Café society

Naposledy jsem se vcelku nadchla pro Kouzlo měsíčního svitu, ale Café society je ještě lepší. Tolik autentického štěstí z meziválečného Hollywoodu jsem už dlouho nezažila. Spousta vynikajících detailů, pomrkávání, hrátky se jmény a projekty a do toho klasická analýza vztahů. Není nutné se kochat romancí, která není úplně tip top, ale pokud oceníte art deco a ziliardu odkazů na všechny ty Glorie Swanson, Barbary Stanwyck, Ginger Rogers nebo Jean Harlow, jste tu správně. Kostýmy, výprava, atmosféra na jedničku, jen až po tom všem jsem si uvědomila, že líčení dobové není, ale naštěstí to celku nijak zvlášť nevadí (což je zajímavý paradox). (26.09.2016)

Allen točí pořád to samé, ale stále více opojněji a vyzrále a ve stále více vycizelovaném formálním kabátu. Další přesná a dokonale trefené vztahovka z dob 30-40 let v neodolatelném lesku zašlé slávy dávných párty kabaretů, kudrlinek a noblesy tehdejší smetánky. Film, který má tím větší sílu, čím vícekrát se v jednotlivých vztahových a emocionálních rozloženích hlavních hrdinů najdete. Jednou se na Woodyho bude hodně vzpomínat, jelikož dokázal extrahovat kupu věcí ze života a položit to do filmu s noblesou a nadhledem, zároveň však krystalicky čistou pravdou jako málokterý filmař. A to vše originálním a typicky svérázným způsobem, který se mu stal vlastní a aplikuje ho jako svůj typický trendy trademark. (16.02.2017)

"Chodili sme vtedy veľa do výpravných kín s lacným vstupným" - no hej, to by sa páčilo aj mne. Plusom je okrem čarovnej dobovej atmosféry tiež zopár uchechtnutí počas filmu. Príjemné ako popoludňajší čaj, či ranná káva. Ako príjemný rituál, ktorý je súčasťou každodennej rutiny či ako príjemné porozprávanie sa o vzťahových peripetiách tých druhých. Zároveň ale táto rutinná príjemnosť nie je obohatená niečím výnimočnejším, čo by zanechalo v pamäti trvalejšiu stopu. (10.01.2017)

Woody Allen se nám ztrácí před očima, dalo by se napsat. Občas sice naservíruje něco výživnějšího, na čemž si rádi pochutnáme, ale většinou jsou to jen drobné gastronomické radosti. Nijak šarmantní Jesse Eisenberg čeká na příležitost v Hollywoodu, kterou má představovat telefonát od strýce Steva Carella. Spřízněnou duši zatím najde v Kristen Stewart, ovšem má to jeden háček. Rychlé slovní výměny sice nechybí, avšak dialogy už prostě neladí jako před lety. Newyorský patriot se jednoduše vystřílet a zdá se, že se vrací k nepovedeným a nevýrazným látkám, které kdysi uložil do šuplíku. A ani sám nevěřil, že je někdy zase opráší. O pozadí starého dobrého Hollywoodu se toho moc nedozvíme, o mezilidských vztazích zrovna tak. Prostě jen klasické melodrama, které ani nemá předpoklady k tomu nějak strhnout. To, že se za kameru postavil legendární Vittorio Storaro, jsem si ze záběrů (nějakou jejich oslnivostí) ani nevšiml. (13.08.2018)

Říkejte si, co chcete, ale tohle je zkrátka zase ten Woody Allen, kterého mám tak rád (ačkoliv ještě bližší mi jsou jeho čistokrevné komedie). Na Café society je pro mě nejobdivuhodnější, že to je první film, v němž Jesse Eisenberg hraje sympatického člověka a opravdu sympatický je. Jeho Bobby není žádný chudáček, fňukal nebo zoufalec, naopak má odvahu, je to docela smělý mladý muž a to je fajn. Kristen Stewart mi z té krásné dobové atmosféry zprvu trochu trčela, ale po pár minutách do ní zapadla, Steve Carell je výborný herec, tečka, a Blake Lively musí okouzlit prostě každého. Také je skvělé, že Allenův scénář zná míru - našlo by se tolik věcí, které se daly rozvinout a o kterých by se dalo vyprávět dál, jenže není to třeba, vše důležité je řečeno a Café society by cokoliv navíc jen zbrzdilo. Platí to také o konci, který přichází v krásnou chvíli. Pokud jde o výtky a kritiky, musím nahlas nesouhlasit hlavně s těmi, které opovrhují Benovým příběhem a říkají, že je zbytečný. Já v něm naopak vidím důmyslnou paralelu - vzdávat se židovství a "kvůli výhodám" přijímat křesťanství, to je přece totéž jako opustit jednoho člověka, kterého máte rádi, pro jiného, kterého máte radši. (28.09.2016)

