Blázni a děvčátka

Kachyňa zase zkusil něco ze sociálně tíživého Žižkova padesátých let o třináctiletém chlapci, který objevuje u děvčátek erotično a kamarádí se s místním bláznem. Jenže Špaček není Vaculík a Hrušínský a Pavel Nový při veškerých sympatiích není Menšík a do Mezi kapkami deště tomu chybí i z hlediska atraktivnosti vyprávění a dějové linky prostě kilometry. Není to hloupý film, ale zapomenutý oprávněně. (31.07.2020)

"Chlapec ňadra porovnává, puberta s ním pěkně mává!" Poflakovat se po starém Žižkově s tvářemi hořícími dychtivou zvědavostí štěněte? S krvácejícím srdcem prvních tragédií i prvních lásek, šmírovaných zatím jen zpovzdálí v parku, okukovat styl „na koníčka“, popřípadě ňadra zdálky, přes železniční trať do okna činžáku. Courat ulicemi  Žižkova spolu s magorem s rádionkou na hlavě a s dřevěným koníkem v náručí? To je dobrá volba. Příběh je zahalen oparem nostalgie, z něhož na nás ve finále vysupí parní lokomotiva. Právě ta, která vysvobodila Pepíčka s koníkem z osudově zlomyslného a pro něj nepochopitelného světa (Milan Šimáček začínající, ale přitom již ve své životní roli). Melancholický a krásný film, bohužel rok natočení 1989 způsobil, že neprávem zapadl. Humorná scéna vyhrnutí plavek a osahávání koziček puberťačky: "Vinnetou taky chodil do půl těla, proto byl tak otužilej... Mě se zdá, že to levé ňadro máš větší!"  (15.01.2014)

Srovnání s "Láskami mezi kapkami deště" se přímo nabízí. Tentýž pošmourný a syrový Žižkov, tatáž železniční trať, opět příběh malého kluka, vyrůstajícího bez matky... Samozřejmě jsou zde i citelné rozdíly. Propukající sexuality je tu tak nějak zároveň méně i více, neexceluje zde žádný herec Menšíkova formátu, i když Nový rozhodně nehraje špatně. Navíc je zde jak motiv duševně postižených podivínů, tak důsledky komunistického převratu. Přesto se zdá, jako by šlo do jisté míry o tentýž film a tutéž látku, k níž se Kachyňa s odstupem vrátil. "Blázni a děvčátka" jsou ovšem tak nějak méně okázalí a idealizovaní. Rozhodně poměrně silný film, navzdory jeho obrovské civilnosti a jisté neatraktivitě témat, jež zpracovává... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Bart, Tomes83, wosho, Piškotka, Fajt (29.01.2012)

Tragikomická mozaika rozličných osudů na vás dýchne podobně nostalgickou atmosférou jako Menzelův Konec starých časů, i když působí opravdověji ve své autenticitě, než trochu artistně působísí Konec. Spíše se hodí film srovnat s jeho Láskami mezi kapkami deště, jehož se zdá být tento jakousi variací. Zvláštní účinek má právě protiklad retro atmosféry 50. let s dobou vzniku...to vytváří jeho zvláštní atmosféru, podobně jako Menzelův film, film v momentě, kdy vznikl, stal se již anachronismem... (23.10.2010)

Lyrická balada z „pražského Montmartru“ Žižkova pod taktovkou mistra střídání komična s tragikou Karla Kachyni. Kachyňa, v na prvním pohled triviálním příběhu třináctiletého chlapce, těží ze svých tradičních devíz, jakými jsou neglorifikované vylíčení lidských osudů, soucítění s postavami, zpracování námětů z nedaleké minulosti nebo znázornění dospívání a sním spojené citové nezralosti. Nevím, nakolik je filmový život žižkovských uliček padesátých let hodnověrný (to by nám spíše řekl „žižkovskej fešáček“ Enšpígl – chybí mi tu jeho komentář), ale díky Kachyňově půvabnému ztvárnění podpořenému výstižnou hudbou Milana Svobody, k němu můžeme alespoň trochu přičichnout. Českými stanicemi neprávem opomíjený snímek. (02.02.2012)