C. a k. polní maršálek
Komedie / Válečný
Československo, 1930, 88 min
Režie:
Karel LamačHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Máňa Ženíšková, Jiří Hron, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, Jindřich Plachta, Ivo Richard Stuchlý, Josef Hořánek, Jaroslav Marvan, Milka Balek-Brodská, Olga Augustová, Eman Fiala, Josef Rovenský, Eduard Šlégl, Josef Kytka, Robert Ford, Václav Mlčkovský, Otto Heller, Felix Kühne, Marie Pinusová, Jindřich Edl, Gustav Čech, Alfred Schlesinger, Alois Charvát, Filip Balek - Brodský, Jan Hilbert Vávra, Emil Dlesk, Karel Schleichert, Alexander Třebovský, Roza Schlesingerová, František FilipovskýPlakáty
Obsah
-
Setník c. a k. armády František Procházka byl dán předčasně do výslužby, protože jeho vojáci zpívali zakázanou písničku o c. a k. polním maršálkovi. Procházka však zůstal vojákem tělem a duší. Rozhodne se navštívit svého synovce Rudiho, který slouží v Haliči. Zapadlé posádce velí plukovník Přecechtěl, či spíše jeho energická choť, která chce zasnoubit svou jedinou dceru Lili se světáckým rytmistrem Gézou von Medákem. Lili ale dává přednost švarnému Rudimu. V posádce je avizována inspekce polního maršálka, který má přijet inkognito. Za Rudim přijíždí jeho strýc Procházka. Najde ve skříni uniformu polního maršálka a ze zvědavosti si ji oblékne. Všichni ho začnou pokládat za očekávanou inspekci a setník Procházka se do své role dokonale vžije. Po slavnostní přehlídce uspořádá polní cvičení, povečeří u paní plukovníkové a zbytek večera stráví s důstojníky v divadle. V rytmistrovi Medákovi odhalí dávno hledaného špiona. Pravému maršálkovi, který druhého dne přijede, se Procházka tak zalíbí, že mu odpustí jeho podvod, povýší ho na majora a jmenuje svým zástupcem. Rudi se pak zasnoubí s Lili. [NFA.cz]
Předlohou filmu se stala hra E. A. Longena o setníku Františku Procházkovi, který využije situace a vyzkouší si maršálskou uniformu. Je pak považován za vrchního velitele rakouské armády a způsobí u zapadlého útvaru v Haliči nevýslovný poprask. Filmový přepis překypoval situační komikou i slovním vtipem, umocněným režijními nápady. Film přesvědčivě dokázal, že čeští tvůrci si rychle osvojili nejen novou technologii, ale že našli i adekvátní filmovou řeč. Umělecký úspěch se zde snoubil s mimořádným úspěchem technickým i diváckým. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (56)
-
Galadriel
Jedna z těch Burianových komedií, která je sice fajn, ale byly lepší.(5.8.2005)
-
Tosim
Burianovy "uniformové" komedie mě nikdy moc nenadchly. Přijdou mi všechny takové podobné.(4.8.2003)
-
Radyo
Klasika mezi komediemi s V. Burianem. Ale jelikož se mi jiné jeho filmy líbily mnohem více (Anton Špelec ostrostřelec, Když Burian Prášil. Přednosta stanice aj.), tak dávám jen dvě hvězdičky.(24.7.2002)
-
gouryella
Burian urcite natocil povedenejsi komedie - tato je mistami opravdu dosti "hlucha", ale v ramci dobove produkce se urcite neztrati.(27.7.2002)
-
Enšpígl
První zvukový víceméně ateliérový film s Vlastou Burianem,rozhodně nedosahuje kvalit "Burianovského" humoru jako v následujících filmech s Burianem.(12.6.2006)
-
Oskar
Tahle komedie jako by se nemohla rozhodnout, jestli bude jěště němá, nebo už zvuková, dokonce si myslím, že scénář byl ještě napsán jako pro němý film a dialogy narychlo doplněny. Jen tak si to dovedu vysvětlit. 40%(23.2.2003)
-
Karlos80
