Láska na kari

Já vím, že se nemá moc srovnávat, ale já před nedávnem viděla Chefa a to nejde nesrovnat, protože to jsou filmy jen a jen o jídle s větší, či menší romantickou oblohou. Tady jsem čekala trochu větší hloubku, ale žel, byla to jen příjemná podívaná na ty laskominky, z nichž ne všechny bych byla schopná pozřít, ale oku lahodily v každém případě. Například školení v Paříži jsem si vychutnala téměř s otevřenou pusou, to byla tedy kulinářská laboratoř! Ale jinak to bylo všechno zahalené do spousty barev, ohňostroje a trochu klišovitého příběhu. Je škoda, že nemám ani chuť dát Lásce na kari znovu šanci, ale je to tak. Někdy příště snad už budu trochu pozitivnější, slibuji. (04.12.2014)

Další nezávadný a dokonale ošetřený produkt vzniklý pod dohledem pana Spílberga, vzniklý z rozmaru paní Oprah Miliardářky Winfrey. Pan Helstrém tu slouží jen jako pouhá nájemná síla - ani stopy po něčem tvůrčím a trochu podnětném, nedejbože kontroverzním... a spíš než film pro obě pohlaví je to dílko bezpohlavní - přeslazenej naleštěnej kýč o ničem - "hovno v celofánu" se tomu tuším říká odborně,že? A nebo mě to prostě jen šíleně nudilo a nebavilo... (05.09.2014)

,,VĚŘÍME, ŽE JÍDLO JE MULTI-SMYSLOVÁ ZÁLEŽITOST A URČITÁ KOMBINACE CHUTÍ A VŮNÍ AKTIVUJE ENZYMY A STIMULUJE SPECIFICKÉ ČÁSTI MOZKU, VE KTERÝCH VYVOLÁVAJÍ POTĚŠENÍ A TAKÉ VZPOMÍNKY PŘÍJEMNÝCH ZÁŽITKŮ…" /// Tak já byl stimulovanej až až! Indickej klučina s nadáním krysáka Remyho ve filmu o lásce, která neprochází žaludkem, ale kuchyní, a ve kterým bych vočima sežral i mrtvýmu z nosu. (No dobrá, tak trochu kecám…) Umírněnej, sympatickej humor, občas (sympatický) drama, sympatický obsazení… kýčovitý sbližování národů a lidí (- trochu jinak než TADY), který šíří pozitivní náladu a podbízí dojem z dobře vykonané práce. Nechávám se oblbovat. Navíc, když to francouzský maloměsto prozáří sluneční paprsky, stimuluje to (i mě!) určitý části mozku a nakažen pozitivní náladou prohlašuju: tohle žádná molekulární kuchyně netrumfne! Lasse Hallström potvrdil, že je mistr kýčovitejch romancí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2010 napsal Richard C. Morais, číst nebudu. 2.) Miluju dvě věci: indický jídlo a indickou hudbu! 3.) Thx za titule ,,Lenulinkaa“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.12.2014)

Som z ľudí, ktorý radšej klasické francúzske a klasické indické jedlo ( alebo ešte skôr najklasickejší rízek so zemiakovým šalátom ), ako nejaké inovatívne snobské srajdy spojené s ( pre normálne sa stravujúceho konzumenta ) nezlúčiteľnými chuťami a ingredienciami. A podobne som pristupoval aj k filmu. Nie všetko, proste ide dokopy. A kto vám to chce natlačiť do gebule, je len zneužívateľ ľudskej hlúposti a náchylnosti k priľnutí ku každej gebuzine. (14.05.2023)

„Máte kvalifikaci?“ – „Ano. Matka mě učila.“ Co tam do té naší hollywoodské pohádky dáme, aby to co nejvíce lidem chutnalo? Tak třeba francouzský, po většinu času prosluněný/malebně nasvícený a nasnímaný panenský venkov (a sem tam i místní jazyk-aby se neřeklo + dobře to zní, že jo), exotiku v podobě „multi-kulti“ střetu/spojení (z toho vyplývající „trendy“ hudbu), spoustu chutně vypadajícího jídla, romantiku mezi indickým Američanem (pod jehož pohledem dámská část publika roztaje) a frankofonní Kanaďankou (v jejíchž očích by se pro změnu zase páni rádi topili), několik těch našich správných (amerických) hodnot (rodina, plnění snů, tolerance), nějakou tu zavedenou hereckou hvězdu (železnou Helen!) a nakonec osvědčeného režiséra se známým „rukopisem“, pod jehož pevným vedením se to celé nerozpadne (třeba toho Švéda). Hotovo, podáváme! Asi to vyznívá mnohem jízlivěji, než jsem původně chtěl, ale Láska na kari je naprosto rutinní záležitost pro všechny, která leckoho potěší, nikoho neurazí a ještě něco vydělá (možná). Naivní, pohodová a úsměvná (v případě 2 „válek“ dokonce i docela zábavná) záležitost na jedno kouknutí, která ovšem nemá nato, aby překročila hranici 3*. (07.12.2014)