Woodyho přečančané vyprávěnky mě pořád baví a baví mě jakože hodně. Tak moc, že jsem klidně ochotnej napálit čtyři hvězdy filmu, jehož bohémskej konec jinak naštve naprostou většinu podvedených diváků. Kristen Stewart znovu vesmírně nádherná. (10.03.2017)

Chladné, bez emocí, prázdné a zbytečně ukecané. Do oka mi padla chic výprava a přitažlivá hra se světlem. To ale bohužel nestačí k tomu, abych na film do pár týdnů nezapomněla. (08.10.2016)

Příjemně zpracované, ale nějaké moc přímé a jednoduché na Allena...??? :-) (08.03.2017)

Woodyho posledních let jsem dlouho bránil. Zatímco plno nadávalo na retro Kouzlo měsíčního svitu, tak já to chválil kde jsem chodil a dodnes ten film viděl už 3x. Proto jsem si myslel, že se mi Cafe Society (přes průměrné reakce) zase trefí do noty. Bohužel. Tohle bylo neskutečně prázdné, nudné a "bezkonečné". Zase to disponuje parádní retro atmosférou, ale figurky Eisenberga, Stewart, Carella a dalších jsou na šachovnici postavené jenom aby se neřeklo a vlastně nemají co říct. Zklamání je pak rozhodně malá role Blake Lively. Velká škoda a pro mě nejhorší Woody za poslední 10 let. Slabší 3 hvězdy. (24.09.2016)

70 % velmi příjemně zpracované, skvělá výprava, fajn příběh...jen mi nějak nesedělo obsazeni S.Carell a K.Stewart.... (02.12.2023)

Mierne sklamanie, od W. Allena očakávam viac. To jediné pozitívne na snímku je úžasná retro atmosféra, slušné herecké výkony a pekná kamera. Ale chýbalo tomu práve to, čo robia Allenove filmy tak zaujímavým - humorný nadhľad a inteligentné rozobratie témy, nehovoriac o absencii zaujímavých myšlienok a Allenovej filozofie zabalenej do satirického obalu. Dá sa povedať, že ide o takú na pohľad príjemnú oddychovku, ktorá ale na daný námet o láske, partnerských vzťahoch, zákulisí filmu a spoločenskej smotánke nepovie nič zaujímavé. Lepší priemer. 65/100 (08.09.2017)

V podstatě standardní "allenovka", chce se napsat, jaké mistr točí v posledních letech jak na běžícím pásu - jeden rok je to trochu lepší, druhý trochu slabší, ale pořád si to drží svou relativně vysokou laťku filmařské kvality. Diváka obeznámeného s Allenovou produkcí posledních let ten film v podstatě nemá šanci nějak překvapit - objevují se tam stále ty samé motivy a myšlenky, vždy jen v trochu jiných kulisách - a s jiným obsazením. To letošní mi zrovna dvakrát nesedlo, ale to je výtka čistě subjektivní - herectví Kristen Stewart jsem nikdy na chuť moc nepřišel, Jesse Eisenberg to samé v bleděmodrém, a naopak Blake Lively, kterou mám velmi rád, tam bohužel nemá tolik hereckého prostoru, kolik bych si přál. Ačkoli bych si zde klidně mohl povzdychnout, že už se Allen vážně opakuje, až to nudí, nakonec mi ten film stejně tak nějak sednul - snad je to tím, že jsem na něj už v květnu - kdy běžel v Cannes - četl v Lidovkách pochvalnou recenzi, která mě asi příjemně navnadila, že to letos bude stát za to, a pak možná proto, že jsem to viděl v kině naplněném Allenovými věrnými diváky, kteří mají jeho filmy prostě rádi a stále je baví. Navíc je tam několik opravdu hezkých momentů (rande na jazzovém koncertě apod.), nádherné nasvícení většiny scén (hollywoodské světlo) a výborný konec, který mě vyloženě potěšil. Marná sláva, ale za sebe vím, že za rok na dalšího nového Allena zase vyrazím - a už teď se na to těším. (12.07.2016)

Woody prijemne prekvapil skvelou atmlsferou. [11. MFF Cinematik 2016] (14.09.2016)

Sklamanie prešlo až koncom. Pretože ma dojal. Na tú celkovú ..... ja neviem, nijakosť(?) vlastne až prekvapivo. Silné tri. PS: Kristen je dokonalá. (28.09.2016)

Určite lepšie, ako som po vlažných ohlasoch očakával. Problém mám len s jedným. Woodymu v 21. storočí idú určite lepšie vážnejšie veci, ako takéto konverzačky a pri Cafe society som opäť pochytil ten starý pocit, že vlastne stále točí dokola ten istý film. Inak krásna výprava, super casting (podľa mňa) a zmotivovaný záver nakoniec vyvolali vo mne spokojnosť. 70% (07.06.2017)

