Logan: Wolverine

To je zase ale v aleji nablito! Podle velkohubého cákání zdejších entit na všechny strany by jeden řekl, že jde pomalu na homixovou událost tisíciletí. Ano, je to dospělé, vyspělé, syrové a místy i surové, ale až příliš často to i vypadá, jako by naturalisticky akčního Mangolda skopl ze stoličky Refn ve snaze unudit navnaděného diváka xmrti nepřiměřeně dlouhým a unylým artovým cestofilmem, a táhne se to jako tchýnin chrchel. Něco jako honění s nezataženými adamantiovými drapáky. Zpočátku příjemné, ale když už se trochu rozohníte a začnete si to užívat, pořežete si, kurva, stehno. Velkým plusem je samozřejmě konečně homix, který není primárně určen pro náctileté retardy, jenž se však ve snaze o ýbrsofistikovaný scénář sem tam urval z žánrového řetězu a změnil se v umělecky otravné existenciální lkaní obstarožního rosomáka nad tím, jak už ta regenerace, dopiče, není tím, čím bývala. Každopádně kornatějící Australané vypadají asi všichni stejně, tudíž Džekmen zahrál toho Gibsna perfektně, záporák je dostatečně slizce záporný, adamantiová řezničina uspokojivě brutální a potěšil i terminální heavyend. Mít to místo půl třetí hodiny tak devadesát minut bez všech těch přiblblých poct starým, nudným a kýčovitým zápaďákům a neustálého sahání artovým hnědopichům do rozkroku, odpovídalo by to možná místní stádové masturbaci. (06.03.2017)

Upřímně nedokážu pojmenovat důvod, proč LOGAN, byť k tomu všemy kroky směřuje, není pětihvězdičkový film. Hugh Jackman hraje zcela epicky, Dafne Keen je rozhodně jednou z budoucích top pubertálních hereček. Příběh rozhodně není klasická X-Men záležitost, ale Mangold ho dotáhnul do zatím nepoznaných, osobnějších a méně fantastních výšin. Mluva ve filmu je mírně jadrná (zde mě trochu zarazil překlad, ve kterém si jeho autor do mnohých vět přidal mnoho několik extra "čuráků" a "zmrdů" navíc) a násilí necenzurované, akční scény (hlavně ona kličová scéna z Loganova a Profesorova doupěte) skvělé a dokonce místy trochu dojemná (??). Jen ten Boyd Holbrook není tak super jako v NARCOS a Marco Beltrami se zřejmě po poslechu soundtracku k SICARIO nechal jen maličko inspirovat v dunivých dronech, ale potuď vše vpohodě. Možná si to vyžaduje opakované shlednutí. Mimochodem tu poctu UNIVERSAL SOLDIER (první pokus o likvidaci Wolverinova klonu na žačím stroji) respektuju! 89% (24.03.2017)

Na žádný díl univerza mutantů, včetně Wolverinových sólovek nebo neoblíbené Apokalypsy, nedám dopustit, a když už mám k danému filmu výhrady (Poslední vzdor), stejně si ho dokážu užít i opakovaně. Přesto si teď, půl dne po projekci, nedokážu představit, že se dále budou vyprávět příběhy z tohoto světa. Logan totiž ve sto a jednom způsobu funguje jako poslední kapitola a to ta nejlidštější a nejuvěřitelnější. Je to kapitola krvavá, nekompromisní, depresivní, ale právě proto v ní jasné poselství celé x-menovské ságy vyznívá mnohem hlasitěji, než bych se odvážil čekat. Při vzpomínce na takřka libovolnou scénu se mi svírá srdce a nostalgicky se utápím v časech, kdy jsem před sedmnácti lety vyrazil jako komiksu neznalý teenager do místního kina na cosi jménem X-MEN a v prázdném sále poprvé poznával, zač je toho adamantium. Mohl za to Hugh Jackman a ještě mnohem víc za to může může i dnes. Jenže tehdy poprvé a dnes naposledy. (04.03.2017)

Olala, don't funk with my Wolverine. Mám nějaké výtky, jež se obecně dají zařadit do dvou kategorií: Za prvé, co je to s tím divným načasováním jednotlivých scén a jejich návazností? Jako by si už někdo chystal vrátka na prodlouženou verzi (což začíná být vážná choroba současných filmů) a/nebo si nebyl jist, co všechno do filmu ještě patří a co už se rozvíjet nebude. A ta druhá je to nešťastné kombinování čerstvého pohledu na superhrdinskou/mutantí mytologii a úmyslného rozrušování klasického dějového oblouku s největšími kýči scenáristického řemesla známými lidskému pokolení. Ale na konci jsem brečela a hudba Marca Beltramiho byla skvělá, takže radši nebudu přemýšlet, co si myslím o všech těch mrtvolách tam kolem, a budu celkem spokojená. X marks the spot. (13.07.2017)

Celá ta čtyřka, trojka a nakonec dvojka hrála bezvadně a jasně, jedničkou byl pochopitelně Hugh, kterého jsem skoro nepoznala. Ani chvilka nudy, trochu víc sťatých hlaviček a ručiček na mé gusto, ale to jsem v mysli odbourala a je tu tutovka pětka. Já se jsem jinak X-menovská panna a to bylo možná plusem, že jsem se v tom moc nešťourala a vychutnala jsem si to napětí ! (19.05.2017)