Lída Baarová

Mluvit o kráse Baarové bylo by nošením dříví do lesa. Není tedy divu, že budí pozornost. Proč jsem šel na film o Baarové? Samozřejmě jsem neočekával od toho kdovíjaký umělecký zážitek. Udivilo mne tolik kritiky. Možná jsou kladena měřítka kritiky tohoto filmového zpracování příliš předpojatě. Ano, film mohl být vynalézavější, výpravnější a zdaleka nevytěžil všechny možnosti. Je film opravdu tak špatný? Domnívám se, že při vší problematičnosti nikoli. Čekal jsem větší průšvih. Za prvé, vykreslit všechny trampoty Baarové do filmové podoby na ploše jednoho celovečerního filmu je o to těžší, že bylo třeba vyškrtnout i postavy, které v jejím životě hrály dosti důležitou roli. A za druhé mnohdy stačí do jisté míry ke kritice třeba i osobní averze k tvůrci filmu, který je nemálo lidem solí v očích. Renče vlastně také moc nemusím, ale ostatně fakt, že lidi přivést do kin umí, je dost výmluvný. Co se dabingu týče, tak jemný hlas Preisse jakožto Goebbelse nebyl zrovna nejlepší přínos, nepochybně to působilo poněkud divně. Co herců se týká, tak ostřílený herec Markovics, který dostává slušný prostor, také nijak zvlášť neexceloval v roli hlavního nacistického ideologa Goebbelse. Pavel Kříž nebyla špatná volba, vdechl postavě Hitlera zvláštní až pitoreskní rozměr. Pauhofová, ano je hezká a strhává největší pozornost na sebe, ale ve své podstatě má velmi málo společného s herectvím Baarové. Burkhard v roli Fröhlicha, je přesvědčivý, dobře zahrál, ale také mu to sekne. Zbývá pár slov o samotném filmu. Časové rozpětí několika let ve scénách nevadilo, dramatický efekt to má docela slušný. První polovina filmu je výrazně lepší než zbytek. Kolorit doby za ty prachy bych si uměl představit i lepší. Pro mne nehraje roli a je mi jedno, jestli má ten film žánrově vysokou laťku nebo nízkou laťku, ani tentokrát tomu nebylo jinak. A tak řekl bych, že ten večer s Baarovou nebyl zas až tak špatný, jak se ze začátku zdálo. (30.07.2016)

Pauhofová sa so svojou úlohou popasovala veľmi dobre, hviezdou je ale dozaista Karl Markovics, ktorý je Goebbels ako vyšitý. Naopak Hitler bol veľmi slabý, Kríž sa na neho ani nepodobal. Chýbal tomu ale väčší príbeh. Buď mala Baarová tak veľmi nudný život, alebo sa ho proste nepodarilo nejak dobre napísať a nakrútiť. Celkovo to ale nebolo až také zlé. (18.07.2016)

"Je to všetko komplikovanejšie než sa na prvý pohľad zdá..." Neviem, či bol Renč dobrá voľba, ale zodpovednosť za výsledok nesie on. Casting sa myslím vydaril, T. Pauhofovú vyniť nemôžem ani nikoho iného z obsadenia. Celková skladba filmu je ok, rozhovor starej pani Baarovej, ktorá sa v spomienkach vracia do doby svojej najväčšej slávy nie je nový prístup, ale rozhodne je divácky vďačný a zaujímavý. Z nejakého dôvodu Renč úplne vynechal detstvo, nejaký úvod alebo herecké začiatky L. Baarovej a hneď sme skočili na konkurz, z ktorého sa potom odpichla k sláve...Jej práci sa tiež veľmi nevenoval, sme svedkami len jej romániku s nemeckým hercom a neskôr Goebbelsom. Trápnu milostnú scénu a odrazy tváre v plameňoch si Renč mohol odpustiť a venovať sa radšej spomínaným nedostatkom. Je fajn, že dal priestor i väzneniu Baarovej ale celkovo film postráda hĺbku. Všetko je tak povrchné a priemerné a o Baarovej sa toho veľa nedozvieme. To že randila s Goebbelsom je na životopisný film trochu málo, nie? 60%. (22.01.2017)

Fenomén Lída Baarová skýtá potenciál na velký historický film, ale také na reflexi esenciálně českého, ale doposud pořád neotevřeného tématu morálních ohledů života v totalitě, potažmo pak celonárodní viny z každodenního eticky ambivalentního existování v minulých režimech. Na nic z toho ovšem v této sice velmi směšné, ale pořád ubíjející slátanině nedojde. V několika málo scénách, kde se film dotýká Baarové a její kariéry v nacistickém Německu, si vystačí v lepším případě s jalovou ilustrací, ale spíše spoléhá na prvoplánově exploatační konvenování předsudkům publika. Nacističtí pohlavárové, čeští fízlové, ale nakonec i vyšinutá matka či mladá novinářka mají asi být velkými hereckými party, jenže nikdy nepřekročí rovinu směšně křečovitých karikatur. Vedle propíraných pasáží s Göbelsem, které díky přemrštěnosti herecké, scenáristické i režijní trůní daleko za hranicí campu, film obsahuje nesmyslné sekvence, které příběh Baarové svádí do nečekaných žánrových poloh. Z nich nejvíce vyčnívá etuda jak vystřižená z prasácké teen komedie, náležitě castingově zdůrazněná angažováním Mádla. Samostatnou kapitolu představuje vyprávění, které má nakročeno ke konceptu nespolehlivé vypravěčky, ale ve své nesystematičnosti končí prostě jako snůška nesmyslných, impotentně doslovných a zhůvěřile fantasmagorických výjevů, které smrdí papírem, koksem a pitomostí. "Lída Baarová" ve výsledku není ani velkým životopisným filmem, ani říznou nazisploitation, ani etickým dramatem, ani prachobyčejným brakem, ale prostě jen odzbrojujícím fiaskem, jehož hlavní konstantu představují nesoudnost a nekompetentnost. Na druhou stranu projekt, který evidentně měl alespoň z části ambice ukázat kontroverzní persónu českého dvacátého století v jiném světle než coby démonizovanou kolaborantku (byť obraz láskou a vlastní slávou zaslepené hvězdičky není o moc přínosnější), se paradoxně sám stal kontroverzní položkou moderní české kultury skrze angažování neonácků, prolustrování horentních sum, které rozhodně neskončily na plátně, i podivným zaprodáním se v podobě honorací vypolstrované premiéry, která podle hesla „life imitates art“ zrcadlila scénu z premiéry v přítomnosti Goebelse. Ale třeba za několik desetiletí poslouží kauza Renče, Hubače a Landy jako předobraz podobně rozháraného filmu, který nám je ukáže jako tragické velikány zaslepené láskou k tyranům a sobě samým. (14.05.2016)