CBGB: Kolébka punku

Moc zajímavý námět a krásný příběh. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí o punku, vzniku a příběhu některých slavných hudebních skupin a samozřejmě taky o klubu CBGB. Skvělá byla punková klasika, která dělala filmu skvělý doprovod. Vadilo mi ale, že se děj místy spíše jen tak vlekl a já čekala až se něco začne dít, ale bohužel jsem se nedočkala. Takže skvělý příběh s pokulhávajícím dějem. Přesto bych si film pustila znovu. (05.01.2014)

Vesele-smutný, ale rozhodně svěží biografický film o newyorském klubu se špatným manažerem, který byl vizionářem. Do nově otevřeného podniku Hilly Kristala (Allan Rickman) přicházejí stále nové a nové skupiny, které se chtějí prosadit v New Yorku. Zahrají svůj první hit a Hilly na nich vždy najde něco zajímavého. Jeho dcera Lisa se už nemůže dívat, jak táta nezvláda finanční stránku provozu klubu a začne mu pomáhat, což ocení jenom ostatní zaměstnanci klubu. Jak se CBGB stává proslulejším mezi hudebníky punku a new wave, přicházejí načerpat atmosféru i další umělci. Jejich jména se dovídáme z popisků k fotografiím scén a k ilustracím v takovém stylu, jak vyšly v časopisu Punk. (03.11.2014)

Na CBGB & OMFUG aneb Country Bluegrass Blues and Other Music For Uplifting Gormandizers jsem se opravdu těšil, protože newyorská punková scéna 70. let je moje vůbec nejmilovanější hudební období. Zápletka mi tu nechybí, beru to jako snahu zachytit nejslavnější léta tohoto legendárního klubu. Ale asi tak od poloviny filmu už sledujeme jen nekončící finanční trable Hillyho Kristala, což je popravdě docela nuda. Chybí mi tu nějaké příhody Dee Dee Ramona, Johnnyho Thunderse a dalších, o kterých je především úžasná kniha Zab mě, prosím. Celkově je trochu ostuda, že ve filmu zcela chybí Johnny Thunders (uslyšíte ho alespoň na soundtracku), New York Dolls a dokonce i písnička Chinese Rocks. A Iggy Pop, Lou Reed a další se zcvrkli na pouhé karikatury s jednou či dvěma hláškami (viz třeba Now I Wanna Sniff Some Glue), stejně jako se nám z filmu nějak vytratily všudypřítomné drogy, groupies, bedňáci a tak celkově každodenní život kapel z CBGB scény. Ramones a Television z děje brzy zmizí a nejvýraznější zůstávají Dead Boys, kteří ale bohužel působí hrozně nepřesvědčivě, playback z toho přímo čiší. Zachraňuje to alespoň poťouchlá cameo rolička Cheetaha Chroma. Autoři si taky mohli odpustit anachronismy, kterých je ve filmu zřejmě víc než reálných skutečností. Ramones jen těžko mohli před Hillyho přijít s písničkou I Got Knocked Down (But I´ll Get Up) ze sólového alba Joeyho Ramona z roku 2002, stejně jako Patti Smith rozhodně nemohla vystupovat s písní Because the Night ve stejný den ani rok, kdy Lou Reed poskytoval rozhovor pro časopis Punk. A stejně tak všichni víme, že slavné tričko Please Kill Me bylo bílé a vypadalo úplně jinak. Ale celkově si pokusu natočit o CBGB film cením, protože já osobně bych do takového projektu asi neinvestoval. (28.12.2013)

Dostat to do rukou někdo schopnější, tak bych se posral blahem, takhle je to jen lehký a dost neautentický průměr a hlavní roli hraje odporný Troška nebo jeho odporné US dvojče!!!! PS: Takovouhle muziku už dnes nikdo neumí, byl to asi poslední velkej hudební boom ve světě, ta dnešní hudba se nedá poslouchat, jsem buď moc starej a nebo tady už všechno bylo, nic nového není a nebude, jdu si pustit Wolfganga... PPS: Pokud Kristal byl něco takovýho, jak to tady zahrál ten vocas, tak to byl hroznej a neschopnej kokot. (26.08.2015)

V podstatě veškerá hodnota filmu spočívá ve skutečnosti, že vypráví skutečnou legendu, a v hudbě, která ve filmu zazní. Scénář je prázdný, nekonečně omílá, jak moc bylo všechno punkové, a ukazuje kapely. Herecké výkony se ve škatulkových rolích nemají šanci projevit, ale aspoň nejsou špatné. Jestli chcete nasát atmosféru u zrodu punku, film poslouží dobře, ale klidně ho můžete v půlce vypnout. (25.12.2013)