Everest

Hneď skraja musím povedať, že Everest neradím medzi najlepšie blockbustery sezóny a ani filmy, ktoré mi utkvejú v pamäti. Vlastne je mi donedávna závratne vysoké hodnotenie tak konvenčného a šablónovitého produktu záhadou a pripisujem ho skôr nadšeniu divákov, ktorí mali film, podobne ako ja, možnosť vidieť vo formáte IMAX 3D. Z toho je patrné, že film neprekračuje životnosť momentálnej atrakcie a Baltasar Kormákur v Hollywoode i naďalej zastáva rolu zručného remeselníka, ktorý si pre svoje anglicky hovorené filmy ani nepíše scenáre._____Vo filme sa bijú protichodné ambície vytvoriť dôveryhodnú rekonštrukciu udalostí z 10. a 11.5.1996 a ponúknuť divácky atraktívny audiovizuálny prežitok v duchu konvencií katastrofického a survival žánru, ktoré sa v dôsledku vzájomne negujú. Preto ani jeden zámer nefunguje tak, ako by mal. Objektivitu a dôraz na fakty odkláňajú odbočky k rodinným príslušníkom členov expedície, na ktorých sa prednostne zameriava rozprávanie (tejto pocty sa dostáva predovšetkým Hallovi a Weathersovi) v snahe vytvoriť medzi nimi a divákom silnejší vzťah, melodramatické dialógy a napokon striktne zmyslové (teda iracionálne) uchopenie samotnej katastrofy. Dokonale naliehavému sprostredkovaniu tragédie bráni letmé načrtnutie charakterov postáv, rýchle a nie vždy prehľadné prechody medzi nimi, kvôli ktorým sa nie je o koho báť a do popredia tak ako hlavný protagonista vystupuje samotný titulný Everest. Moje pocity po skončení tak boli veľmi rozporuplné. Minimálne jednu hviezdu preto dávam z jediného dôvodu, ktorý možno zhrnúť v dvoch slovách: IMAX 3D._____Na záver si dovolím drobnú interpretáciu: I keď sa na prvý pohľad pristupuje ku všetkým postavám rovnocenne a udalosti ich postihujú rovnakou mierou, predsa nejde len o dramatickú rekapituláciu bez sprievodného významu. Mám za to, že film práve tým, ktoré postavy sa ocitajú pred kamerou najčastejšie, postuluje iracionálnu neuchopiteľnosť celej tragédie a trúfalú snahu človeka s vynaložením posledných síl pokoriť prírodu. Kým na hore zahynú obaja skúsení vodcovia expedícií, Yasuko Namba, pre ktorú ide o posledný zo siedmych najvyšších vrcholov sveta, alebo Doug Hansen, ktorý po opakovaných neúspešných pokusoch konečne zdolal riskantný výstup, Beck Weathers, ktorý ho kvôli problémom s očami nedokončí, zázračne prežije. 70% (18.10.2015)

Everest aneb ČUMulungma Vins. To, že lezení lidí s psycho diagnózou na opravdu velké hroudy šutrů a ledu není tak bezpečné jako psát komentáře na čsfd s horkým čajem v ruce a plápolajícím krbem za zády, věděl už Ivan Mládek a jal se to zhudebnit. Všechny tyhle filmy jsou vlastně na jedno horobrdo, mají vyvolat obavy o hrdiny a zároveň utvrdit v tom, že to naše hnízdečko není zas tak špatný na to - být doma. Řekněme, že fakt nechápu výtky kupř. POMA ke scénáři. Já nevím, to mají postavy recitovat Shakespeara nebo hláškovat jako v Bayových filmech? Ne, scénář je vážně v pohodě, ono když vám chcípe motor během trochu většího větříku v nějakém zapadákově hodně daleko a doma máte těhotnou manželku, budete asi opravdu jen vzdychat a ujišťovat, že ji milujete. Nevím, třeba by ale POMÁčka s verbálkem napadlo něco lepšího, já fakt nevím. Kdepak, ten film prostě je natočenej dobře, je napínavý, civilní, emocionálně šťavnatý a hlavně - uvěřitelný. Jako byste tam byli taky. Prostě film o tom, že na přírodu ti dvounozí mravenci velmi často nemají. A otázka: "Proč?" zůstala nezodpovězena a já si ji stále kladu. Ale co, taky nikomu nevysvětluji, proč lezu do starých zasutých stříbrných dolů, šachet a štol.... (24.10.2016)