C. a. K polní maršalek, vyzkoušená a osvědčená to role už na prknech Burianova divadla, to muselo tedy vyjít. Teď stačilo jen otřepat smysl pro situační komiku, mimické nadání a improvizaci..To všechno dávno už uměl, ale film dosud ještě nepromluvil, až to jednou muselo přijít. Vlasta Burian ve svém prvním zvukovém filmu a třetím filmu téhož roku, zcela oslnil, náhle se z téměř neznámého pražského komika-kabaretiéra, stala filmová hvězda takřka přes noc, jeho sláva s ním šla až za naše hranice, konkrétně do Rakouska a Německa. Za jeho úspěchem stál hlavně Karel Lamač, který ho pro zvukový film objevil. Film vypráví o jednom vysloužilém setníkovi který využije té správné příležitosti kdy si nasadí maršálskou uniformu. Posléze ale sám zjistí že mu natolik sluší a padne že je v ní náhle považován za vrchního velitele C. a. K rakouské armády:-) On sám měl uniformy tolik rád a měl doma i pořádnou sbírku a sám kolikrát veřejně přiznal že kdyby se nestal hercem tak by byl určitě mužem v uniformě. Film splnil veškerá očekávání a kritéria a celkové výnosy z filmu přesvědčily tehdejší producenty že se vyplatí investovat nemalé peníze dále do českých filmů! A to hlavně pokud v nich bude hrát V. Burian. V kinech se tenkrát hrál po rekordních 22. týdnů a stal se tak komerčně nejúspěšnějším snímkem předválečné československé kinematografie.(21.5.2006)
-
Kulmon
Je mýtem, že tento film je nejstarším československým zvukovým, ve skutečnosti je nejstarším Když struny lkají. Čím víckrát tento film vidím, tím víc mi připadá, že to je hrozná pitomost. Burianovy vtipy jsou tak trapné, že se mi protiví, přestože v jiných filmech ho mám dost rád. Ale je to jediný, který alespoň hraje. Ti ostatní tam jen nezdatně sekundují.(31.12.2007)
-
Hellboy
Film využívá již "klasické" zápletky z Gogolova Revizora. Vlasta Burian představuje penzionovaného vojáka, který přijede navštívit svého synovce a je tam mylně pokládán za polního maršálka provádějícího vizitu. Jedná se o jeden z prvních československých zvukových filmů, zvuk včetně hudby byl natáčen kontaktně. Zároveň vznikaly dvě další jazykové verze - francouzská a německá. Z filmu mám dojem hrozného amatérismu, je vidět, že se zvukovým natáčením neměl štáb žádné zkušenosti. Film je zásadní dílo naší filmové historie, ale jinak se mi nelíbil, Vlasta Burian mi svým projevem nikdy moc nesedl.(20.6.2010)
-
Zloděj kol
Jsem si vědom, že mezi Burianovými veselohrami existuje jakási obecná kvalitativní stupnice poměřovaná tím, jak úspěšně odolaly jednotlivé tituly zubu času. Zároveň se však domnívám, že fenomén Burian funguje na principech vymykajících se běžným hodnotícím kritériím. Pokud je možné zahrnout Burianův film superlativy, je to většinou zásluhou vyzkoušené předlohy, případně vhodného filmového námětu, a přiměřeného režijního vedení. V případě, že nejsou splněny tyto podmínky, a film je mizerný, nic to nemění na tom, že Burian je takřka bez viny. Typickým příkladem Buriana "ve formě" je pro mne právě C. a k. polní maršálek. A to hned z několika důvodů. Předně je Maršálek první stoprocentní zvukovou veselohrou a také prvním filmem, který udělal z Buriana filmovou hvězdu. Pominu mimořádný divácký úspěch, který vyvolal famózní nástup mluvícího Buriana na stříbrné plátno, podstatné je, že Vlasta Burian, v té době již osobnost českého divadla, představil, co od něj mohou čeští režiséři a diváci do budoucna čekat. Slovní ekvilibratistiku využívající zkomolenin, dokonalé mimické i hlasové schopnosti, narážkový humor, a také to, že nejlépe se cítí v adaptacích her vlastního divadla. Jinými slovy nabízel svůj standard, který mohl být využíván jak v dobově nadprůměrných komediích, tak v lidových veselohrách. - "Feldtrunk, klášterní