Železná maska

Film je opět založen na postavě Jeana MARAISE. Protože pozdější ztvárnění filmu s Richardem Chamberlainem je natočeno určitě lépe. Nicméně je to kostýmový zábavný film, diváka potěší a nic více k tomu nelze dodat. Protože jde o film podle románu Alexandra DUMASE lze očekávat velmi příjemnou podívanou i po téměř 50.letech. (22.11.2010)

Jako správný a po dobrodružství lačný kluk, jsem i já přelouskal několik Dumasových literárních výtvorů. Napětí a romantika galantního dobrodružství jsou předností těch mnoha jeho knih. A půvab neschází ani této filmové adaptaci. Adaptace je pečlivá ve svém způsobu podání a přiblížení tehdejšího společenského prostředí. Je to hravé, je to odhodlané, je to odlehčené, je to impulsivní. Nechybí napětí a majestátní gesta lásky a cti, ty správné ingredience romantického dobrodružství. A historická legenda, s nekompromisní mocenskou zákulisní hrou, ožívá v jedné ze svých mnoha zpracovaných podob. Stěžejní dvojroli lehkomyslného i státnicky zodpovědného francouzského krále Louise XIV a jeho po svobodě dychtícího bratra Henriho příjemně sehrál Jean-François Poron. V prvním případě si užívá života, v tom druhém po prostých krásách života především touží. Ale ani výměna rolí není tím nejlepším řešením zapeklitých životních osudů. Hvězdou filmu je kapitán králových mušketýrů Charles d'Artagnan (sympatický Jean Marais), svědomitý vykonavatel důležitých státnických úkolů a neúnavný sexuální loudil. Nesnáší odpor a přerušování svých namlouvacích her. Horlivě padá k nohám krásných žen a chápe se meče při pocitu potírání nespravedlností. Výraznou postavou je bezstarostný a rozverný zloděj Lastreaumont (dobrý Jean Rochefort), ochotný pomocník Henriho s nejlepším konečným řešením pro všechny zúčastněné strany. Další výraznou složkou filmu jsou spanilé ženy v osudech mužských dějin. Je zde lehkonohá, rozšafná a veselá Lastreaumontova oddaná ctitelka Marion (půvabná Sylva Koscina). Je zde romantická idealistka, dcera velitele ostrovního vězení s tajemstvím a Henriho obdivovatelka Isabelle de Saint-Mars (neméně půvabná Claudine Auger). A také aristokratka se slabostí pro d'Artagnanovské lichotky paní de Chaulmes (šarmantní Giselle Pascal). Z dalších rolí: tvrdý zákulisní hráč a elegantní loutkář v mocenské hře markýz De Vaudreuil (Philippe Lemaire), nešťastný a přeložený velitel ostrovního vězení a baron de Saint-Mars (Noël Roquevert), ctihodná francouzská královna a matka královských dvojčat Anna Rakouská (Germaine Montero), francouzský kardinál a úspěšný státnický zákulisní vyjednávač Mazarin (zajímavý Enrico Maria Salerno), francouzský vojevůdce a tvůrce monumentálních bitev maršál de Turenne (hravý Jean Davy), či neschopný a podlézavý Isabellin ctitel pan Renaud de Lourmes (Jean Lara). Francouzská kinematografie vyprodukovalo mnoho hravých historických komedií. A i tato je zárukou příjemné zábavy, byť není jedinečným dílem. Ale ta lehká hravost, vtipný nadhled i konečné vyústění všech snah přeci jen dokáží ve výsledku okouzlit čistým dobrodružstvím pravých mužů do té správně potřebné míry. (17.08.2016)

"Kdybyste mě viděli před 20 lety..." :-D Legenda o železné masce v komediálním duchu, což stojí především na výkonu Jeana Maraise. Za zmínku stojí, že se zřejmě nedochoval původní dabing, ke zkouknutí tedy musí stačit dabing z roku 2002, který je sice hezky obsazen, leč stárnoucí dabéři se už k mladším hercům tolik nehodí. Pana Štěpničku jsem poznal snad až po dvou minutách jeho dialogů, Petra Štěpánka ihned a ani Viktor Preiss se na Jeana Rocheforta tady nehodil. Jediný dabér, který seděl byl tak pan Klapka. :-) (31.07.2022)

Troška zbytočná paródia na muža so železnou maskou, hlavne keď každou minutou stráca na deji lebo nemá to skoro žiadny spád a tých pár šermiarskych súbojov skoro nič nepovie a ani nepobaví čo by v prvom rade malo. Strašne prázdny dej to má, žiadne záchytné body a Jean Marais mal omnoho lepšie chvíľky. (17.02.2008)

Historický film s prvky jak romatickými, tak komediálními. Příběh, známý již ze zpracování s Richardem Chamberlainem, nebo Leonardo Di Capriem, je tady podáván v malinko pozměněné podobě, jeho konečné vyznění je ale stejné. Docela zábavné je nadbíhání D'Artagnana jedné dvorní dámě, které je neustále někým přerušováno, což kupodivu působí humorně i na několikátý pokus, čímž je úspěšně vyvráceno pořekadlo, že "opakovaný vtip není vtipem". (02.09.2002)