Tarzanova smrt

Míň jak 4 dát rozhodně nemůžu. Rudla jako tarzan je geniální. Ač přichází z džungle a učí se civilizovanosti, sám nakonec zjistí, že zákony a morálka džungle jsou daleko spravedlivější a vyspělejší než smýšlení lidí. Ono, když se člověk zničeho nic objeví v Německu v druhé polovině 30tých let 20tého století, není se čemu divit. (23.11.2011)

Z představitelů české sci-fi se ve filmovém světě uplatnil asi nejvíce Josef Nesvadba. Tento film je důkazem toho, že se tak až příliš často dálo s velmi proměnlivým zdarem. Sám, námět i jeho zpracování však mají do vysloveného nezdaru daleko. Prvotřídní Hrušínského - tehdy 41letého - v titulní úloze je opravdu mimořádný a snese srovnání se světovou špičkou. Obdobně i jinak méně známý herec divadla Na vinohradech Václav Sloup zde hraje jednu z největších rolí svého života. Avšak vliv tradice, v tomto případě se vyjevující i jako "macha", je tu znát. Citelně. Pro některé z nás až příliš citelně. (22.03.2008)

Podle názvu by si každý mohl myslet, že jde o smrt legendárního pána opic. I já jsem si to myslela a hned jsem byla vyvedna za svého omylu. Ovšem, tenhle film má s ním jen velmi málo společného. To se týká pouze osudů obou postav a tam také veškerá podobnost končí. Rudolf Hrušínský byl výborný. Tenhle nebude patřit k těm, které bych musela nutně vyhledávat častěji než je zdrávo. (24.02.2012)

Na tomto kuriózním snímků mě zaujaly mj. podobnosti směrem k jiné sci-fi / fantasy komedii ze spolupráce Balík (režie) – Nesvadba (scénář) a to Slečna Golem. V obou filmech hrá důležitou zápornou postavu podnikatele Martin Růžek, dokonce se s ním opakují stejné situace jako např. pochvala dívky zato, že při rozhodnutích myslí na peníze, nebo představení lidského exempláře návštěvníkům vily za mřížemi. Opakovaným motivem pak je třeba i honička s gangstery a nevěstou v bílém po kaskádové fontáně... dá se říct, že Slečna Golem o 10 let v mnohém Tarzanovu smrt vykrádala či zároveň i zpětně na tohle navazovala ("Golemka" se odehrává v 20. letech, kdy vchází díky Čapkovi do oběhu v sci-fi literatuře téma robotů, "Tarzan" o dekádu později v éře nastupujícího nacismu). Tak vida, i tvorbu "soudruha" režiséra Balíka lze nakonec sledovat a vnímat v zajímavých souvislostech. ;o) Celé to bylo opravdu originální, úplně jsem zíral na Rudolfa Hrušínského coby muže z divočiny. Stejně tak na to veškeré pojetí námětu, ze kterého se snadno mohla každou chvíli stát jedna z typických čs. crazy komedií, ale zároveň si to i navzdory bláznivé zápletce drželo jistou dramatičnost a serióznost. Tedy až na samotné rámování filmu se zpívajícím klaunem Janem Třískou, to příliš dobrý nápad rozhodně nebyl. Nad 3 hvězdičky nevycházím, protože film na mne v mnoha aspektech působil až mírně bizarně, ale pro fajnšmekry čs. kinematografie určitě pozoruhodné a jako netradiční zpracování protinacistické myšlenky též. 65% (30.10.2019)

Tarzan po česku (československu)? Inu proč ne. Bylo celkem zajímavé sledovat tuto variaci na známý příběh, která nebyla vůbec špatná. Hrušínský podal vcelku dobrý výkon, ostatní osazenstvo taky nebylo marné, navíc to místy mělo i slušnou atmosféru. Zklamán tedy určitě neodcházím, jen ten konec mohl být ještě více dramatický – ten úprk ze sídla a hromadná „bitka“ vskutku byla spíše komického rázu… (23.06.2021)