Polednice

Není to úplně za 4*, nicméně jakoukoli snahu natočit v našich končinách cokoli odlišného od "hezkých českých filmů" je třeba ocenit. Pravdou je, že Polednice není úplně žánrově ukotvená, finále podobně useknuté a uspěchané jako v Mafii II. Navíc já osobně považuji Aňu Geislerovou za poměrně špatnou herečku a její part jsem ji příliš nevěřil. Pořád jde ale o osvěžující počin, který nabourává zavedené konvence českého hraného filmu posledních let. (10.03.2016)

K tomu snad ani nemůžu něco napsat, protože jsem naštvaný. Proboha, co to bylo za konec? Vždyť to nemá s tou básní nic společného. Já se na to celkem těšil a když vidím, jak je to celé odfláknuté, tak mě to moc mrzí. Doporučil bych toto: Film a všechny jeho kopie zlikvidovat a natočit to znova a pořádně! (09.11.2016)

Babadook meets Slunce, seno... Viděl jsem to na Horor Kempu krátce po dokoukání Soukupova Lesapána a celou dobu mi u ní běželo hlavou, že takhle nějak by to vypadalo, kdyby dal Soukupovi někdo peníze na celovečerák. České reálie, česká mytologie, fešná kamera, tísnivá atmosféra, dítě vs monstrum a ve výsledku solidní žánrovka. Geislerka byla dobrá volba a i když se to dalo ještě líp vyšponovat, za mě spokojenost. (02.07.2016)

Mierne spoilery: S tým, že Polednice nie je horor, ale skôr psychologická dráma využívajúca ústredné zlo viac-menej ako metaforu, mám ten najmenší problém. Na české pomery pomerne orignálny koncept podporený slušným audiovizuálom a spoľahlivou Aňou Geisslerovou však zráža nevierohodná dramatická zložka. Tá je povrchná, posúva sa odnikiaľ nikam k pomerne predvídateľnému a skratkovitému finále.. a náhle je koniec. Nebudem teda preklínať strihačov, že sa snažili lákať na iný film, ale na to, že z tohto konceptu sa dalo dostať viac. Oveľa viac. Mladým tvorcom však prajem veľa úspechov do budúcna a snáď sa im podarí zúročiť získané skúsenosti lepšie. (18.01.2017)

Když jsem se o Polednici bavil s kdekým, kdo ji už předtím viděl, tak mi každý řekl, že se mu moc nelíbila. Ale zajímavý bylo, že dokázal pochválit atmosféru, hudbu a herecké výkony. Nepochopil jsem tedy, v čem je problém. Dokud jsem ji sám neviděl. Polednice je totiž film, který podle mě ocení opravdový fanoušek filmu. Ne konzumní divák. On to totiž rozhodně není horor, ale spíš psychologické drama. To ale naprosto výborné a s atmosférou, která by se každou další minutou dala krájet. Osobně musím říct, že boží je jak prostředí vesnice, které je obestoupené obilnými klasy a sálá z nich vedro, že i v zimě by Vás plátno v kině zahřálo, tak v podstatě všechno ostatní. Herecké výkony byly například fantastický. Každá postava byla naprosto perfektní a to jak ze strany všeobecně známých filmových tváří jako je Aňa Geislerová nebo Daniela Kolářová, tak ze strany malé Karolíny Lipowské, které taky byla opravdu super. Z chlapské strany byl Jiří Štrébl úplně úžasnej a zahrál tu svojí pivní postavu úplně fantasticky. Stejně tak i Zdeněk Mucha, ze kterého ta nepříjemná minulost vysloveně tryskala. Musím se přiznat, že tak dobrý postavy jsem v českém filmu hrozně dlouho neviděl. Stejně tak jsem se rochnil i v hudbě, která je na české poměry v podstatě ultimátní. Jednoduché, ale intenzivní piáno zde dodává atmosféře naprosto parádní napětí. Za sebe tak musím říct, že mě trošku mrzel závěr, který byl hrozně rychlý, ale vševypovídající v rámci samotné balady, která byla pro tento film základem. Divákům do budoucna doporučuji, ať od filmu očekávají zážitek a nesnaží se ho srovnávat s americkými horory. Takové srovnání jsem totiž také slyšel. Polednice si totiž divákovo oko zaslouží a já jsem hrozně rád, že se někdo v naší malé zemičce nebál a zkusil natočit něco jiného…jinak. (11.03.2016)