Tak jsem vám byl včera na Everestu. Vzal jsem si příklad od borců z Ká dvojky, kteří na vrchol útočí zásadně v poledne, a na půl jedničku vyšlápnul do IMAXu. Lidí tam bylo jako v tom devadesátém šestém na stěně Lhotse, a to nepřeháním, protože když jsem viděl, kolik lidí se nebojí v osmi tisících viset na jednom laně, vybavily se mi závody psích spřežení. Jak je lidská hloupost neomezená (investovat 65000 dolarů do organizovaného pohřbu je podle mě velká hloupost), film samotný zůstal naopak v několika zásadních bodech omezený dost. Tak třeba třidéčko. Záběry na Everest byly přibližně tři, z toho se dvakrát opakoval ten z úvodních titulků. A když se ta mateřská školka vyplazila nahoru, bylo zataženo. Pecka, pozorovat 3D mrznoucí paka ve sněhu, to si bez potapěčských IMAX brejlí fakt neumím představit. A co příběhová linka? Nejdřív je všecko čupr, potom na hovno, no a pak je konec. Cepín jen tak škrábal po ledu a mačky zůstaly napůl rozepnuté. Chápu, že těm chlapům v minus třiceti lezly kule až do jater, ale filmu měly zůstat na místě. Ty čtyři vlaječky jsem na vršku zapíchnul hlavně proto, že takhle dobře zvládnutý film o horách technicky jsem dlouho dlouho neviděl. Užil jsem si i několik silných momentů, ale příští expedici bych viděl s větší skromností a menšími rameny. /// Druhý výstup jsem absolvoval za tým 2D Everest a musím říct, že bez všech těch 3D atrakcí je expedice o dost výživnější. Najednou jsem byl víc v ději, víc s postavama a vůbec - víc spokojenej. (12.10.2015)

Akčný dokument s hereckými hviezdami o tom, že na Everest môže každý, kto má prachy. Našťastie, opatrenia sa sprísňujú, ale trvalo to dobu a stálo niekoľko ľuďských životov, kým si to úrady aj chamtivý horský vodcovia uvedomili. Smutný, ale zároveň chladný film zo strany ľuďských vzťahov, nakoľko je to len jednoduchá konštatácia neprípustnej a zlej politiky vládnúcej v lezectve. Nepochybujem o tom, že podobne na tom sú aj ostatné atraktívne vysokohorské oblasti. Každopádne, Everest je presným filmom pre vytvorenie sebareflexie pre ľudí, ktorý nemajú súdnosť, a ohrozujú ako svoje, tak aj cudzie životy z dôvodu hýčkania svôjho ega. Pre mňa asi najhoršia ľuďská vlastnosť. Podmanivý a zároveň nepríjemný film, o ktorom som ešte dlhé dni uvažoval... 80% | Cinestar Anděl Praha, 26.9.2015 | (14.11.2015)

Reinhold Messner kdysi řekl, že hory nejsou nic zlého ani dobrého, nejsou nepřítel ani přítel; prostě jsou zde. A přestože mohou v horách být bouře i laviny, nikdy nejsou zlomyslné. V tomto duchu pojal Kormákur i svou decentní rekonstrukci jedné z největších tragédií na střeše světa. Přesná hudba, dokonalé zakomponování triků do záběrů, nestrojený lidský rozměr. Žádné efektní nesmysly vertikálních limitů, jen souboj člověka s horou, která nemůže nikdy prohrát. Ona je tou hlavní hrdinkou a nepatrné existence toužící ji zdolat jsou za horolezeckými brýlemi a kyslíkovými maskami jen zaměnitelné položky, které ve své touze dostat se nahoru marně bojují s vědomím, že žádná hora za lidský život nestojí. Chápu je. Je to droga, jejíž účinky přebijí znalost faktu, že každá závislost sebou přináší nebezpečí.. Předpokládám, že cliffhanger Gabe Walker by někde v místě Hillaryho výšvihu připustil, že se drobátko ochladilo a na tričko s krátkým rukávem by si oblékl lehkou šusťákovou bundu z Walmartu.. (26.07.2017)