Zde jsou lvi

Zo začiatku som točil hlavou, ale nakoniec som bol veľmi milo prekvapený. Od úvodu som sa pýtal ako z tohto alkoholického hrdinu spravia správneho proletára, aby film zodpovedal dobovému a umeleckému kánonu socialistického realizmu. A urobili to výborne. Úvodný obraz havárie vás zavedie na falošnú stopu, celý čas veríte svojmu predpokladu, ale záverečné okolnosti všetko prevrátia. Film je dobrý hlavne kvôli výbornému scenáru, ktorý umne dávkuje informácie, prináša nové odhalenia a teda buduje solídne napätie. Celkovo je film na domáce pomery dobre vymyslený a vyrozprávaný a drží sa skôr hollywoodskej tradície "no problem no drama", keď ste až do posledného záberu v napätom očakávaní, aká bude nakoniec pointa. Samozrejme, že happy end. Tragický koniec by bol pre tento socialistický nihilizmus posledným klincom do rakvy. Film mi miestami pripomínal noirovky - rozorvaný antihrdina alkoholik, spriahnuté okolie, famme fatal. Rovnako aj štylistické spracovanie (krivé kompozície, ostré tiene, hra zo svetlom, exaltované herectvo) mi pripomínalo dokonca prednoirovskú inšpiráciu a to nemecký expresionizmus. Dalo by sa povedať, že film je až uvedomelý a tvorivo pracuje s klišé socrealizmu a perfektne kľučkuje medzi jeho tézami. Hlášky na potentátov zatínajú do živého ale aj to sa dá chápať ako súčasť triedneho boja a hlavný hrdina je nakoniec chudáčik úderník-zlepšovateľ, ktorý robí všetko len pre lepšiu ťažbu rudy (aj keď sa na začiatku javí ako obyčajný alkoholik nihilista zo zlým kádrovým posudkom). Vtedajším ideológom sa to však asi nepozdávalo a ako náhle tvorcovia produkovali niečo inteligentnejšie ako Zítra se bude tančit všude, tak to museli poriadne ztrhať. (07.01.2013)

"Tady jde o to, jestli člověk, která jednou klopýtl, má právo se ještě o něco snažit…“ Škoda toho pomalého rozjezdu, kdy člověk musí mj. poslouchat žvásty stranického tajemníka ("hlavním cílem je ruda, ruda a zase ruda…Pro rudu nesmíme zapomínat na člověka....Ruda zase slouží člověku...Dostatek rudy je taky péče o člověka.") Silnější psychologie a pointy se tak divák dočká až skoro po hodině, kdy se dozvídáme, co se inženýrovi Štěrbovi stalo před deseti roky. Karel Höger tu svoji postavu člověka, kterému jedna nešťastná událost zničila jinak slibně rozjetou kariéru a on už to celé nezvládá jinak, než že je "pořád opilý", hraje opravdu velmi věrohodně. Jako vždy zaujme i Dana Medřická, která svým výrazem umí hezky vyjádřit hloubku jejího platonicky vztah k nešťastnému Štěrbovi. Kromě toho všeho jsem se neubránil trpkému pousmání nad tím, že už koncem 50 let měli filmaři odvahu ukázat, jak absurdní může někdy být fungování byrokratického aparátu ("My jsme tady jenom úředníci.., To si musíte vyřídit v terénu... Postoupili jsme to komisi, zatím se nevyjádřili..." ). Celkově rozhodně moc dobrý snímek, škoda že mu v tom úvodu něco přebývá... (05.12.2021)

Hutné drámo noirovského charakteru z prostředí špinavých havířských dolů, ve kterém Karel Höger (Štěrba) podává parádní herecký výkon a takřka v každém záběru kouří cigáro. Komoušům se film asi moc nemohl líbit, neboť narážel na tehdejší společnost, jak se zachovává k jedinci, který jednou v životě klopýtl a neumožnila mu druhou šancí svoje klopýtnutí jakkoliv odčinit. Proto ho chvíli po natočení stáhli z kin a po roce 68 ho definitivně umístili do trezoru. Pakáž bolševická. Za zmínku stojí i role Dany Medřické v roli úřednice, které je Štěrba víc než sympatickým, nebo Jarmily Smejkalové coby Štěrbovy ženy. I když každé další herecké role jsou neméně významné. Příběh z pera Oldřicha Daňka, který zanechal téma minulosti a napsal scénář ze současnosti o důlním inženýrovi, jenž se se svým prohřeškem a zejména kvůli přehlížení všech ostatních nemůže smířit. A tak svůj chmur utápí v alkoholu a svým morouským jednáním si dělá stále více nepřátel. Když se ho jeho žena zeptá "Kam zas jdeš?", tak zařve : "CHLASTAT!!!" Hodně silná scéna. Režisér Krška opustil své dřívější poetické snímky a vrhl se do čistého dramatu, aby dokázal, že režisér jeho umu s přehledem natočí cokoliv. "Staří Římané v mapách na místa, která neznali, psávali nápis - Zde jsou lvi. To samé platí i o lidech...." (06.05.2019)

Film mne zpočátku vylekal svou "pětiletkovou" schematičností, dost dlouho mit rvalo, než jsem přivykl. Pak mi začlo docházet, že se tu dívám na zajímavý film, lepšilo se to, a nakonec jsem už byl nadšenej. Karel Hoger se tu jako obvykle ponořil do hloubi duše svého hrdiny. Začínám ho čím dál víc obdivovat. A to nemluvím o Medřické, která se ve filmu jen tak "vochomejtá" kolem Hogera, a přitom je hlavní postavou. Atmosféra proložená kořalkou, kafem a cigárama. Dále též perfektní sonda a kritika socialistického přístupu k člověku i práci, z doby, kdy už se kritizovat i trochu mohlo....90% (20.02.2012)

Krška hodně překvapil, co se týče společenskokritických snímků ur-vlny, tento vyniká zvláště moderní fasádou, práce kameramana je občas až sugestivní, velkou roli hraje i zvolené prostředí, někdy však prozrazující jistou míru stylizace, stejně jako občas přepjaté herecké výkony (příliš spontánní Medřická, předimenzované rozpětí Högerova podání postavy, hysterické výpady jeho manželky). Za pozornost stojí i zajímavé rámování narativu, které divákovi přímo ukazuje, jak se vymanit z povrchního vnímání člověka tehdejší společností. (18.12.2009)