Tarzanova smrt
Komedie / Drama / Válečný / Fantasy
Československo, 1962, 68 min
Režie:
Jaroslav BalíkHudba:
Evžen IllínHrají:
Rudolf Hrušínský, Jana Štěpánková, Martin Růžek, Vlastimil Hašek, Slávka Budínová, Ilja Racek, Miroslav Homola, Nina Popelíková, Ela Poznerová, Elena Hálková, Karel Peyr, Rudolf Pellar, Josef Beyvl, Zdena Hadrbolcová, Josef Hlinomaz, Viktor Maurer, Jan Tříska, Hana Talpová, Mirko Musil, Gustav Jankovský, Oldřich Mandík, Jaroslav Moučka, Otakar Rademacher, Zdeněk Srstka, Jaroslav Tomsa, Jindřich Narenta, Ivo Gübel, Jan Bedřich, Jan Bouška, Jiří Schulz, Antonín Soukup, Ferdinand Šafránek, Alena Karešová, Jiří Knop, Karel Turnovský, Václav HavelkaObsah
-
V éře nastupujícího nacismu v Německu se u divého muže, vystavovaného v cirkusu pro pobavení publika, zjistí jeho původ - a ukáže se, že se jedná o dědice velkého majetku. Nový vlastník se jednak musí učit společenskému chování, jednak vzdorovat úkladům těch, kteří se jeho jmění sami rádi zmocnili... "Tarzanova smrt" byla distribuován společně s filmem "Blbec z Xeenemünde". (oficiální text distributora)
V éře nastupujícího nacismu v Německu se u divého muže, vystavovaného v cirkusu pro pobavení publika, zjistí jeho původ - a ukáže se, že se jedná o dědice velkého majetku. Nový vlastník se jednak musí učit společenskému chování, jednak vzdorovat úkladům těch, kteří se jeho jmění sami rádi zmocnili... "Tarzanova smrt" byla distribuován společně s filmem "Blbec z Xeenemünde". Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
gouryella
Velmi originalni pokus o film na tema jak lide pristupuji k odlisnemu. Bohuzel par vybornych momentu nemuzu zakryt pomerne chatrny scenar.(25.7.2002)
-
Oskar
"Můj otec byl velmi blbej. eh... Blbý." Vůbec první filmové zpracování povídky Josefa Nesvadby, pravověrnými fanoušky odmítané jako úplné nepochopení, i když je Nesvadba podepsán pod scénářem. No, je prvada, že povídka byla trochu o něčem jiném, spíš filosofické podobenství než crazy komedie plná intrikánů. Mimochodem, když Nesvadba poté zavítal na nějaký zahraniční sabat fanoušků SF, přitočil se k němu nějaký Američan a začal mu horlivě sdělovat, že "v té vaší zemi udělali strašnou věc - zabili Tarzana!", načež J.N. kajícně přiznal "To jsem byl já." A to ten Amík ještě nemohl tušit, že za pár let se jeho společník spolu s Milošem Macourkem pokusí oddělat samotného Alberta Einsteina... :-) 40%(3.1.2006)
-
sportovec
Z představitelů české sci-fi se ve filmovém světě uplatnil asi nejvíce Josef Nesvadba. Tento film je důkazem toho, že se tak až příliš často dálo s velmi proměnlivým zdarem.(22.3.2008)
-
paascha
Bohužel je tento kousek příliš poplatný době. Jediné, co skutečně stojí za vidění, je výkon Rudolfa Hrušínského, ale to je u tohoto herce již pravidelnou obvyklostí.(31.8.2011)
-
blackrain
Podle názvu by si každý mohl myslet, že jde o smrt legendárního pána opic. I já jsem si to myslela a hned jsem byla vyvedna za svého omylu. Ovšem, tenhle film má s ním jen velmi málo společného. To se týká pouze osudů obou postav a tam také veškerá podobnost končí. Rudolf Hrušínský byl výborný. Tenhle nebude patřit k těm, které bych musela nutně vyhledávat častěji než je zdrávo.(24.2.2012)
-
A.L.E.S.
Ještě než se Christopher Lambert nebo Wolf Larson začali prohánět na liánách po pralesích, byl tady Nesvadbův Tarzan v podání excelentního Rudolfa Hrušínského. Opět se mi dostalo možnosti vidět ho v jedné ze svých zvláštních rolí a tady mě bezpochyby překvapil.(9.3.2011)
-
Master19
Výborný Rudolf Hrušínský v povídce, která nedosahuje kvalit souputníka "Blbce z Xeenemünde", ale také má pár velmi zajímavých míst.(29.10.2007)
-
Rodin
Moralistní zbytečnost se strašlivě křečovitým Rudolfem Hrušínským.(23.3.2010)
-
Lischai
Nepotěší, neurazí, bez nápadu (ani Tříska coby klaun-moralizátor nepomohl). Původní povídka je lepší filmu.(28.1.2011)
-
mchnk
Míň jak 4 dát rozhodně nemůžu. Rudla jako tarzan je geniální. Ač přichází z džungle a učí se civilizovanosti, sám nakonec zjistí, že zákony a morálka džungle jsou daleko spravedlivější a vyspělejší než smýšlení lidí. Ono, když se člověk zničeho nic objeví v Německu v druhé polovině 30tých let 20tého století, není se čemu divit.(23.11.2011)
