Babovřesky

Napriek obrovskej kritike a negatívnej reklame, pustil som sa do tohoto filmu z očakávaním znovuzrodenia režiséra, ktorého filmy z minulosti sa mi navždy vryli do pamäti. Tento sa síce vryl taktiež, ale prívlastok prepadák roka v českej kinematografii, nikdy nebol taký výstižný. "Je mi líto Zdeňku." (05.07.2013)

// Troška umí potěšit českého diváka, to mu nemůžu upřít. Ovšem "český dívák" pro mě znamená ovci, která večer usedne před televizní NOviny jedné nejmenoVAné televize a usne u stokrát reprízovaného céčka (nebo v lepším případě béčka) se Stevenem Seagalem. Je to divák bez vkusu a bez zájmu si svoje filmové obzory jakkoliv rozšířit. A co hůř, často je to i divák, bez špetky nadhledu nebo jakéhokoliv kulturního vzdělání, které inteligentním lidem zabraňuje se u těchto "lidových" komedií bavit. Tématicky by mi tento film nemohl být vzdálenější a proto ho také nikdy neuvidím, nicméně Troška narozdíl od esa jménem Magnusek zvládá alespoň trochu to řemeslo - věřím, že Babovřesky by tu jednu hvězdu v rámci objektivity vykřesaly. Kdo dá víc, jedná už na svoje vlastní triko. (16.02.2013)

Zdeněk Troška je rozporuplná postavička československej filmovej tvorby. Režisér, ktorý má svoj charakteristický rukopis, ktorý však mnohým filmovým kritikom nesmierne vadí, ale na druhej strane si získal pomerne výrazné sympatie bežného, jednoduchého diváka. Ja som ku jeho tvorbe hodne zhovievavý, nezatracujem jeho snímky, vždy sa snažím im dať šancu a v kľude si ich pozriem. Väčšinou však zostanem sklamaný. Tak tomu bolo i v prípade snímku "Babovřesky", ktorý pán Troška natočil v roku 2013. No nebol som len sklamaný, ale aj doslova znechutený z tých trapností, ktoré som tam videl. Celé to bolo absolútne pod úroveň diváka, ktorý má IQ aspoň sedemdesiat. Človek musí byť fakt idiot, aby sa pri tomto dokázal pobaviť. Je to nestráviteľný odpad! (15.10.2023)

Nacpat tolik komické, srandovní legrace, která zaručeně pobaví každého silnoduchého jedince s Qi pod 70 do jedné dvouhodinové videosekvence, záludně se skrývající pod označením „film“, vyžaduje jistý kumšt i dávku odvahy. Já ale začínám Zdendu podezřívat, že rozjel svůj ďábelský sociální exkrement. Sondu, kterou se snaží důkladně prozkoumat divácké anály s cílem zjistit, jak hluboko ještě může zajít, aniž by návštěvníci kin namísto bujarého požírání popkornu hromadně a zcela dobrovolně odevzdávali občianske preukazy zřízencům jejich lokálního promítacího ústavu. Jako správného vlastence mě samozřejmě vysoká společenská účast na tomto projektu těší. Jsem rád, že Zdenda dostal příležitost i finanční podporu pro výzkum v následujících dvou etapách. Věřím, že to se svojí zarputilou buldočí povahou a velkou mírou sebereflexe dotáhne velmi daleko a jeho další dílo nebude úspěchem, ale přímo mylníkem českého výzkumu! (09.03.2014)

Rádoby humorná zrychlovačka. A celé kino se směje dalšímu Troškově dítku a téhle obří reklamě na leccos. Holt už definitivně rezignoval na jakoukoliv tvůrčí činnost. Mám za to, že když za oceánem vyplodí nějakou zoufalost, diváci jí odmítnou, tržby producenty zlomí a daný kousek k nám dojde maximálně na disku. U nás jde z českých přešlapů do kin všechno. Navíc si neustále stěžujeme, jak naši zákonodárci vyhazují miliony do vzduchu. My, diváci (hanba by mě fackovala, jít si na to sednout do kina), zase vyhodíme miliony do pokladen multiplexů. Dokážu ocenit i humor pro „obyčejné“ diváky, nechápu ale, co si z něčeho takového odnášejí. Možná, když se začne rozjíždět nějaká dějová linie, ten nemilosrdně ukousnutý konec/„pointu“? A co ta bolestivá stopáž? Uff, ještě, že bylo při televizní premiéře tolik reklam, moje bránice si mohla odpočinout. (04.10.2014)