Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vesnické drama režiséra Václava Gajera z roku 1970 potkal stejný osud jako řadu jiných snímků, do jejichž výsledné podoby brutálně zasáhly nůžky normalizačních cenzorů. Pesimistický tón a existenciální přesah, vycházející z charakteru československé kinematografie šedesátých let, ovšem ve filmu zůstaly. Civilně syrový příběh odehrávající se v zapadlé horské vesnici kdesi v Beskydech se proto dostal do kin až pět let po své realizaci – v roce 1975. Hrdinkou vyprávění jsou ženy – vdova Kateřina Valigurová a její tři dcery, které marně hledají bezpečné místo ve světě prostřednictvím mužů. Nakonec se musejí spolehnout na vlastní síly a ženskou loajalitu... Film se opírá jak o baladickou kameru Jana Čuříka, tak o nadčasové přírodní exteriéry a kvalitní herecké výkony méně známých představitelů (naneštěstí poznamenané snahou protagonistů hovořit valašsky). Jde o nejlepší Gajerův snímek, režisér se však v následujících letech uchýlil k nekonfliktním dětským snímkům. (NFA)

(více)

Recenze (18)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Když vynechám vynikající Horký vzduch tak jsem u V. Gajera a jeho tvorby v šedesátých začal, dá se říct, od konce. S částečnou atmosférou let minulých nám tu nabízí film, který by si zasloužil vzniknout o pár let dříve. Ovšem ani soudružské nůžky a zásahy nezabránily výbornému zpracování. Precizní kamera a naprosto brilantní výběr herců. V. Sloup se dá nazvat dvorním hercem Václava Gajera, který v něm objevil skutečně víc, než kdokoli jiný. Perfektní humor, skvělé drámo i trocha té psychologie, za kterou by se nemuseli stydět i klasičtí, filmoví psychologové nové vlny. Je zde skutečně vše, bude i kousek toho štěstí? Jenomže to vše výborně rozjeté, se najednou zasekne a divákovi zůstává hlavě spousta otázek. Film byl zmrzačen, je bez konce. Určitý konec zde je, ovšem pro mě a myslím si že i pro většinu, je nedostačující. 80 min. je na to, co se zde rozjede, opravdu málo a některé postavy urychleným koncem pozbývají smyslu. Menší výhradu bych měl i k příliš jednoduché hudbě. Případ filmu, který neměl lehký osud. Ten není ani na moravské vesnici, kde čas jaksi stojí. Staré zásady a určitá pravidla, jsou zde konfrontovány s měšťáckými neřestmi. Ani ty svatby už nejsou to, co bývaly, ještě, že je tu Venca Sloupů, se svými koňmi. Skutečně...nebýt Škody 100 a motocyklu, film by se mohl odehrávat v několika různých desetiletích. Václav Gajer mě tímto pozval na jeho mladší tvorbu. Pro československého diváka určitě výborná podívaná. ()

Fifer 

všechny recenze uživatele

Čert ví, jak by to vypadalo bez Tomanova zásahu, nutno říct, že cenzorské nůžky zde nenapáchaly takové škody, jako u jiných filmů ( např. Proč nevěřit na zázraky). Příběh samozřejmě nenabízí nic víc než obvyklé vesnické patálie, ta chce toho, ale ten ji ne...atd. Film se tak opírá hlavně o uchvátnou kameru Jana Čuříka, kouzelnou přírodu a kvalitní herecké výkony známých es. Jenomže s herci je i potíž, kazí totiž autentičnost horských Beskyd. Miluju to nářečí, bohužel Barrandov si už léta myslí, že film z Beskyd = naučit české herce (neřkuli pražáky) dialekt. Ale nářečí se za pár měsíců nenaučíte, vzniká tak otřesný paskvil, kdy půlka věty zní česky a půlka valašsky. Pokud se ale přes to přenesete, nelze hercům nic jiného vytknout. Takže film stojí za zhlédnutí, ale marná sláva, tyhle filmy o horských dědinách bychom měli přenechat Slovákům. Ta bolest, zklamání a pokora tu je, ale chybí tu ta explozivní radost veselic v podání Jakubiska a Havetty. Ne, že by se o to režisér nesnažil, ale není to ono. Každopádně nejlepší film jinak poměrně průměrného tvůrce, který si zde dovolil i několik narážek, ovšem nečekejte žádné Ucho, nebo Skřivánky. ()

Reklama

PatoP 

všechny recenze uživatele

Aj mne sa zdá tento film akoby bez konca, už či to vystrihli alebo bol tak zámerne natočený, pôsobí tak na mňa. Viac by sme sa hádam dozvedeli v ostravskom seriáli z roku 1984 "Jahody na stéble trávy", natočenom podľa rovnakej predlohy Jiřího Křenka. Ibaže to by ho musela ČT odvysielať, a u nich je všetko problém. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Jsem rád, že jsem všechny české filmy ze 60. let neshltal najednou (jak to dělám v případě lineckých rohlíčků). Teď, čas od času, a po jednotlivých rohlíčcích, se vrací někdejší chuť. Nezáleží na tom, zda druhá svatba nedostála té první, zda něco mez tím "někdo" zapommněl nebo "jiný" vystříhal. V podstatě u těchto filmů jde především o atmosféru, a ta zde je. Stále více si uvědomuji interakci této doby s kulturou, ať už to jsou knihy, filmy nebo rock'n'roll. "Nelehký život vesnické ženy a smutný osud jejích tří dcer", jak píše distributor, je pomíjivé a nejisté... V naší době kameramanských rutinních dovedností a efektů, či přetažených experimentů, působí kamera Jana Čuříka jako sen. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Vesnický román. 1) Nesympatické postavy žijí své nevlídné životy v dusivém prostředí valašské vesnice._____ 2) Zaměření čistě na rodinné záležitosti jakož i nepřítomnost soudruhování a agitačních hesel staví snímek do jakéhosi bezčasí, kdy jen z drobností zjistíme, že jsme v současnosti (respektive v šedesátých létech)._____ 3) Počáteční rychlý nástup po dvaceti minutách zpomalí. Nesporně dobře natočený snímek očividně trpí cenzorskými zásahy a faktem, že jej stříhali až v roce 1975 a bez přítomnosti režiséra._____ 4) Nedivím se, že film se přehorlivým soudruhům nelíbil...kdo by chtěl po dvaceti letech budování mít takovouto vesnici? ()

Galerie (1)

Zajímavosti (3)

  • Film bol natáčaný v Kryštofovom údolí pri Liberci. (dyfur)
  • Film bez přítomnosti režiséra sestříhal v roce 1975 tehdejší ústřední dramaturg FSB Ludvík Toman. (Taninaca)
  • Film byl dokončen v roce 1970, ale jeho uvedení do distribuce bylo povoleno až o pět let později. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)

Reklama

Reklama