tajemství... Poslušně hlásím, že jsme měli k obědu šunknflekle, takže asi budeme mít plný břicho čtverečků. Paní obrstová si objednala jelito, a to bude jako štucel... Taky musím nahlásit, že nám chcípnul kanár. On měl místo jedný nohy sirku, ergo protézu, chudák přiletěl nad kamna, škrtnul o plát a uhořel..." To, že film je natočen z dnešního pohledu jednoduchými prostředky, je způsobeno po technické stránce možnostmi doby a financemi, které se vydávaly na spotřební žánr, jakým veselohra bezpochyby byla, a také neochotou riskovat přesun z komorního prostředí, takže Maršálek může místy působit opravdu příliš divadelně (komorní prostředí zůstávalo zachováno i v jiných Burianových filmech, ale především zásluhou Martina Friče se s ním začalo pracovat více filmově). To, že herci a herečky až na vzácné výjimky (Pištěk, Šlégl) selhávají, je vzhledem k přechodu ke zvuku pochopitelné, ale příliš to nevadí, protože Burianův sólový výstup přihrávače nepotřebuje. V neburianovských scénách je nepochybně vidět tradici české němé veselohry a nadbíhání diváckému vkusu (nezbytné milenecké duo, za každou cenu komická postava sluhy Sepla, rázná manželka a bojácný manžel, jednoduchý slovní humor - "Místo Medák řeknu Bábrle...eeEbrle"). Oproti pozdější praxi, kdy se v ději znenádání objeví hudba a hrdina začne zpívat, je zde ještě prostor pro píseň připraven, např. když chce pravý maršálek zazpívat píseň, pro kterou byl Procházka poslán do penze, zrovna přichází polní kapela, kterou si Procházka již předtím objednal, aby ho touto písní vzbudila. U mě tento film vyhrává mimo jiné i dokonalým vystižením rakouské armády, na jedné straně zesměšňujícím, ale přitom v podstatě vycházejícím z pohledu rakouského důstojníka (nutno říct, že Burian hraje za sebe i za uniformu). "Škyt. To si asi na mě vzpomněl pan Kriegsminister ve Vídni. - V celý armádě byli dva vynikající vojáci, to byl Evžen Savojský, ten umřel...mě penzionýrovali... a teď tam nemají nikoho!" To, že se Maršálek stal první zvukovou veselohrou a že jím Karel Lamač "objevil" Vlastu Buriana, lze považovat za štědrý dar dějin. A fenomén Burian pak způsobuje, že tuto veselohru lze sledovat neustále, aniž bychom si připouštěli takové detaily, jako že uniforma, která Burianovi tak perfektně sekne, by na svém původním nositeli - pravém maršálkovi, představovaném Josefem Hořánkem, mírně visela.(17.2.2005)
-
NinadeL
Kategoricky nesouhlasím s tím, že je zde Máňa s Hronem navíc. Nejen jako pár měli své fandy. Dále je tu pěkná Olga Augustová jako pikantní Pavla Garbo. K Burianovi se vyjadřovat nemusím, ale Karel Lamač to tímhle filmem vyhrál na všech frontách. Kdyby ne, tak český film by měl mnohem větší problémy se zvukem a v Berlíně by musel opustit Anny Ondrákovou pro údajnou neschopnost mnohem dříve. Tehdy se ovšem ještě nevědělo, že na to bude potřebovat Magdu Schneider a Pepu Goebbelse.(15.2.2009)
-
Radko
Vďaka titulnej piesni a následnému interaktívnemu prepojeniu s internetom som zase o čosi múdrejší. Pohľad do googlu prezradil, že es šálek v refréne pesničky je vlastne vojenský plechový ešus. V s vyznením piesne i filmu si myslím, že hranatý tvar tohto ešusu "zdobí" nielen hlavu poľného maršála, ale všetkých mocibažných, veliacich uniformistov strpčujúcich každodenný život väčšiny z nás tisíckami nezmyselných príkazov a zákazov - a rozhodujúcich spravidla kdesi v teple svojich prekúrených, zaprdených úkrytov.(13.12.2011)
-
bassator
Jedna ze základních (jen bohužel z těch méně povedených) burianovek... - Viděno 2x cca - 30%(30.12.2011)
