Až po uši

V současnosti asi jeden z nejlepších, romantických seriálů domácí tvorby. Režie Jan Hřebejk, skvělé herecké obsazení,supr zahrané, tak neskutečně přirozeně. Krásná Praha. Chytrý, dospělý scénář o spletenci vztahů. Co víc si přát. Přesto to má chybu. Má to jen 13 dílů a každej trvá pouze půl hodinky. 80% (28.01.2016)

1.Série byla svěží, vtipná a na české poměry nadprůměrná. Charakter postav se vyvíjel, děj se posouval. Ve 2.sérii se to celé zhoršilo. Spousta vynucených momentů, které se za každou cenu rvaly o to, aby byly vtipné. Nebyly. Párkrát se člověk zasmál, ale jinak to bylo celé přiškrcené. Děj žádný, nikam se to neposouvalo. Další série snad nebude. (07.02.2018)

Zbuznění jako východisko z nefunkční rodiny (pro jistotu jiná v seriálu není, abychom nebyli na pochybách, jak to dneska chodí), všudypřítomná příšerná Geislerová jako etalon protivnosti a asexuality, o nic méně příšerný Havelka ( já furt myslel že je to ten komik v kulatejch brejlích, ale nejspíš to neni ani jeho brácha). Hřebejk konečně udělal svůj definitivní coming out. Tím, že se pod tohle podepsal, dal otevřeně najevo, o co mu jde: pracuje se soudruhy z NWO svými uměleckými prostředky na diskreditaci a rozkladu modelu klasické rodiny, protože to je brána ke světlým zítřkům, jež pro nás soudruzi uchystali. Moc bych mu přál, aby se trochu zamyslel, kam to všechno povede. (19.01.2015)

První řada byla skvělá. Příjemný seriál s kvalitním obsazením a postavami, které si oblíbíte. Potěšily i krásné záběry na Prahu. Bohužel druhá řada se už tolik nepovedla. Téměř všechny postavy, které jste měli rádi, vám jsou ukradené a ty nové za moc nestojí. Adéla, Richard, Zdendův táta i Karlova máma, nikdo mě neoslovil. Taky jsem nepochopil, proč se do další řady dostala i Markéta, naprosto zbytečná postava. Navíc tam bylo i zbytečně moc Milana a upozadily se zajímavější postavy. Vztah Lindy a Adély se mi taky nelíbil. Velká škoda. Pokud by měla být třetí řada a vypadala by podobně, tak už radši ne. (02.10.2018)

Ze začátku jsem na Až po uši děsně nadával. Hřebejk si rozjel takovou tu svojí vztahovku, kde Geislerová je maková a Polívková zas taková a výsledek je jeden rádoby uměleckej mišmaš, kterej těží hlavně z toho, že jej Hřebejk umí natočit a z nádherných záběrů na prosluněnou Prahu. Jenže díl za dílem jsem se k seriálu stále vracel a říkal si, co mě na něm tak děsně přitahuje. No a nakonec to byly právě ty postavy, které mě mnohdy tak strašně rozčilovaly. Zajímal mě ten jejich vývoj, zajímalo mě i to vyústění a celkově se mně začalo líbit i samotné zpracování. U posledního dílu jsem byl vysloveně zvědavý, jak to dopadne. Až po uši je technicky hodně slušný seriál. Škoda, že na jeho obsah si člověk musí trošku zvyknout. Jakmile si ale zvyknete, docela příjemně si ho užijete. A rozhodně se utvrdíte v tom, že tohle je ta rozhodně lepší strana českých seriálů. (27.01.2015)