Deváté srdce

Temná, až hororová pohádka, která je sice slabší v logice, ale to dohání opravdu výbornou atmosférou spolu s dokonalou hudbou Petra Hapky. Soundtrack zde opravdu nemůže být lepší. Tanec smrti korunuje nejlepší část filmu, díky němuž působí celá taneční sekvence až hororově. Pokud příběhu bych dal tři až čtyři hvězdy, hercům pět a hudbě také pět, přivírám oko a ten plný počet uděluji i v celkově. Bravo Juraji Herzi! 85% (07.08.2016)

U filmů Juraja Herze není neobvyklé, že jsou plné strachu a tento je jeden z nich. Tuto "pohádku" jsem vlastně viděl poprvé až nyní a jsem rád, protože jako dítě bych si ji tolik neužil. Spíš bych to označil jako strašidelný příběh a žánr pohádka bych vyměnil za horor - tady si totiž žádné poučení z filmu neodnesete - jen ten pocit strachu. Vesměs to bylo zajímavé tak na 3 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (28.12.2014)

Nepochybně slabší než Panna a netvor, Devátému srdci navíc chvíli trvá, než se rozjede, ale když se rozjede, stojí to za to. I zde je hromada krásně temných momentů, které dětem nedají spát (nádherně děsivý ples mrtvých s neuvěřitelnou hudbou, která to tahá do neskutečných výšin, tady se Hapka opravdu vyřádil, dále originální a fakt temná Síň času, odporný Kukura a úžasně temná atmosféra, která se táhne celým filmem, samozřejmě). Z toho všeho jsem byl přirozeně naprosto nadšený. Navrch je tu naprosto fantastický František Filipovský ve své dost možná nejlepší roli vůbec a i ta zápletka je zajímavá, ačkoliv nedává moc smysl, ale na působivosti jí to rozhodně nijak neubírá. Další nádherně ponurá pohádka s opravdu výtečným finále. I tuhle jsem si užil. Herz byl prostě král temné atmosféry. 75 %. (27.06.2023)

Můj osobně nejoblíbenější pohádkový horor z rukou režiséra Juraje Herze vypráví o komediantech a studentovi, který (ne)zachrání princeznu. Podle mne hodně k již tak dokonalému vizuálu (nejen kamera Jiřího Macháně, ale i výprava manželů Švankmajerových) přispěla i hudba Petra Hapky - zvláště ten motiv rozvrzaných houslí mi zněl jako dítěti hodně dlouho v uších. Deváté srdce je pohádka, u níž se bojíte. Jenže tak nějak mile bojíte. Zatímco některé pohádky děsí a vyvolávají spíše hrůzostrašné sny (a to převážně ty moderní, české a českotelevizní), tahle sice straší, ale bez následných zlých nočních můr. Mladý student se zamiluje do dívky od potulných komediantů, které vede charismatický stařec v podání Josefa Kemra. Přijedou však do města, kde se dějí podivné věci - lidé se ztrácejí, princezna chodí jako tělo bez duše a hradní mág (dokonalý Juraj Kukura) mládne... Student, aby se vyhnul trestu, souhlasí, že princeznu v noci pohlídá. Pomáhá mu nejen hradní smutný šašek (František Filipovský), a tajemství, které odhalí, je může stát i život. Film se natáčel současně s filmem Panna a netvor (kde myslím se hranice pohádky a hororu překročily víc k tomu hororu, minimálně úvodní scénou s povozy obchodníků), zajímavostí je, že dekorace Vladimíra Labského sloužily posléze i pro filmy Tajemství Ocelového města a Kočičí princ. (11.02.2009)

Nechybí krásná princezna, sympatický mladík v podání Ondřeje Pavelky ani nechutný záporák (Juraj Kukura). Ale pohádka? To opravdu ne, marně byste tu hledali špetku naděje a optimismu, všechno je tak temné a podkreslené démonickou hudbou. Komedianty nemám ráda ani v reálu, natož ve filmu. Ovšem síň času je dost depresivní. Dlouho jsem váhala nad hodnocením, ale ty loutky a divadlo mě opravdu iritovaly. A pro princeznu to asi zas tak dobře nedopadlo ;). (11.09.2010)