Smrt na Nilu

Smrť na Níle môže vypáliť rozdielne podľa toho, ako ste naladení na jeho letnú atmosféru. Mám dojem, že pri premiére vo februári by som bol o dosť kritickejší ako doma na začiatku leta. Slávnu verziu s Ustinovom som videl dávnejšie a tak som si pointu príliš nepamätal, čo bola veľká výhoda oproti Orient Expressu, kde som v podstate žiaden dôvod na opätovné sfilmovanie nenašiel. Myslím pre znalcov. V tomto prípade mi ale konečne sadol aj Branagh ako herec, jeho Poirot totižto v Egypte zlyháva a sám si to, napriek vyriešeniu prípadu, uvedomuje. Takže to blues na konci patrilo predovšetkým jemu, jeho mŕtvej láske a mustáži. (04.07.2023)

Pevně věřím, že kniha bude mnohem lepší. Neboť film je to zdlouhavý a plný nejrůznější zbytečné výplně, která mne absolutně nezaujala. Působilo to skoro jakoby se tvůrci zajímali o všechno, jen ne o řešení daného případu. A tak po většinu stopáže vidíme jen ukázky širého okolí, zdlouhavé tancovačky a podobné zbytečnosti. Proto nechápu, z jakého důvodu, to muselo být dvě hodiny dlouhé. Není přeci nutné, aby kamera neustále kroužila nad lodí a dokazovala nám, že jsme stale ještě v Egyptě. Co se uměleckých scén týče, bych dozajista také ubral. Lidé se přeci přišli podívat na detektivku a ne na jakousi dobře vypadající CGI směsici. Zápletka je také mnohem prostší než se na první pohled může zdá, neboť byl pachatel očividný již od samého začátku. Nebylo tedy snadné se prokousat dějem tímto hlemýždím tempem. Na něž je vcelku neuměle naroubováno nepoměrně uspěchané finální rozuzlení. Což mi příliš nevyhovovalo. To samo o sobě by sice až tak nevadilo, ale vlastně mne v příběhu vůbec nic nepřekvapilo a tak odcházím zklamaný. Přitom předchozí Vražda v Orient expresu byla o poznání zajímavější , naopak zde stále váhám, zda udělit tři a nebo pouhé dvě hvězdy. (22.09.2022)

Branagh je rozprávačom z inej ligy a túto skutočnosť mu v Poirotovskej prvotine kazili iné veci. Druhý pokus o dobitie veľkého plátna najslávnejším detektívom všetkých čias za mňa dopadol paradoxne o fúz lepšie, aj napriek slabším hodnoteniam. Možno preto, že som od toho nemal také veľké očakávania. Aj napriek tomu, že som si už v polovici filmu spomenul na rozuzlenie celej zápletky, keďže som videl obe predchádzajúce filmové adaptácie, tak ma dej udržal v napätí až do konca. Technická stránka filmu brilantná, vizuál, lokácie, kostýmy, hudba, kamera. Tu sa tvorcovia naozaj predviedli. Branagh však akoby miestami zabúdal na podstatu Poirotovských príbehov, ktorú naplno rozvinie až v druhej polovici príbehu. A to sa môže niektorým divákom zdať ako večnosť, pokiaľ toľko nelipnú na veciach predtým spomenutých. Za mňa spokojnosť, ale je ešte čo vylepšovať. Tak snáď do tretice už to bude bez výhrad. Veľmi si to želám. 75%. (12.05.2023)

Ale no tak, soudruhu Bráno!!! Když už konečně tolik spravedlivě a pohrdlivě sereme na hrob té hnusné rasistické mrdce Christovic Agátě, autorce takových odporně nenávistných škvárů jako například Deset malých privilegovaných afrobritečků, a ukazujeme probuzencům, jak má vypadat řádně korektní, charakterově i historicky napravená a transgenderově vyvážená klasická velkobritská detektivka tím, že jí řádně po neobolševicku onegrujeme, prolesbíme, obohatíme o pateticko-kýčovitý blábol o tom, kterak Erkül k homokníru přišel, a necháme jej dokonce přesně dle potlačovaných autorčiných záměrů romanticky vzplanout k silné, lidově moudré a mississippskými bavlníkovými plantážemi ošlehané ebenové feministce, tak co tam, kurva, dělá hnutím seksuálně frustrovaných, labilních mužen nade vši pochybnost usvědčený znásilňovač, seksuální obtěžovatel a kanibalista Armín Kladivo???!!! No to mi teda počmárej Čerčila, soudruhu Bráno, takový šlendrián!!! A přitom se dal v pohodě přePlummerovat rychleji, než bys řekl Spacey, kupříkladu velmi žádoucím přepohlavníkem Eliotem Stránkou či vhodně „asi milovatelným“ Číjejetel Unproforem, aby dokonale odpovídal konzervativci dosud pečlivě utajovaným spisovatelčiným úmyslům! A to jsi měl přitom tak hezky nakročeno, soudruhu Bráno!!! Malebné záběry instáčově přebarvičkovaného Ponýlí, jako podklad velmi příhodně slaboduchý a nic autorského nepřinášející plagiát předchozích dvou ohavně nekorektních, předloze neodpovídajících a neinkluzních verzí, osazený sekndhendovou Margotkou a bandou neumětelských, avšak utiskovaných neherců, a to vše obohaceno o mile progresivní novobritský hipstaswag pro všechny ty pečlivě převychovávané mladé neomarxisty… No nic, soudruhu Bráno, velmi doufám, že se po něčem takovém neprodleně podrobíš konstruktivní sebekritice před celým závodním kolektivem RFH (Revoluční Filmové Hnutí), půjdeš do sebe a příští plánovaná adaptace té rasistické svině, Heteroseksuální běloch pod sluncem, již bude zcela v souladu se stranickou linií! (01.04.2022)

// Jak byl první film vizuálně oslnivý, dvojka bohužel řve green screen dobrou půlku stopáže. Ano, je výpravnější a rozmáchlejší, už od skvělého intra, jenže příběh znovu nezaujal, takže zbyly jenom postavy, které tentokrát neměly až takový šmrnc jako posledně. Možná kdyby Emma Mackey, která v tomhle filmu byla vysloveně ďábelsky svůdná, dostala více prostoru namísto prkenné Gal Gadot, viděl bych to o něco líp. Tak aspoň, že jí patřil úvod i závěr. 6/10 (13.09.2023)