Král Artuš: Legenda o meči

Krátká verze komentáře pro generaci mileniálů s poruchou pozornosti: KRÁL ARTUŠ: LEGENDA O MEČI je - méně odborně napsáno než následující řádky - nedostatkům navzdory totální námrd a nejlepší dark fantasy od BARBARA CONANA. Dlouhá verze komentáře: Tento v zahraničí komerční i kritický fail je především dokladem toho, že Guy Ritchie je rozjížděč franšíz, které nikdy nedorazí do cíle (SHERLOCK skončil po dvou dílech, KRYCÍ JMÉNO U.N.C.L.E. vzhledem k propadu v kinech zatím u prvního). A stvrzením, že tento tarantinovský epigon (spolu)píše a režíruje esteticky úchvatná díla, která mají společné zpřítomňování samotného procesu poskytování otázek a odpovědí na úrovni vyprávění a stylu. Poetiku má jednotnou, ozvláštňující je akorát zasazení do na oko jiných žánrových (dark fantasy) a historických (artušovské legendy) tradic. LEGENDA O MEČI přitom efektivně kombinuje poetiku (zpřítomňování narace) se zvolenou tradicí (hra s legendami usazenými kolem kulatého stolu), protože legendy byly vytvářeny, šířeny a proměňovány hlavně ústně._____ Ve filmu tak může být řada montážních sekvencí vycházejících z rozpravy postav, která má podobu jednou flashforwardů (záblesků budoucího dění), jindy flashbacků (vzpomínek na budoucnost), onde zase flashsidewayů (mentálních projekcí možných věcí příští), támhle zase nespolehlivých pasáží, případně kombinace několika časových rovin a vizí či představ, protože proč ne. I ve zvukové stopě je slyšet cockney nářečí a v hudební staroanglické balady či zesilující dechy, které nejsou součástí světa příběhu atd. Jasně, má to své nedostatky. (Vyprávění založené na zpětném vyplňování mezer z výpustkového úvodu je místy ubíjející. Stavění toho povědomého z cameloťáckých legend do nového kontextu je zase odvislé od znalosti předchozích zpracování od Bressona přes Boormana či Pythony až po uctivější hollywoodské verze. Není to pro mimetické mimoně a mimoňky, protože tohle na rozdíl od podobně neuctivého Scottova ROBINA HOODA nelze interpretovat jako reflexi soudobé situace v Anglii.) Neva, místy jsem fapoval nemálo, i když nejsem cílovka (= chlapci, jimž ještě nesestoupila varlata). (17.05.2017)

Velká škoda. Na jedné straně nejdospělejší a nejosobitější fantasy od Pána prstenů, na té druhé mix příliš mnoha protichůdných stylů. Je fajn, že KONEČNĚ někdo dokázal natočit fantasy, kde kamera nekrouží nad horou, pod které jdou hlavní hrdinové. Ale zatímco zrychlující střihy ve stylu Šíleného Maxe fungují fantasticky a to samé platí o dějových zkratkách, jakmile nastoupí digitální bordel, je to podobně únavné jako poslední Snyderovky. Nemluvě o té lehce zvláštní stylizaci postav, kdy všichni tak nějak do tématu zapadají, jen hlavní hrdina má šatník od předního návrháře. Přesto je mi líto, že to až tak prolítlo v kinech. Film nenudí, má atmosféru, přesný casting a téma náběh na to vyrůst do velkých výšin. Bohužel, toho už se nikdy nedočkáme. 70% (09.07.2017)

Film v mnoha ohledech zajímavý. Celkovým přístupem ke složité látce, vizuálem, mnoha zrychlenými či vtipnými scénami, který ale v prostředku zpomalí a je nudný. Nic víc bych proti němu neměl, protože konec je opět našlapaný a já se (doslova) probudil. Škoda, (historické) ani fantasy filmy mě nijak zvlášť neberou a tady jsem si myslel, že mě král Artuš (zde v mnohém připomínající Robina Hooda, jen bohatým nebere a chudým nedává) chytne více. (26.09.2017)

RocknRolla Artuš vs. U.N.C.L.E. Vortigern. Jeden by si myslel, že pojmout nejslavnější anglickou legendu jako naspeedovanou gangsterku z londýnského podsvětí nemůže fungovat a taky že jo. Výsledkem je sebestředný, jako by z herní konzole vypadnuvší cool bordel o králi z bordelu, co musí pochopit, že nejlepší je to obouruč, opěvovaný soundtrack je z velké části mimo, montáže scén co je a co bylo, bude nebo možná bude, zavání samoúčelnou manýrou. Nejsmutnější je, že Ritchie, kdysi originální fenomén okrádaný ze všech stran, se nakonec sám stal zlodějem (namátkou seznam vykradených: Jackson, Snyder, Kurzel, Dante´s Inferno, strejda gauner Law dokonce mluví do ouška jak pan Světlý). Strašně bych si přál, aby Guy zase nahodil řemen, ale tudy cesta nevede.. (04.07.2017)

„Stvoril si ma. A za to ti žehnám.“ Spoilery. Pár vecí mi nesedelo (Artuš v pohode vymláti milión týpkov v brnení a potom sa zľakne štyroch vrátane kráľa, ktorého ak by dal dole, bolo by po probléme? Kam sa podel megahad? Prečo zlikvidoval len pár vojakov a nie všetkých?). Občas som sa nechytal (prečo zlí vojaci prepustili čarodejnicu? Nevedeli, že je čarodejnica?). A občas to má hluché miesta. Ale inak strašná pecka! Guy Ritchie (ktorého som nikdy nemal ktovieako v láske) a Charlie Hunnam (detto) najskôr dajú dokopy dve tri nudnejšie scény, ale potom ako ospravedlnenie rozohrajú BOMBOVÚ pasáž, ktorá vám odvarí dekel, odpáli ruky (aj nohy) a odhodí šošovky do kanála. Márne si spomínam, kedy naposledy som počul takú fantastickú filmovú hudbu. Tá je v kombinácii s famóznymi vizuálnymi nápadmi (Artuš vs. vojaci 1, Artuš vs. vojaci 2, Artuš v extrémne spomalených záberoch blížiaci sa k veži, Artušovo detstvo v skratke) neskutočná, mrazilo ma z nej a nechápal som, že ma niekto dokázal tak úžasne zaskočiť. K tomu solídny ústredný zlosyn, síce neprekvapivý, ale tak zas Jude Law sa snaží, tak čo. Jednotliví členovia (budúcej?) Artušovej družiny sú podaní skratkovito, škoda, ale minimálne Djimon Hounsou a „Merlin“ sú adekvátni a v pohode. K tomu prekrásne scenérie miest a prírody, vydarené akčné scény, solídne počítačové efekty, humor, plno bleskových dialógov ako z čias Zbaľ prachy a vypadni! a k tomu scenár, ktorý je natoľko nabúchaný a originálny, že sa nemáte kedy nudiť (had, orol, slony). Palec hore a veľká škoda, že sa vinou mizerných tržieb nikdy nedočkáme sequelov. A Charlie Hunnam je perfektný. „Načo si robiť nepriateľov, keď môžete mať priateľov.“ (06.09.2017)