-
WANDRWALL
Někdy uspí, někdy baví, ale místní král komiků to je!(7.8.2010)
-
krib
Ve své době kasovní trhák, který se zřejmě stal Burianovou životní rolí. Má sice technické nedostatky ale je to dobrá zábava hlavně proto že Burian byl ve své uniformě jako doma. Pištěk s Monczákovou tvoří výborný pár (ale s Nedošínskou hrál Pištek lépe) a Speerger jako ustrašený sluha Sepl je fakt k popukání. Jediné co by se filmu dalo vytknout je už trochu obehraná zápletka dvou milenců (Hron a Ženíšková).(13.4.2006)
-
Skip
Burian to pěkně rozjel, coby František Procházka (přezdívka Franze Josefa I.). Je pravda, že natočil lepší filmy, ale i tento patří k mým velmi oblíbeným.(13.6.2004)
-
Marthos
V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba v podobě filmu C. a k. polní maršálek, natočeného podle jedné z nejúspěšnějších divadelních her E. A. Longena. Lamačův snímek byl v premiérových kinech promítán celkem dvaadvacet týdnů a překonal tak všechny rekordy návštěvnosti nejúspěšnějších zahraničních filmů. Zaznamenal kromě mohutného uměleckého úspěchu také úspěch komerční. Dokázal totiž, že výroba českého zvukového filmu může přinést i nemalý zisk. Film překypuje slovním vtipem, situační komikou, hýří originálními režijními nápady. Do doby vzniku tohoto veleúspěšného snímku natočil představitel titulní role, již tehdy populární Vlasta Burian, čtyři němé nevýrazné tituly. Teprve na postavě setníka Procházky předvedl Král komiků celou škálu svého hereckého umění. Od čistě kabaretní komiky až po ukázky mimické pantomimy. Burian se stal doslova přes noc mezinárodní hvězdou. Díky jeho skvělé liberecké němčině mohl režisér Lamač natočit současně i německou verzi pod názvem Der falsche Feldmarschall, která v německy mluvících oblastech Evropy sklízela zasloužené úspěchy, podpořené partnerstvím populárního německého komika Alexandera Rody-Rody. Českou verzi navíc obohacují roztomilá Máňa Ženíšková, pikantní Olga Augustová a skvostný Čeněk Šlégl. MARŠÁLEK triumfálně otevřel druhou etapu domácí kinematografie a pro všechny zúčastněné znamenal rozhodný okamžik na rozcestí kariér i životů. --- "V celý armádě byli dva vynikající vojáci. To byl Evžen Savojský, ten umřel...mě penzionýrovali a teď tam nemaj nikoho!"(5.10.2008)
-
blackrain
Opět zápletka založená na záměně osob. Vlasta Burian byl co by voják penzionován kvůli posměšné písničce, která se týkala polního maršálka. V hospodě ji přezpívá svým přátelům. V civilu se necítí dobře a tak navštíví svého synovce Rudiho, který slouží na ruských hranicích. Od této chvíle se rozjede kolotoč komických událostí zapříčiněných Burianem, který se převlekne do uniformy polního maršálka, protože jí prostě nedokázal odolat. Krásně působí atmosféra starého Rakouska.(30.9.2009)
-
liquido26
Nebylo to tak strašný jako Hadimrška, ale taky se nejedná p vůbec nic zásadního. Prostě řadový Burianův film, který je jenom na jedno shlédnutí a víckrát už ne.(15.7.2010)
-
pan.Kaplan
Tohle byl první film, který jsem s Vlastou Burianem viděl a proto k němu mám sentimentální vztah. Ale pravda je, že Burian později natočil lepší filmy :)(4.7.2008)
68%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
| V kinech ČR od: | 24.10.1930 |
|---|---|
| Na DVD od: | 01.11.2005 Filmexport |
| Na levném DVD od: | 09.09.2008 Filmexport |
| Na levném DVD od: | 07.09.2010 Filmexport |
| Na levném DVD od: | 06.05.2012 Filmexport |
Související
Podobné
- Pobočník Jeho Výsosti (1933)
- Pobočník Jeho Výsosti (německá verze) (1933)
- Anton Špelec, ostrostřelec (1932)