tak měl rozhodně parodizované záležitosti parodovat mnohem okatěji. Tak jak nám to v tomto filmu předvedl vypadá přeci jen jeho každý druhý film, a to o záměrné parodie nejde. Šlechetnost, dobrotu a ty nejúžasnější lidské ctnosti hlásá snad v každém svém filmu. Zde to jen o trošku víc pozveličoval. Celková dějová linie mi nepřišla nijak závratně zajímavá. Roztočený kolotoč všemožných záhad a náhod nebyl kdovíjak vtipný. Vtipný nebyl ani milostný mnohoúhelník. Vtipný mi přišel snad jen závěr, kdy Frič jen tak pro jistotu, v době vzniku filmu, pologramotnému národu vysvětlil, že se vlastně celou dobu jedná o parodii, tak aby náhodou někdo nenabral podezření, že se dočista zbláznil. (18.07.2018)

Škoda že v této komedii-parodii vylo příliš mnoho třeskutých nápadů a gagů. Kdyby Frič spíše pojal film jako poctu, tehdy odrovnanému filmovému žánru , udělal by mnohem lépe. Ale i přes tuto moji vnímanou vadu (pro mnohé jiné je to zas klad) je Pytlákova schovanka báječnou komedií a s takovým obsazením, jaké se málokdy v našem film vidí. (28.06.2007)

Krásný český film, který ukazuje, že jsme skutečně byli schopni natáčet skvělé komediální a parodické filmy, jen jsme na to pořádně zapomněli. Martin Frič byl neskutečně jistý a sebejistý režisér, který tady vede skvěle mluvené i těch pár němých scén. Do toho výteční herci, kteří se nebojí přehrávat. A účinek je dokonalý. (15.12.2015)

„Promiňte, pane, zde se nesmí střílet. Pušku nutno odložiti v šatně.“ Parodie v pravém slova smyslu. Už úvodní „podobnost úmyslná a čistě záměrná“ (oponující drtivé většině filmů) cosi naznačí a parodické motivy začnou vystupovat hned záhy. Všechna ta pateticky procítěná zvolání („Elén!“ - „René!“ - „Vy zde?“ - „Ano…já zde!“), u nichž se snad ani nelze min. usmívat, přičemž asi nejlépe je „prodávají“ Nový s Vítovou (troufám si tvrdit, že jde o její možná vůbec nejlepší film). A těch všemožných frků a narážek...navíc se tvůrci nebojí přidat sem tam i něco z vyloženě černohumorného soudku („Zapomněla jsem, že nás Klára slyší…“). Velmi baví i výborné texty písní, do nichž je radost se zaposlouchat („Co to dupe, kdo to je, že nám nedá pokoje…“). A od úprku ze svatby se přeřadí na ještě vyšší obrátky a z dílka se stává parodie takřka dokonalá…až na tu odpornou (ovšem asi i nezbytnou) prorežimní tečku. I přes ni sázím silné 4*. „Telefon.“ - „Odpusťte, pane, že nesu bílý koupelnový. Halový mahagonový leštěný je v opravě, prosím.“ (30.12.2017)

Parodie prvorepublikových melodramatických kýčů, ale skvělá. Setkáme se tu s řadou všech možných klišé, jako je třeba ztráta paměti, nevlastní dcera, klasická záměna osob, osudové setkání, nalezení staré lásky, zamilovaný milionář, který se obětuje pro svou vyvolenou. Dost možná jsem na nějaké další zapomněla. Ve filmu je hodně skvělých scéna a vtipů, ale všechno je jako by násilné. Zřejmě je to ale jen můj dojem. Ostatně, to můžete posoudit sami. Tak jen do toho. (24.10.2008)