Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)

(více)

Recenze (311)

fragre

všechny recenze uživatele

Tento film samozřejmě je propagandistický. Skutečnost, že není propagandistický prvoplánovitě, činí jej v tomto směru efektivnějším. Prvoplánovitá propaganda mohla snad fungovat počátkem padesátých let, ale v roce 1959 po otřesech měnové reformy, odhalení kultu osobnosti a krvavém potlačení maďarského povstání byla již trapná a směšná. Zde se vlastně o žádné ideologii nemluví, jsou zde hrdinové, s nimiž se dá identifikovat, naši sympatičtí chlapci, kteří čelí zákeřnému nepříteli. Že ti naši chlapci jsou první dělníci na stavbě železné opony se bere jako samozřejmost a danost, kterou netřeba vysvětlovat. Už jen ta malá scéna, když (zrádný) hajný dovede na stanici zaběhlé kopečkáře. Je to vlastně humorná scénka, sami kopečkáři vypadají směšně, Menšík si na jejich účet trochu zažertuje a oni jsou odvedeni. Celé to budí dojem, že vlastně o nic vážného nejde, že jim snad bude domluveno a pak budou propuštění domů. Ve skutečnosti takové čekalo pár let kriminálu a zkažený život. Jinak profesionálně je ten film zvládnut skvěle (ale to byl Žid Süss také). Vskutku dobrodružný příběh, trochu až western (už jen to schéma, kdy nováček přijde do divokého pohraničí a zamiluje se do místní Femme fatale). Nádherně pochmurná atmosféra blat (kde by z chomáčů mlhy vskutku mohl vyběhnout pekelný pes se svítící mordou), chlapské kamarádství, rázovité figurky, akce. Inteligentní propaganda. Proto radši nehodnotím. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Další ideologická dokonalost. Zblízka a na tělo popsané osudy lidí, žijících v pohraničí 50. let. Bažiny, ilegální převaděči, zločinní emigranti, kterým se stýská, podivní muzikanti, podivný hřbitov. Naproti tomu neohrožení muži v uniformách, krásná žena na rozcestí, zakázaná láska, to vše podkreslené drsnou přírodou a zablácenými cestami. Nakonec všechno dobře dopadne, ale ne zase tak dobře, aby nezůstala slza v oku. Když si všechen ten balast odmyslíte, stále zbývají skutečné osudy lidí, jejich životní podmínky i spousta otázek, které si kladli a nikdy nedostali odpověď. Proto téměř plné hodnocení. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Poutavý film. Na to že je to tak staré, je to opravdu dobře natočené. Karel Kachyňa vytvořit dramatickou a tajemnou atmostféru ve filmech skutečně uměl. Je taky dost dobře, že je film černobilý. Ta černobílost mu právě ještě dodává na působivosti. Celé to působí strašně přesvědčivě. Atmostféra filmu je výborná, za to dávám 4 hvězdy. Je ale pravda, že když jsem se teď nad tím víc zamyslím, ne jenom ta atmostféra je všechno. Chce to pořeba i lepší příběh. A ten mě zde až tolik nezaujmul. A přece jenom, atmostféra neatmostféra je to vpodstatě komoušárna, co záměrně volblbuje diváka. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Kachyňovo ozvláštňující ztvárnění propůjčuje syrové látce z poúnora 1948 vedle básnického nádechu prostor pro výborné herecké výkony, jimž vedle Jiřiny Švorcové a Jiřího Valy vévodí Radovan Lukavský. Pohraniční vesnice nadaná jednotkou stráže hranic navíc zachycuje i zbytky starých financů vyjádřených další hereckou osobností Jaroslavem Marvanem. Obávané slovo ideologie je tu zachyceno v lakonických vzpomínkách na únorové události a v exulantech prchajících na západ do pro některé svobodného světa. Vcelku je to sugestivní obraz té doby, ze které nevyprchala vzpomínka na transfer německočeského obyvatelstva i zacházející obraz staré Šumavy. Za zmínku stojí i obsazení Vladimíra Menšíka v úloze, která jen potvrzuje šířku i hloubku jeho hereckého záběru podobně jako v případě Rudolfa Jelínka. ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Z každého filmového políčka zde na diváka doslova dýchá syrová atmosféra sychravé Šumavy, zahalená hustou mlhou, dešti a blátem. Černobílá kamera přidává na působivosti a herectví všech hlavních představitelů dokresluje tento mimořádný zážitek, který neztrácí lesk ani po několika zhlédnutích. Kachyňa prostě uměl. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (28)

  • V únoru 1959 byli filmaři na 1. festivalu československých filmů v Banské Bystrici velmi ostře kritizováni za nedostatečně uvědomělou politickou tvorbu posledních let. Přímou odpovědí na tuto kritiku se měl stát Král Šumavy – film, který o deset měsíců později viděly v kinech více než 4 miliony diváků. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Při scéně, kdy se filmová postava prodavačka Marie Rysová v podání herečky Jiřiny Švorcové topí v močálu, měla Jiřina Švorcová kolem sebe obmotaný provaz, za který jí filmaři stáhli, jak sama uvedla tak trochu proti její vůli, pod vodu. Jak sama tato herečka později řekla, byla to pro ní nejhorší natáčecí scéna z celého filmu, jelikož musela překonat velký odpor z potopení se pod hladinu. Vve skutečnosti se scéna nenatáčela v exteriérech, nýbrž ve filmovém ateliéru, kde byl v bazénu vytvořen umělý močál. (Lynette)
  • Film byl v roce 1959 oceněn filmovou cenou kritiky. (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno