Tarzanova smrt

Podle názvu by si každý mohl myslet, že jde o smrt legendárního pána opic. I já jsem si to myslela a hned jsem byla vyvedna za svého omylu. Ovšem, tenhle film má s ním jen velmi málo společného. To se týká pouze osudů obou postav a tam také veškerá podobnost končí. Rudolf Hrušínský byl výborný. Tenhle nebude patřit k těm, které bych musela nutně vyhledávat častěji než je zdrávo. (24.02.2012)

I když jsem Nesvadbovy povídky čítal rád, zrovna Tarzanovu smrt už si nepamatuju. Její filmové zpracování mě ale potěšilo soustředěným herectvím téměř celého obsazení, nejen divocha Hrušínského, scénářem beroucím nečekané, ale nikoli nelogické zákruty, sevřeností sdělení, i když prý vůči předloze posunutého, a taky zajímavě nasnímanými dobovými pražskými exteriéry. To Blbec z Xeenemünde, kvůli kterému jsem si tenhle disk pořizoval, dopadl o poznání hůř. (23.06.2013)

„Lidi přeci nejsou zvířata, mezi lidmi nejsou přeci tygři.“ Nebo, že by tomu bylo krapánek jinak? Pro Wolganga von Hoppeho alias Tarzana v podání kouzelného "opičáka"  Rudolfa Hrušínského je čím dál tím složitější se v tom v lidském světě vyznat. Jeho výkřik, "lidi, co to děláte, lidi!", zní jako silné memento a to nejen v kontextu doby, ve které se film odehráva (předválečné nacistické Německo), ale vlastně v kontextu jakékoliv doby. Už jen pro toto poselství musím tento film ocenit, ač zejména bláznivou scénu, v níž se snad každý pere s každým, protože "tady jde přeci o naftu", bych si asi odpustil. (03.11.2021)

Tarzan po česku (československu)? Inu proč ne. Bylo celkem zajímavé sledovat tuto variaci na známý příběh, která nebyla vůbec špatná. Hrušínský podal vcelku dobrý výkon, ostatní osazenstvo taky nebylo marné, navíc to místy mělo i slušnou atmosféru. Zklamán tedy určitě neodcházím, jen ten konec mohl být ještě více dramatický – ten úprk ze sídla a hromadná „bitka“ vskutku byla spíše komického rázu… (23.06.2021)

Na tomto kuriózním snímků mě zaujaly mj. podobnosti směrem k jiné sci-fi / fantasy komedii ze spolupráce Balík (režie) – Nesvadba (scénář) a to Slečna Golem. V obou filmech hrá důležitou zápornou postavu podnikatele Martin Růžek, dokonce se s ním opakují stejné situace jako např. pochvala dívky zato, že při rozhodnutích myslí na peníze, nebo představení lidského exempláře návštěvníkům vily za mřížemi. Opakovaným motivem pak je třeba i honička s gangstery a nevěstou v bílém po kaskádové fontáně... dá se říct, že Slečna Golem o 10 let v mnohém Tarzanovu smrt vykrádala či zároveň i zpětně na tohle navazovala ("Golemka" se odehrává v 20. letech, kdy vchází díky Čapkovi do oběhu v sci-fi literatuře téma robotů, "Tarzan" o dekádu později v éře nastupujícího nacismu). Tak vida, i tvorbu "soudruha" režiséra Balíka lze nakonec sledovat a vnímat v zajímavých souvislostech. ;o) Celé to bylo opravdu originální, úplně jsem zíral na Rudolfa Hrušínského coby muže z divočiny. Stejně tak na to veškeré pojetí námětu, ze kterého se snadno mohla každou chvíli stát jedna z typických čs. crazy komedií, ale zároveň si to i navzdory bláznivé zápletce drželo jistou dramatičnost a serióznost. Tedy až na samotné rámování filmu se zpívajícím klaunem Janem Třískou, to příliš dobrý nápad rozhodně nebyl. Nad 3 hvězdičky nevycházím, protože film na mne v mnoha aspektech působil až mírně bizarně, ale pro fajnšmekry čs. kinematografie určitě pozoruhodné a jako netradiční zpracování protinacistické myšlenky též. 65% (30.10.2019)