Nutnou premisou pro zhlédnutí tohoto snímku je nehynoucí láska a nekonečný obdiv vůči Woody Allenovi. Dodnes se bohužel nedovedu rozhodnout, či mám tohoto postaršího poloplešárda rád nebo ne. Jeho dřívější tvorba se mi obvykle docela zamlouvá, ale mám pocit, že s přibývajícími lety mu ubývají nejenom vlasy, ale kosmickou rychlostí i IQ, a proto se mu sem tam podaří vytvořit sračku, jako je třeba tento film. Rozhodně doporučuji věnovat pozornost minimálně těm úvodním kecům, které diváky seznamují s veškerými rodinnými vazbami všech zúčastněných. Já samozřejmě úvodního uspávače hadů neposlouchal, takže jsem rodinné vazby registroval až v průběhu. Za pochvalu stojí určitě moc pěkné prostředí, kde se celá tato nudírna odehrává. Příběh mě opravdu vůbec ničím neoslovil a jak tak koukám na hodnocení kolem, tak jsem v tom nebyl sám. Pochválil bych určitě výkon Eisenberga, který znovu ukázal jak dobrý je herec. Naopak bych nepochválil Kristen Stewart, která naopak znovu ukázala, jaká je píča, což mě nepřekvapilo, neboť jsem s tím byl již obeznámen z toho nesmyslu o pseudo upírech, pseudo vlkodlacích a další prapodivné havěti, ve kterém účinkovala. Dostála tak v podstatě mé premisy. Ani zde nehrála až tak diametrálně odlišnou roli a opět si dle mé premisy vybírala mezi dvěma penisy, stejně jako tomu bylo v Twilightu. Nějak si snímek nedokázal získat moji pozornost a postupně jsem se jím pronudil až k závěrečným titulkům. Hvězdička je maximum. Woody už by si měl zaplatit zálohu za rakev a začít pomalu přemýšlet o odchodu na věčnost. Minimálně alespoň o odchodu z filmové scény. Obávám se, že už nemá moc co nabídnout a čím překvapit. Poslední jeho snímky už s notnou dávnou sebezapření ocení zřejmě jen jeho nejtvrdší fanouškovské jádro. (26.09.2016)

Woodyho filmy mám prostě ráda, i když je to vždy neuvěřitelná slaďárna a romantika. Takže pravý opak toho, co vyhledávám. Ovšem v jeho podání je to nepopsatelně zajímavé. Jediná osoba, kteoru bych vyškrtla je Kristen Stewart, jelikož na tu mám opravdu alergii. (26.09.2016)

"Cafe Society" je pre mňa typický film Woodyho Allena. Nepomýliteľný s ničím. Vďaka hudbe, dialógom a aj hereckými výkonmi. Všade je proste cítiť jeho rukopis. A nepovedal by som, že ide o jeho najlepší film, ale rozhodne je to film, ktorý fanúšikov jeho filmografie poteší, a pre ostatných to bude aspoň film hodný pozornosti. Musím povedať, že je to zatiaľ asi najlepší výkon Kristen Stewart, ktorý som kedy videl a aj Jesse Eisenberg je v tomto filme vynikajúci. Blake Lively je rovnako skvelá a prvý dialóg, ktorý tu vedie s Bobbym je absolútne zlato komédie. Nemohol som sa prestať smiať. "On which side of the bed you like to sleep?" To sa zapamätá navždy. Vizuálne je film veľmi pekne spracovaný, hudba je vynikajúca a celková atmosféra 30-tych rokov Ameriky je vynikajúca. Ak máte radi Woodyho Allena, tak si myslím, že vás "Café Society" poteší. Dokonca sa mi film páčil asi aj viac ako minulého roku Irrational Man. Dĺžka je optimálna, film ma nenudil, postavy sú zaujímavé a dobre spracované. Pozrite si ho, ak ste to už nespravili. Hodnotenie: B+ (25.09.2016)

Ale, ale, ale ... nebuďme na toho Allena tak prísni, veď nemôže byť celý život vo výbornej kondícii. Na starosť sa nám z neho stáva romantik. Film mal svoje čaro, krásne kostýmy a hudbu, romantický príbeh o nenaplnenej láske, New York, Hollywood a Eisenberga, ktorý výborne zahral Allena. 3,5* (02.10.2016)

Miloučký Woody (jenž už dávno rezignoval na to předávat divákovi jakékoliv poselství), Jesse, dobová atmosféra a sem tam vtipnější replika. Přiznám se, že když v setmělém kině zase spustila swingová melodie, řekl jsem si, že i z toho nejlepšího se může stát rutina, protože WA posledních několik let svoje filmy nezačíná jinak (minimálně od Paříže). Ale atmoška, a precizní casting mě nakonec přesvědčil. O co šlo? Fandit Bobbymu a přát mu Vonnie? Povedlo se, a já se těším zase za rok. A kéž by zase v 1930´s. Kino Scala. (28.09.2016)