Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
Jedno z nejlepších anime vůbec. Jedno z nejlepších scifi vůbec. Nejspíš není potřeba toho napsat o moc víc. Přitom žádná jednotlivost není úplně bez chybičky, hudba je sice geniální (a to neskutečně), ale jen v pár opakovaných melodiích, kresba je skvostná, přitom hlavní hrdinka na docela podivnou tvář (ale zas alespoň nevypadá jako patnáctiletá mutantnka s hrudníkem nezměrné velikosti, což je zcela jasně megalomanskké plus) a ani ten děj není tak geniální, jak se mnozí tváří, ale... Jako celek je to naprosto skvostné, zářivé (díky špinavosti kresby naštěstí ne doslova, aneb Blade Runnerovský vizuál navždy), dokonalé et cetera, et cetera, howgh. ()
Anime klasika, kterou vnímám podobně jako prvního Blade Runnera. Co se týká kreativity, atmosféry, ústředních myšlenek a uměleckého směru plného neotřepaných i inovativních designů, tak se jedná o mistrovské dílo. Ovšem stejně jako první Blade Runner mě Ghost in the Shell lehce ztrácí v příběhu, který je plný nadbytečné expozice a není nejlepší způsobem podávaný. Ovšem práce s režii a vizuální výprava to do velké míry zachraňuje. Pořád je to klasika, kterou by měl každý vidět, ale bohužel není to tak skvělý, jak by mohlo být. ()
Po hudební i vizuální stránce vcelku zajímavé, ale ten příběh.. Dá se shrnout do jednoduché otázky a ještě jednodušší odpovědi: Může mít stroj duši ? No může... A co dál ? Všechno ostatní mi chybělo,nepochopil jsem proč je tato otázka vůbec položena a ani poučení (?), hrozbu(?), poselství(?) v odpovědi. Možná jsem se na to jen špatně naladil nebo mi Ghost in the Shell nedostatečně hacknul ducha:) ()
Těžko říci, jak v souvislosti s dalšími díly a seriálem, po prvním filmu však na mě Ghost in the Shell působí dojmem, že se snaží vypadat chytřejší a komplikovanější, než ve skutečnosti je. Nejpůsobivější na celém filmu byla nejklidnější část ke konci první půlky, kdy se dal prostor skvělé hudbě Kenjiho Kawaie s tradičními japonskými sbory a bubny. Ta část se mě dotkla daleko více, než nekonečné monology a hovory, které předcházely a následovaly a řešily sci-fi tématiku, která mi nepřijde nijak objevná a více mě bavila třeba v Andrew - člen naší rodiny. Dusná atmosféra a depresivní styl animace Kōkaku kidōtai však tvoří společně s hudbou páteř zážitku. Tyto kvality pak dávají téměř zapomenout na to, že jsem první půlku tápal, kdo je kdo, o co vlastně jde a zda mi to stojí vůbec za to. Snad budu po dalších filmech série chytřejší. ()
Povinnost před stejnojmenným filmem, který příliš nadějí nevzbuzuje, splněna a je to opravdu paráda i po letech. Možná jsem si mohl dát spíše remaster 2:0 z roku 08,´ ovšem i původní verze je neuvěřitelně dobře naanimovaná, nekorektně brutální a neodolatelně nasnímaná. Ta kooperace svižné hudby a slow motion záběrů je vyloženě neodolatelná. ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
Reklama