Norimberský proces

Norimberský proces nie je žiadna čiernobiela démonizačná agitka, ale podrobne prepracovaný záznam jedného dlhého súdneho procesu a jeho zákulisia. Na začiatku sledujeme ruiny toho, čo sa pred pár rokmi ešte nazývalo Norimberg a pri týchto záberoch nás napadne, či sa s hrôzami nacizmu nedalo vyrovnať menej drasticky, ako len tak bombardovať civilné obyvateľstvo. Nad vecou sa snaží byť aj samotný sudca Haywood a nevynášať nad obžalovanými predčasné súdy, ale na jednu stranu sa nakoniec prikloniť musí. Tracy a Lancaster sú síce ťahúňmi filmu, ale možno si budete po rokoch najviac spomínať na Cliftove a Dietrichovej výstupy. Za tri hodiny sa tu povie pomerne veľa, najsugestívnejšie sú ale dokumentárne zábery z oslobodzovania táborov. Film ponúkne aj dobový pohľad do politického zákulisia a neprekvapivo sa tu viac hralo o praktické záujmy ako o nejakú morálku. Rozhodnutie bolo ale na sudcovi... (26.03.2017)

V roce 1948 již u veřejnosti hlavní vlna zájmu o soudní procesy s nacistickými pohlaváry výrazně ochabla. Smrtí posledních známých jmen „Hitlerových“ mužů rukou exekutivy, se v očích veřejnosti tato část dějin uzavřela. Přesto proces s bývalými soudci Třetí říše, znamenal pro vypořádání se s minulostí mnoho. Teprve zde se začínají objevovat některé zásadní otázky. Můžeme soudit lidi, kteří se řídili v tu dobu platnou exekutivou? Výklad práva není vždy stejný. I právo je jen nástroj v rukou člověka. Jak se ukázalo, není nedotknutelné. Zde šlo o obžalobu nacismu jako celku. Odsoudit tak bylo třeba všechny jeho reprezentanty. Moc soudní nevyjímaje, protože i ta se stala v Třetí říši jedním z pilířů hrůzovlády. O kolektivní vině není pochyb. Prokázat ale individuální pochybení, je věc mnohem choulostivější. Dalo by se říci, že podobným přístupem by se dalo odsoudit 90% Němců. V procesu tedy šlo spíš o jakousi morální očistu, kterou Německo muselo podstoupit, aby mohlo začít znovu žít. Ernst Janning význam tohoto okamžiku během procesu pochopil. Jeho plamenné doznání bylo jedním z nejsilnějších momentů filmu. Bylo o to silnější, že k němu došlo až na základě uvědomění si vlastního pochybení, spojeného s citovým pohnutím nad chybami let minulých, jehož iniciátorem se stal případ Feldstein. Síla dialogů ze soudní síně i mimo ni, je nosným pilířem celého snímku. Myšlenkové poselství je natolik významné, že lze přehlédnout i poněkud zkreslené, takřka učebnicově vzorové charaktery postav. O dokument rozhodně nejde. Film je pouze inspirovaný skutečnou událostí, má humánní poselství a je plný promyšlené empatie. Závěrečný dialog mluví za vše. „Netušil jsem, že to může dojít až tak daleko. To mi musíte věřit!“ „Doktore Janingu, tak daleko to došlo již v tom momentě, kdy jste odsoudil prvního člověka, o kterém jste věděl, že je nevinný.“ S. Kramer se ve svém filmu dotkl velmi citlivého tématu individuálního pochybení a viny každého jednotlivce, problematiky vypořádání se s minulostí v kontextu národním i mezinárodním. Provedl to s neuvěřitelnou grácií, citem a pochopením ke všem zúčastněným stranám. 88% (29.09.2011)

Dramata ze soudní síně mě nikdy nezklamou, to za prvé. Za druhé, se superkvalitním námětem se snad ani nedal napsat blbej scénář, takže fantastické dialogy jsou víc standardem než překvapením. Pak ani nevadí, že tohle není "ten" Norimberský proces, ale částečná fikce. Se zajímavou Marlene Dietrich a naprosto úžasným Maximilianem Schellem, kterej si Oscara určitě zasloužil. Rozhodně jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. (13.10.2011)

Jako chtělo to odvahu, natočit tříhodinovku jen s dialogy od soudu s pár zákulisními rozhovory, bez jakékoliv akce. Norimberský proces si zařadím jako dobrý film, další zlomenou legendu (jak dlouho se na něj jenom chystám), ale nikoliv jako jeden z nejlepších soudních filmů. Těmi u mě dál zůstávají Kdo seje vítr a Dvanáct rozhněvaných mužů, které jsou na kratší stopáži mnohem více strhující. Monolog to hezky převedl na filosofii, s tím nelze než souhlasit. Užíval jsem si báječný starý dabing s vynikajícím Bohušem Záhorským, Jiřím Adamírou, Martinem Růžkem a Václavem Voskou (toho jsem jako jediného nepoznal). Nečekal jsem, že by si někdo troufl tohle předabovat, ale Studio Bär svede úplně všechno, a tak si tuhle verzi asi seženu pro případ, když bych chtěl někoho čínsky mučit. Šibenici těm, kdo si dovolili tohle lingvistické národní dílo prznit. (23.12.2016)

Dokudrama s vynikajúcimi hereckými výkonmi (hlavne Tracy, Lancaster a Schell sú úplne fantastický!), kde sa hlavne v druhej tretine začína ukazovať dĺžka filmu, ale posledná hodina tak dokonale zarazí do sedačky, že divákovi ostanú slzy len pre plač a údiv. niektoré príbehy musia byť vyrozprávané, aby sme nezabudli. (03.08.2013)