Kam se poděla sedmá rota?

Klasika mého dětství a možná nejpohodovější válečný film. Trojice francouzských vojáků prochází okupovanou Francií a snaží se prostě nějak přežít. Mezitím se koupou, chytají králíky a potkávají plejádu nejrůznějších charakterů, které dobře vypovídají o tom jak k okupaci přistupovali prostí francouzi (nezapomenutelná scéna s hokynářem). Navíc mají úplně boží transportér, který jsme si s bráchou stavěli v dětství ze Sevy. Přestože první díl není nijak akční, napínavý nebo extra vtipný, sálá z něj letní pohoda. (10.08.2013)

Pohodou južanskou "gáblik" ležérnosťou k hrdinskej záchrane jednotky. Nie cielená, premyslená taktika, lež náhodný zhluk okolností. Vedúci tých, ktorí sa v civile borili s jatočnými zvieratami, nepríliš úspešným predajom hrncov alebo zametaním verejných priestranstiev. k nepredvídateľným hrdinstvám. Zábavné a milé. A pamätajte, v napätej situácii je vždy najlepšie sa zastaviť, dať si púpavový čaj, trochu paštéty a poriadne sa okúpať. Potom sa uvidí. (30.11.2020)

Kdo je stejného data narození jako já, tak na tom bude, co se týče svého mládí a francouzské komedie, asi podobně. Měli jsme četníky, velkého blondýna, Fantomase a právě pány Chaudarda, Pithiviera a Tassina. První dobrodružství, nejlepší hodnocení…i když já se ztotožňuji s názory, že právě seznámení se sedmou rotou je nejslabším kusem z celé trilogie (nejslabší nerovná se špatný). Je to tak, že tahle válečná komedie nejede na vlně bláznivých gagů ala Les Charlots, ale spíš připomíná přátelské vyprávění u dobrého vína. Zní to trochu paradoxně, obzvláště když se bavíme o válečné době, každopádně takhle jsem to měl jako malý, mám teď a troufám si tvrdit, že budu mít i až budu s touto klasikou seznamovat svoje vnoučata. (17.12.2021)

Svého času jsem pracoval v jednom knihkupectví, kam zákazníci moc nechodili, protože jeho výstřední vedoucí zaplnil půl kšeftu knihami o druhé světové válce. Dobře věděl, že se to neprodá, ale stejně kupoval další a další, protože to zkrátka bylo jeho téma a koníček a těšilo ho, že to tam má. Většinu pracovní doby jsme proklábosili o filmech, měli jsme dost shodný vkus, ale běda když došlo na francouzské válečné komedie! Já je mám rád, ale tento pán je nesnášel, tvrdil, že překrucují historii, že Francouzi byli největší kolaboranti a že o takových věcech se nežertuje. Marně jsem ho přesvědčoval, že komika většiny těchto filmů vyplývá právě z paradoxu, že obyčejný zbabělec jako je většina z nás, se k činnosti v odboji dostává náhodou (Sedmá rota) nebo dokonce proti své vůli (Louis DeFunés ve Velkém flámu atd.). Protože přesně tak to je a je to jeden z hlavních důvodů, proč mám ten film rád. Taky je mi protivná glorifikace postav podle poučky "po bitvě je každý generálem" a líbí se mi, že Sedmá rota právě tohle zesměšňuje. 80% (01.02.2006)

Mimoriadne hlúpučký film, ktorého tvorcovia nemali pravdepodobne ujasnené, čo vlastne chcú nakrútiť. Aj keď pripúšťam, že aj z udalostí II. svetovej vojny je možné urobiť komédiu, je to mimoriadne citlivá záležitosť, je treba úzkostlivo dodržiavať isté pravidlá a nie sa do toho pustiť systémom hala-bala, veď to nejako dopadne. A naozaj to nejako dopadlo. (23.11.2021)