Kam se poděla sedmá rota?

Žánr válečné komedie je pro mě záhadou. Tak buď byla válka strašlivá událost, naprosto tragická etapa dějin, při které zahynuly miliony lidí a celý svět utrpěl obrovské a nevyčíslitelné škody a mělo by se k ní přistupovat vážně, a nebo to byla děsná prča a švanda a natáčet o ní veselé taškařice je tedy naprosto v pořádku. Snad by mělo platit jedno, nebo druhé. Ovšem je vidět, že v téhle naší fantasy realitě jdou oba protiklady skloubit jako po másle. (03.01.2021)

Francouzské komedie se mi trefují do vkusu stále. Je na nich cosi ryze opravdového, nefalšovaného a přirozeného - mnohdy úsměv vzbuzuje pouhá grimasa herce nebo způsob, jakým mluví. Jsou to věci, které nenacpete do scénáře, ani kdybyste je zhmotnili a vlisovali na papír. Ta část mě, která miluje Paříž ze všech měst nejvíce, si nad snímkem pomlaskávala čirou radostí. Jiná část, ne nutně nepřekrývající se s mou francouzskou stránkou, miluje filmy jako umění. U snímků, ke kterým mám nekritický (třebaže i jen sentimentální) vztah, často skřípe zuby zavřená v kumbále, protože se narodila až po jejich shlédnutí a tudíž nemá právo do nich kecat. U Sedmé roty jsem jí, snad poprvé u francouzské komedie, dovolil se dívat. No, začala se vysmívat faktu, že film dělá z druhé světové, navíc z tak pochmurné části jako je blitzkrieg do Francie, docela humornou situaci. Neberte mě teď prosím jako žádného morouse - nejsem proti tomu, když se člověk vyrovnává s něčím smíchem a už vůbec mě film nijak neurazil. Černý humor, taky humor. Jen jsem si říkal, proč to tolik filmařů stále umí jen černobíle. Kde mohla vzniknout geniální komedie mapující první měsíce války, vznikla prostě jen komedie. A za to strhávám hvězdy, neb to mi přišlo škoda. Přitom potenciál to mělo, viz scéna s francouzským prodavačem lakomým, aby dal najíst vlastním spoluobčanům, ale horliv nakrmit projíždějící fritzky. (21.08.2011)

Po letech si pustit sedmou rotu, když mám naváto a jen se bavit jednoduchým, ale precizně provedeným humorem hlavních protagonistů. Žádné velké vymýšlení, pohodové lovení zajíců v lese a pár podfouknutých němčourů. S odstupem času kdo ví, jak vysoko se dá postavit mezi ostatní sedmé roty, ale rozhodně neurazí a pobaví snad i mladšího diváka. (11.06.2019)

Ve svem hodnoceni se shoduju se svymi rodici - Francouzi si z druhe svetove valky (a zejmena sami ze sebe) dokazi udelat legraci. At uz jde o Sedmou rotu nebo Velky flam s de Funesem. Nejen ze jsou tyto filmy vtipne, ale jejich humor je nekdy pekne kousavy (v pripade tohohle filmu scena s prodavacem), a proto prezily i svoji dobu. Jen skoda, ze tahle doba velkych francouzskych komedii uz skoncila... Anebo ne? (21.08.2011)

Frantíci umí. Není to ani tolik komedie, ač je to humorně pojato, moc se nenasmějete (dnes dělají mnohem vtipnější). Spíš se dá žasnout nad zajímavým námětem, který je i hezky dějově pojatý, hlavně všemi zúčastněnými kvalitně zahráno a vůbec zkoordinováno - vytvořit kulisy a kostýmy a tolik lidí se toho zúčastnilo. Myslím, že to tehdy musel být jeden z nejdražších francouzských filmů. Film mi hodně připomíná dětství. (25.03.2019)