Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český celovečerní hraný film. Vyprávějí se v něm osudy obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje. Studentka Olina se tu zamiluje do magistra Martince, který bydlí v podnájmu u Kovandových, a teprve když s ním čeká dítě, poznává jeho povrchnost, neboť Martinec se ji snaží přinutit k tomu, aby se porodu vyhnula. Olina však chce mít dítě, i za tu cenu, že bude svobodnou matkou. Souběžně s Olininým osudem je vyprávěn osud malé Haničky, jejíž otec je opilec a o kterou se po smrti babičky starají bezdětní manželé Kovandovi. Tyto dva ústřední motivy se prolínají s osudy několika dalších obyvatel činžáku. (Filmový přehled)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (87)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Pro mě jeden z filmových vrcholů 50. let. Naprosto skvostné narůstání děje a stejně zdařilý vývoj individuálních příběhů, který tak nějak staví do role hlavních postav všechny zúčastněné. Vynikající herectví a zdánlivá příběhová jednoduchost, v níž je ovšem ohromná síla, podtržená vynikajícími dialogy i úsměvnými humornými momenty. Jaro, léto, podzim a ještě zima. Výborná záležitost s mlékárnou, obrazem Antonína Zápotockého, atmosférou nadcházející uvolněnosti, dokonalou ženskou dvojicí a hlavně naprostou (po stránce čistě filmové) ignorací doby, ve kterém se film točil, což je na něm určitě to nejskvostnější. Pro československého diváka rozhodě zážitek. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Uživatel Mylouch to vystihl přesně. Tam na konečné opravdu nejvíce zaujme tím, jak oproti jiným tehdejším filmům v něm působí všichni vykořeněně, osamoceně a zapomenutě, což v době kolektivizování a organizování téměř jakéhokoli aspektu života muselo působit dost nezvykle. Dialogy jsou sice opravdu šíleně papírové a na pankrácké westernové městečko s tramvajovou konečnou, hospodou a mlékárnou (které je nyní mimochodem transformováno v bezpečně nejodpornější část Prahy) bych se dokázal pást očima určitě častěji a déle, nicméně ten tehdy unikátně zpracovaný emancipační a individualistický rozměr filmu je na svou dobu opravdu unikátní. ()

Reklama

Karlas 

všechny recenze uživatele

Příjemně patetický povídkový film s nostalgií padesátých let v rouše Liškovy skvělé hudby. Nepříjemně samolibé hovado Vladimír Ráž a sladce něžná Eva Očenášová, vytváří zajímavý pár ve svém nešťastném příběhu, jehož osud je cítit již od prvních chvil. V této baladě na mužské sobectví nevidím hereckých slabin a všichni naši mistři odvádí vynikající práci. ()

Mariin

všechny recenze uživatele

Náhodou jsem viděl jen kousek, kdy Martin Růžek s malým dítětem vcházejí do kostela (sv. Mikuláše?) a Růžek se pohrouží v modlitbu tak, že si nevšimá dítěte. Tato scéna je natočena velmi dobře a věrohodně, tehdy ještě se tohle chápalo... Jinak se zdržuji dalšího komentáře a hodnocení. Dívat se na celý film se mi nechce, odrazují mne jména Kadár, Klos, Aškenazy a hlavně ta 50.léta... ()

ripo

všechny recenze uživatele

Stalo se už zvykem, že na nový film známé režisérské dvojice KadárKlos se čeká s napětím. Je to snad podivné, když si uvědomíme, že tato dvojice nám dala teprve dva hrané filmy, ale je to přirozené, když si na druhé straně uvědomíme, že to právě byly takové filmy, jako „Únos" a „Hudba z Marsu", které zvláště první z nich dokázaly říci v soudobém stavu našeho filmu závažné a objevné slovo. Nové společné dílo, k němuž napsal scénář Ludvík Aškenazy, všechna očekávání určitě splňuje. V prostém příběhu obyvatel jednoho pražského činžáku kdesi na konečné stanici tramvaje, vyprávěném v rámci čtyř dnů z různých ročních období, se autorům podařilo bohatě vykreslit několik znamenitých profilů dnešních lidí. Všechny motivy filmu jsou vlastně soustředěny na osudy dvou dětí: jednoho nenarozeného, o kterém se těžce rozhoduje, zda se vůbec má narodit; a jednoho opuštěného, jehož otec je opilec. I když ve filmu nejde o žádné t. zv. velké problémy, cítíme, že problémy, kolem kterých se točí děj, jsou jedny z nejdůležitějších: problémy vzájemného vztahu lidí. Film se nesnaží dát žádný recept. Autoři se však nad nimi velmi svědomitě zamýšlejí a řeší je, arciť jen v rámci příběhu svých hrdinů. Tak však nutí diváka, aby se sám hluboce zamyslel nad tím, co vidí. Daří se jim proniknout do nitra člověka, do podstaty nejprotichůdnějších charakterů, a tlumočit toto proniknutí divákovi tak, aby skutečně pochopil, v čem je krása jedněch a nešvar druhých. Přitom však nekreslí své hrdiny černé nebo bíle. Vzácně se tu podařilo ukázat velikou složitost života a lidského jedince. Ukázat prosté lidi v jejich běžném životě, v němž je zpravidla velmi těžké rozhodovat podle zásady: „Tvá řeč budiž ano, ano ne, ne." Skvělé režijní vědení, vytvářející podmanivou atmosféru světa, jehož se divák stává takřka osobním účastníkem, a vedoucí herce k realistickým, pečlivě odstíněným výkonům, při nichž zapomínáme na tvář známého herce a uvědomujeme si osobnost a životnost umělecké postavy, umocňuje příběh v dílo, které zanechá hlubokou stopu nejen u diváků, ale i v naší současné filmové produkci. Filmový přehled 49/1957 ()

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Dům, který hraje v podstatě hlavní roli v tomto filmu, stále stojí a to kousek od dnešního metra Budějovická a to na adrese Batelovská 120/5. (hendrich6)
  • Děj filmu byl na tehdejší československou kinematografii až příliš realistický, takže snímek skončil na pár let v trezoru. (raininface)

Související novinky

Noir Film Festival již tento čtvrtek

Noir Film Festival již tento čtvrtek

17.08.2020

Projekcí vizuálně podmanivého klasického filmu noir Špinavá dohoda bude ve čtvrtek 20. 8. na královském hradě Křivoklát slavnostně zahájen 8. ročník Noir Film Festivalu. Čtyřdenní žánrová přehlídka… (více)

Reklama

Reklama