Kráska a zvíře

Přijde mi logické, že nejstarší filmová adaptace stejnojmenné slavné francouzské pohádky od Jeanne-Marie Leprince de Beaumont je rovněž francouzského původu - slyšet všechny postavy mluvit francouzsky dodává filmu v mých očích jisté zajímavosti, byť to na mě nepůsobilo vždy tak, jak by asi mělo (kupříkladu v scéně, v níž se poprvé objevuje Zvíře a kdy spustí francouzsky, jsem vyprskl smíchy, protože mi ten kontrast zvířecí masky a noblesní francouzské dikce přišel prostě směšný; ostatně celá ta maska mi přijde sama o sobě neobyčejně komická). Psát o tomto filmu, že je beznadějně poznamenaný dobou svého vzniku, by bylo samozřejmě nošením dříví do lesa (mám na mysli mj. herecký projev, použitou hudbu, úroveň triků, vzhled kostýmů i samotné masky hlavní postavy, apod.) - samotné stáří snímku by samo o sobě ani vadit nemuselo, naopak - blbé ovšem je, že ten film není ani trochu napínavý nebo nedejbože strašidelný, a hlavně celý působí neobyčejně atéliérovým a neživotným dojmem, což by pořád ještě tak nevadilo - kdyby celý ten film nebyl tak příšerně... ó ano, proč to nenapsat, nudný. Obzvláště od chvíle, kdy Kráska přichází do sídla Zvířete, by se člověk nudou ukousal, a celková stopáž zde obecně působí strašně natahovaně - na dnešní měřítka je ten film neakční až hrůza, a skutečně jsem se musel hodně nutit do toho, abych ho dokoukal. Dosud nepřekonanou filmovou adaptací této předlohy tak pro mě nadále zůstává Herzův snímek Panna a netvor, který podle mě s touto zaprášenou úsměvnou verzí nesnese srovnání. (27.03.2017)

Spíše než o pohádku se v tomto případě jedná o jakousi syntézu bajky a mýtu-podobenství. Poměrně velká propracovanost tezí, do nichž jsou "oblečeny" hlavní postavy, se tomu zdá nasvědčovat. Silný účinek umocňuje básnivost přístupu, kterou zvolil Cocteau. Film působí jako starý dávný šperk prostý jakékoliv patiny; v tomto ohledu je zejména propracovaná hlavní postava Zvířete-Netvora, ale i ovzduší a prostředí starého kupeckého domu a jeho nejbližšího okolí. Cocteauova verze patří určitě k nejzdařilejším ztvárněním této staré epické látky. (30.05.2010)

Příběh Belle et la bęte se plácá jako ryba na suchu. Atmosféra na mě vůbec nezapůsobila, scénář mi přišel odfláknutý. [4/10] (André Paulvé Productions) (Čb. /// Produkce: André Paulvé /// Scénář: Jean Cocteau podle pohádky Jeanne-Marie Leprince de Beaumont /// Kamera: Henri Alekan /// Hudba: Georges Auric) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.03.2010)

Moc ráda jsem si nazula pohádkové střevíčky a nechala se unést.. Nebylo to vůbec složité, tohle zpracování klasického příběhu o Krásce a zvířeti měl v rukách Jean Cocteau a Jean Marais.. Kdo se nebojí popustit uzdu fantazii, bude se královsky bavit, zachrání svého otce, nechá se učesat neviditelnýma rukama, posloužit nepřítomným služebnictvem, odhalí ve zvířeti dobré srdce a časem najde i lásku.. Pak už zbývá opravdu jen vzlétnout.. Nádherné filmové pohlazení.. (05.08.2021)

Cocteau dokázal v klasické pohádce najít několik nádherných a uhrančivých scén, slepení dohromady z nich bohužel neudělalo nádherný ani uhrančivý film. Některé věci navíc velmi zastaraly a vyloženě tomu nesvědčí HD kvalita odhalující umělost kulis a triků. Tohle je asi jeden z těch filmů, na které zajít do Ponrepa na nějakou jejich šíleně opotřebovanou pětatřicítku a nechat se unášet jednotlivými okamžiky. Pak nebude vadit jejich nesouvislost a místy neohrabanost a naopak vynikne těch pár snových okamžiků, které strhnou. (12.02.2017)