Zlatí úhoři

Pekné. Veľmi pekné. Také jemné, citlové pohladenie na duši, ktoré presnie vie, kde má človek citlivé miesta a ako sa k nim dostať. Udrieť v správny okamih a úplne si získať a podmaniť diváka. Okrem uvedených hereckých umelcov sa o svoje zaslúžil hlavný pán herec tohto filmu malý Martin Mikuláš. Intenzívnosť sa prejavuje v dvoch variantách. Naprv pomaličky plynie úplná harmónia, nostalgia a sny o rybárčení, jednoduchosť rozprávania. To všetko sa po nadviazaní citov na diváka zvrtne v krutú realitu, ktorá vrazí dýku do srdca, aby ste na konci nevydali ani hlásku. Slzu áno. 85%. (25.06.2008)

Jeden z nejlepších Kachyňových filmů vůbec. Zlatí úhoři jsou filmem mého srdce a nedám na ně dopustit. Viděl jsem je mnohokrát a nikdy mě nepřestali dojímat. Tady je geniální úplně všechno. Od skvostných hereckých výkonů přes geniální hudbu Luboše Fišera, brilantní střih Jiřího Brožka, nádhernou kameru Jana Čuříka až po fantastickou Kachyňovu režii. Malý velký film, na který se nechytá ani pozdější Kachyňova Smrt krásných srnců, natočena taktéž podle povídek Oty Pavla. Závěrečné titulky s Fišerovou hudbou jsou nádherným vyústěním celého filmu. Čistá poezie. (08.05.2022)

Skvělý, krásný, dokonalý a lidský. Zlatí úhoři jsou opravdu parádním filmem, u kterého jde poznat, že je na motivy knížky od Oty Pavla (skvěle vylíčena překrásná příroda) a že ho natočil někdo, kdo opravdu má (lépe řečeno měl) opravdový cit pro točení filmů. K tomu parádní herecká sestava českých hereckých legend (pánové Menšík, Hrušínský, Brzobohatý či dámy Balzerová či pro mě neznámá, ale skvělá Špánková-Hozová) a příběh, který umí jak pobavit, tak dojmout. Je škoda, že tematický hodně podobný film Smrt krásných srnců je v televizi minimálně pětkrát do roka, zatímco tento film, byť je stejně kvalitní, najdete hrát jen zřídka. Jednoznačných 100 %. (19.06.2012)

Všechno, co mi tak nějak chybělo nebo nesedlo na Srncích, tak to jsem tady našel v plný parádě a přirozeně poetický kráse. Nic vyumělkovanýho, nic nucenýho, a přitom je to zajímavý a silný jako málo co. Tohle! je filmová poezie přesně podle mýho gusta... a ta Fišerova hudba tý poetičnosti jenom přidává, ale to asi nikoho nijak nepřekvapí. Pro mě jako diváka to každopádně bylo mnohem přístupnější, srozumitelnější a bližší než Srnci - možná i kvůli tomu, že spoluscénáristou byl sám Ota Pavel, možná proto, že Menšík je prostě herecky úplně jinde než Heřmánek. Třeba do Srnců jednou dorostu, já to nijak hanět nechci, ale Úhoři jsou prostě pro mě osobně ne o ligu, ale o dvě jinde. Ta klukovská vášeň a fascinace lovem (jak u kluka, tak u táty), ty nádherně srdečný ódy na ryby, ta řeka, zurčení vody, příroda, všechny ty dětský sny a naděje, ale i ten samotnej kontrast s násilím a nesmyslností války jsou tady tak krásně a upřímně vykreslený, že se k tomu těžko dá něco dodat. A děti hrajou taky dobře, tak co víc si přát! (05.08.2016)

Je to krásný a příjemný film, ale nemá na Smrt krásných srnců. Přesto Ota Pavel by si nemohl stěžovat na ani jeden z těchto filmů, které brali inspiraci z jeho díla. Moc rád jsem znovu viděl Rudolfa Hrušínského staršího jako Proška a pro mě osobně byl i přes skvělý výkon Vladimíra Menšíka lepším otcem Karel Heřmánek. Je dobře, že národního pokladu a tím rozhodně tvorba Oty Pavla je se ujal právě tak skvělý režisér, jakým je beze sporu právě Karel Kachyňa a vtiskl jim svůj pohled plný poetiky a obrazů, které dokáží pohladit a jsou tak upřímné. Snad brzy budou tento film oěpt dávat v televizi, abych ho mohl podruhé ochutnat, protože Smrt krásných srnců jsem viděl nesčetně krát. (04.10.2008)