Anděl Páně 2

Ak ma pamäť neklame, táto rozprávka lámala v českých kinách rekordy návštevnosti a tunajší užívatelia suverénne hádzali 4 a 5 hviezdičkové hodnotenia a tak som sa naladil na rozprávkovú bombu. A to bola asi chyba. humor mi vôbec nesadol, popravde pripadalo mi to dosť trápne, skôr pre malé deti ako pre širšie publikum. Príbeh ešte ako tak, ale humor nula bodov, skôr ma to otravovalo, mnoho známych hercov prikývlo na tak malé a bezvýznamné šteky , že to snáď nemá obdobu. Popravde nechápem to vysoké hodnotenie, fakt nechápem a to sa mi často nestáva aby som išiel proti davu. Slabý priemer 50%. (25.12.2017)

Líbilo se mi, vcelku důstojné pokračování (lepšího) prvního dílu. Ivan Trojan a Jiří Dvořák jsou výborná dvojice a celý film je prakticky jejich, ovšem nadaná Anička Čtvrtníčková se vedle nich rozhodně neztratí. Akorát bych se tedy obešel bez celé té nebesky pekelné části se sváděním Vicy Kerekes, která stejně ani nebyla moc vtipná. (24.12.2017)

Anděl Páně po deseti (skoro) letech už není natočen podle scénáře Lucie Konášové, ale samotného Jiřího Stracha a Marka Epsteina. Druhý z pánů nějakým záhadným způsobem dokáže už léta přesvědčovat zástupy lidí o tom, že je dobrý scénárista, což je zázrak hodný nebeského panstva s Jiřím Bartoškou v čele. Není náhoda, že Šťastného Smolaře pana režiséra Stracha a pana scénáristy Epsteina jsem nehodnotil zrovna nadšeně. Ale zpět k Andělům. Jak jsem na prvním dílu oceňoval jeho atmosféru a ducha, který přebíjel nemálo formálních nedostatků, tady je situace naprosto opačná. Nádherná kamera, kulisy, světla, kostýmy, hudba, pochopitelně obsazení, jemuž vévodí perfektně sladěné duo Trojan - Dvořák... "jenom" ten příběh je tak nějak podivně poskládaný (a vůbec nechápu smysl scény s poutí hrdinů přes hory a doly do Českého Krumlova), obývaný hrdiny, jejichž jednání se nedá hodnotit česky, ale pouze anglickým WTF. Nejlepším vtipem, který je s druhým dílem Anděla Páně spojen, je několik let starý rozhovor s Vicou Kerekes, v němž se kriticky stavěla ke svým rolím řekněme spíše vizuálního doplňku na plátně/obrazovce:) Tady nemá smysl hledat hlubší smysl (yes, pun intended) v tom, že arcizloduch je ateista, nebo dumat o tom, co nám chce básník říci příběhem o sázce anděla a čerta, kdo z nich se dostane žádoucí zrzce minimálně pod živůtek. To by totiž musely dávat smysl i další věci, ale takhle to budou další výplody z generátoru náhodných myšlenek bez nějakého záměru;) Je až s podivem, že i tak se mi nechce Anděla Páně 2 potopit. Nějakým kouzlem jsem si od jeho uvedení v kinech, kdy jsem film prvně viděl, do dneška, kdy ho vysílala ČT, zapamatoval silněji to lepší, a moje výhrady jaksi vyvanuly. Teď jsou zpět v plné síle (a potvrdilo se mi, že jsem si nic nezkreslil), ale i tak nějak se cítím po závěru s "povinnou" moralitou a zpěvem Lucie Bílé příjemně, byť vrtím hlavou nad tím, co se to s tím příběhem proboha;) stalo... 60% (27.12.2020)

Jsem moc rád, že jsem si Anděla Páně 2 nechal na Štědrý večer, protože po těch hrůzách z minulých let, tohle byl absolutní balzám na štědrovečerní duši. Jirka Strach alias "pan Pohádka" si úspěch svý pohádky rozhodně zaslouží. Já pominu fantastický dialogy a neskutečnou souhru tandemu Ivan Trojan vs. Jirka Dvořák i to že exteriéry obstaral přenádherný Č. Krumlov, takže kameraman měl značně ulehčenou práci i když se dost děje odehrávalo v jedný části ulicie což považuju za velkou škodu, ale co si dovolím zmínit je respekt Jirky Stracha směrem k divákům a k filmovému řemeslu, protože právě tahle jeho poctivost udělala s AP2 zašloužený vánoční super hit. (25.12.2017)

Uriáš si čte Kladivo na čarodějnice a říká, že je to napínavé. Jako kovaný ateista mám jistý smysl pro znevažování kolektivní halucinace zvané náboženství. Na druhou stranu, s ohledem na žánr, bych trochu té absolutní dobroty uvítal. Příběh tak nějak nepůsobí pohádkově, spíše jako nenáročná komedie. A to s celkem dobrým základem, což je na dobu a místo vzniku věc nevídaná, protože u českého filmu jsem se naposledy smál v souladu se záměrem tvůrců - no, nějaký pátek už to bude. Vadila mi ovšem příliš rychlá a občas málo srozumitelná mluva. Nevím, kde se vzalo tohle překotné mluvení, kde se jedna věta nenechá pořádně doznít a už začíná nová, hezké češtině by se alespoň v pohádkách mělo věnovat víc pozornosti. Druhé, co považuju za nedostatek, jsou nedotažené jednotlivé prvky. Např. párkař by si s ohledem na pointu zasloužil mnohem víc času, aby to trochu gradovalo k vyústění a nebylo to tolik deus ex uzenina. Naproti tomu třeba osoby opouštějící očistec vlastně nemají žádnou jinou úlohu (podle římského vavřínu jsem myslel, že jeden z nich je Pilát a ne Herodes), než aby byl nějaký ten vtípek navíc. Docela se mi líbilo to dickensovké prostředí salónu, ale to byla zrovna jedna z věcí, která by zasloužila rozvést víc, na úkor zbytečně vsunovaného humoru. Zkrátka Petronel a Uriáš by byli dobří spíš jako vedlejší, ne hlavní postavy. To mi ostatně vadilo už na prvním dílu. Víc vážné pojetí s občasným vtipem by podle mě vyznělo lépe než naopak. Pochválit ale rozhodně musím Jiřího Dvořáka, čert, který dokáže být přátelský, pokušitelský, místy ďábelsky úlisný, ale přitom důstojný a sympatický, to je hodně příjemný rozdíl oproti stále se opakujícím nešikovným breptům (o Blanarovičové ani nemluvě). Po loňské pohádkové tragédii o dvou dějstvích je to každopádně snadno stravitelný vánoční film, lepší průměr. (24.12.2017)