Kráska a zvíře

To je krása! Kdysi v osmdesátých letech jsem tento opus viděl díky rakouské televizi a byl to zážitek, který ani po letech nevyvanul. Nové shlédnutí jen potvrdilo a oživilo původní dojem. Výtvarně dokonalý film. Někdy to vypadá, že Cocteau se inspiroval barokem nejen v kostýmech, ale i ve světle. Obrazy filmu mi někdy připomínají svým světlem obrazy Vermeerovy. A ta nádherná snová nálada zámku. Herzovu horrorovější verzi mám moc rád, ale tato ji přec jen předstihuje. (03.01.2010)

Dokonalá surrealismem ovlivněná režie Cocteaua dělají z tohoto filmu přímo labužnický zážitek pro oko. Od práce kamery, přes nasvícení až po mizanscénu, vše vytváří v kombinaci s pohádkovým dějem tak magickou atmosféru, že vám film bude připadat jako velkolepý fantaskní sen, z kterého se pomalu ani nebudete chtít probudit... (05.12.2018)

Moc ráda jsem si nazula pohádkové střevíčky a nechala se unést.. Nebylo to vůbec složité, tohle zpracování klasického příběhu o Krásce a zvířeti měl v rukách Jean Cocteau a Jean Marais.. Kdo se nebojí popustit uzdu fantazii, bude se královsky bavit, zachrání svého otce, nechá se učesat neviditelnýma rukama, posloužit nepřítomným služebnictvem, odhalí ve zvířeti dobré srdce a časem najde i lásku.. Pak už zbývá opravdu jen vzlétnout.. Nádherné filmové pohlazení.. (05.08.2021)

Jak napsal Friedrich Hölderlin: "Nic nemůže tak vyrůst a nic tak hluboce klesnout jako člověk. S nocí propasti srovnává často své hoře a s blankytem svou blaženost, a jak málo je tím řečeno. Není však nic krásnějšího, než když se v něm po dlouhé smrti opět rozednívá a bolest jako sestra vychází vstříc radosti svítající z dálky." (17.05.2012)

Takovou práci mi dalo film sehnat... no nic, pošpiním tedy další klasiku. Scény z Bellina domova děj jenom zdržovaly, hlavní hrdinové si mé sympatie rozhodně nezískali (maska zvířete byla ovšem vzhledem k době vzniku velmi povedená), pro závěr nenacházím lepší výraz než "pitomý". Velké zklamání, zlatý Herz. (08.06.2015)